Inovace SEBS a ASEBS

Stručná historie zápasu

Zápas je nejstarší sportovní odvětví, které se vyvíjelo současně s vývojem lidské společnosti. Jednoduchá forma zápasu vznikla již v prvobytně pospolné společnosti z potřeb lovců a bojovníků bránit se nebo útočit. Velkého rozvoje dosáhl zápas v otrokářské společnosti. Z tohoto období se zachoval první doklad – nástěnná malba náhrobku Beni Hasana na středním toku Nilu asi z roku 3400 let p. n. l. (Obr. 1 a 2 – Hrobka Beni Hasana) Ve starém Egyptě vojáci zápasili v postoji a v lehu, používali záběry hlavy, paží, trupu a nohou. Zápas byl velmi rozšířen i mezi prostým lidem, o čemž svědčí doklady z Kavkazu, Indie, Číny, Řecka a Říma. Největšího rozkvětu dosáhl zápas ve starém Řecku (Obr. 3 a 4 – Amfora a Zápas starých Řeků). Homér v Iliadě popsal zápas Ajaxe a Odyssea. Zápas se dostal také do programu antických olympijských her. Ve starém Římě byl zápas součástí přípravy gladiátorů, později se spojil s boxem a v úpadku římské kultury se změnil ve velmi surový boj.

Ve středověku byl zápas rozšířen jak na vesnici, ta k i ve městech. V 16. století vyšly první knihy se zápasnickou tématikou. Němec A. Dürer v roce 1512 napsal „Fechthandschrift“ (Zápas rukou) a Fabián z Auerswaldu roku 1539 „Ringenkunst“ (Umění zápasit). V 17. století se knihy ilustrovaly dřevoryty se zápasnickou tématikou. V cestopisu V. Šašek z Bířkova popsal zápas, ve kterém vynikl rytíř Lev z Rožmitálu, který zvítězil nad mnohými zápasníky v západní Evropě. V 18. století byl zápas pro svoji popularitu začleněn do školní tělesné výchovy zásluhou filantropistů Basedova a Guth-Muthse.

Teprve v 19. století dostal zápas charakter sportu. Ve Francii v devadesátých letech rozpracovali první pravidla zápasu Doublier, Christol a Rigal a pojmenovali je jako řecko–římský zápas. Tato pravidla se neshodovala s pravidly antického zápasu. Nová forma zápasu se rozšířila nejprve po celé Evropě a pak pronikla do všech zemí celého světa.

Při vzniku novodobých olympijských her 1896 byl zápas do programu zařazen, zpočátku se zápasilo pouze v jedné hmotnostní kategorii, od roku 1904 v sedmi, od roku 1947 v osmi a od roku 1972 v deseti hmotnostních kategoriích. Nadšenci zakládali těžkoatletické kluby, ve kterých se provozoval zápas společně se vzpíráním. V mnohých zemích vznikaly národní druhy zápasu, např. asijské oblasti Ruska, Japonsko, Švýcarsko, Island. V roce 1912 byla založena Mezinárodní těžkoatletická federace, která byla v roce 1921 přejmenována na Mezinárodní amatérskou zápasnickou federaci – FILA. Tato federace v počátcích sdružovala 17 států, mezi nimi i Československo. FILA v dalším období řídila ME, MS, soutěže na OH v řeckořímském i volném stylu a od roku 1966 organizuje ME a MS i v sambo.