Vývoj zápasu v České republice
Nejstarší písemné zprávy o zápase v českých zemích jsou z roku 1465 v zápiscích V. Šaška z Bířkova a Gabriela Tetzela z Norimberku o zápasnických utkáních pana Lva z Rožmitálu, kterého doprovázeli na cestě po západní Evropě. Kolínský notář Adolf Hájek ve svém deníku v roce 1847 popisuje zápasy průkopníků českého zápasu bratrů Březinových a Jiřího Holíka. Dr. Miroslav Tyrš pojal zápas do své tělocvičné soustavy. Organizovaný zápas byl jako prostředek tělesné výchovy zařazen do programu veřejného vystoupení na oslavu 1. výročí založení Sokola v roce 1863.
Za zrod organizovaného zápasu v Čechách považujeme rok 1895. V tomto roce členové žižkovského Sokola Josef Balej, Fridolín Hojer a Antonín Bína založili „Klub atletů Žižka 1895“. Na Moravě vznikl první zápasnický klub v roce 1897 v Hellasu Brno; v něm vyrůstal Gustav Frištěnský. Také naši nejlepší amatéři přecházejí do řad profesionálů, např. náš první mistr Evropy G. Frištenský. Mezi profesionály vynikli také Josef Šmejkal a Vojtěch Šuhajda. Před vznikem mezinárodní zápasnické federace byly soutěže o tituly mistra světa profesionálů neoficiální. Z našich amatérských zápasníků získali tehdy medaile na mistrovství Evropy i světa Josef Bechyně, František Kopřiva, Josef Dostál a Karel Halík.
Obr. 11 Gustav Frištenský
Po první světové válce se v tehdejší samostatné Československé republice začínají vytvářet nové kluby, na předměstích větších měst nebo při některých továrnách; tyto kluby mívaly mecenáše, který klub finančně dotoval. V roce 1921 se vytvořil Československý těžkoatletický svaz, v němž bylo kromě zápasu organizováno vzpírání a přetah lanem. Centrem zápasnického sportu byla v té době Praha a její okolí; v tehdejší Pražské župě bylo registrováno 36 oddílů, jejichž členové nás reprezentovali na mistrovství Evropy i na olympijských hrách. V letech 1928–1936 dosáhli úspěchu na olympijských hrách naši zápasníci J. Maudr, Josef Urban, Josef Herda, Klapuch aj..
V době druhé světové války byl náš zápasnický sport řízen samostatnou organizací, Českým svazem těžké atletiky. Po ukončení války začalo zápasnické hnutí pracovat hned po osvobození a ještě v roce 1945 bylo uspořádáno sedm zápasnických turnajů, jichž se zúčastnilo 510 závodníků.
Velký význam pro masový rozvoj zápasu měly sportovní hry mládeže. Velmi úspěšnými byla sedmdesátá léta 20. století, kdy Vítězslav Mácha získal v roce 1972 v zápase v klasickém stylu zlatou olympijskou medaili a v letech 1974 a 1977 titul mistra světa. Dan Karabin vybojoval v roce 1976 v zápase ve volném stylu titul mistra Evropy.
Obr. 12 Vítězslav Mácha
První zaznamenaný zápas žen proběhl v roce 1921 v pražské Lucerně. Pravidelně organizované turnaje a tréninky žen se však objevují až v 90. letech 20. století. V roce 1991 se v Brně konalo neoficiální mistrovství ČSFR žen a o rok později již regulérní.
Vývoj zápasu v České republice je ohraničen dvěma jmény: Gustav Frištenský a Vítězslav Mácha.
Tab. 1 Nejúspěšnější zápasníci
| Rok | pořadatel | styl | kg | jméno | příjmení | umístění | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
1903 |
ME |
Rotterdam |
ř.ř. |
Gustav |
Frištenský |
I. |
|
|
1927 |
ME |
Budapešť |
ř.ř. |
87kg |
Szandor |
Szabo |
I. |
|
1929 |
ME |
Praha |
ř.ř. |
Gustav |
Frištenský |
I. |
|
|
1968 |
ME |
Vastares |
ř.ř. |
87+ |
Petr |
Kment |
I. |
|
1972 |
OH |
Mnichov |
ř.ř. |
74kg |
Vítězslav |
Mácha |
I. |
|
1974 |
MS |
Katovice |
ř.ř. |
74kg |
Vítězslav |
Mácha |
I. |
|
1976 |
ME |
Leningrad |
v.s. |
74kg |
Dan |
Karabin |
I. |
|
1977 |
ME |
Burza |
ř.ř. |
74kg |
Vítězslav |
Mácha |
I. |
|
1977 |
MS |
Goteborg |
ř.ř. |
74kg |
Vítězslav |
Mácha |
I. |
|
1990 |
MS |
Tokio |
v.s. |
82kg |
Josef |
Lohyňa |
I. |
|
2001 |
ME |
Istanbul |
ř.ř. |
58kg |
Petr |
Švehla |
I. |
