Po správném zorientování mapy na sever se může stát, že neznáme svou pozici v terénu. Alespoň částečně se můžeme orientovat podle okolního prostředí (výhled z hřebene hory, či kopce, výrazné orientační body, či silnice, směr proudu vody). Tento pohled pak můžeme porovnat se skutečným terénem a vizuálně jejich polohu přeneseme do mapy. Druhým způsobem je odhad pozice podle dvou výrazných terénních bodů nebo krajinných prvků. V terénu vyhledáme dva nápadné krajinné body, které můžeme spolehlivě určit a při jejich vyhledání na mapě je nezaměníme s jinými body. Správně zorientovanou mapu na sever položíme na pevnou podložku (pařez, kámen). Ve směru od nápadných bodů v terénu vedeme přímku k jejich vyhledaným značkám na mapě. Tyto přímky prodloužíme a v místě, kde se protnou, se nachází naše stanoviště. Pro vytvoření přímek je ideální např. tužka. Tu však turisté příliš často nevozí, proto musí postačit stébla trávy či tenké větvičky. (Ondráček, Hřebíčková, 2007)
Turistika a sporty v přírodě
Orientace v terénu
