13. Sparing
Sparing je forma cvičení ve dvojicích, která je svým nasazením podobná vynaloženému úsilí ve sportovním utkání. Jedná se o cvičný boj mezi dvěma cvičenci, kteří si navzájem snaží zasadit čisté údery. Není to však ještě skutečné sportovní utkání, a tak by se měli sparingpartneři vyhnout tvrdým úderům či snaze knokautovat svého sparingpartnera. Cvičenci se během sparingu učí uvádět do praxe jednotlivé technické a průpravné cvičení, které se již naučili a ve sparingu se je učí spojovat, dále rozvíjet a uplatňovat proti svému soupeři. Snahou je co nejlépe zrealizovat naučené techniky a dovednosti ve skutečném boji. To vše probíhá v kolech, která jsou stejně dlouhá jako při utkání. V boxu jsou to 3 minutová kola s minutovou pauzou mezi nimi. Časovou délku kol však můžeme měnit v závislosti na typu tréninku apod., stejně jako jejich počet. Sparing by se měl odehrávat v ringu, aby co nejlépe simuloval utkání. Bohužel ve většině tělocvičen se ring nenachází, tak se ho snažíme aspoň vymezit natažením provizorních ringových provazů, či podobným způsobem vymezit zápasnickou plochu. Základní snahou ve sparingu či utkání by mělo vyjadřovat heslo: Co nejvíce rozdat, co nejméně dostat!Aby byl sparing efektivní, je velice přínosné střídat mezi koly sparingpartnery, je-li to možné. Přínosné je to z toho důvodu, že každý cvičenec je individualita a má svůj osobní styl a různou výkonnostní úroveň. Obecně platí, že přínosnější je partner, který je zkušenější a výkonnostně na vyšší úrovni. To vede jeho protějšek ke snaze vyrovnat se mu a zdokonalit se. Také lépe vidí svoje vlastní chyby a nedostatky. U sparingu by však nikdy neměl chybět trenér, který kontroluje své svěřence a poukazuje na jejich chyby přímo v boji. Sparing patří k nejpřínosnějším cvičením v boxu, protože rozvíjí boxera komplexně. A to po stránce fyzické, technické, taktické i psychické.
