Ochrana přírody s turistikou úzce souvisí. Právě v turisticky exponovaných částech republiky, kde se nachází mnoho přírodních krás, vyskytují se ohrožené druhy živočichů nebo rostlin, zvláštní přírodní útvary geologického původu nebo jiné přírodní a kulturní krásy je v naší společnosti zákonem vymezená ochrana, která určuje podmínky návštěv nebo chování člověka vůči těmto krajinným prvkům. Jedny z nejstarších rezervací na světě se vyskytují i v našich krajích. Rezervace Boubínský prales a Žofín, které byly zařazeny pod ochranu v letech 1858 a 1838 daly základ ochraně krajiny na našem území. Stejně jako rozvoj turistiky, tak i ochrana přírody jako životní prostředí člověka zaznamenalo významný posun po r. 1945. Základem bylo vymezení ochrany na základě zákonných podmínek využití krajiny. Zákon o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992) rozlišuje zvláště chráněná území na velkoplošná a maloplodá (viz obr. 2).
Tab. 1 – Zvláště chráněná území
velkoplošná |
národní park (NP) |
chráněná krajinná oblast (CHKO) |
|
maloplošná |
národní přírodní rezervace (NPR) |
národní přírodní památka (NPP) |
|
přírodní rezervace (PR) |
|
přírodní památka (PP) |
Národní park je (dle zákona 114/1992 Sb., § 15):
- Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky.
- Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.
- Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem.
Metody a způsoby ochrany území národního parku jsou odlišeny na základě členění do tří zón odstupňované ochrany přírody, z nichž nejcennější je zóna první (I.). V České republice jsou celkem 4 národní parky (viz tab. 2).
Tab. 2 – Národní parky ČR
název |
charakteristika |
rok vyhlášení |
výměra |
Krkonošský NP |
nejvyšší horstvo ČR, glaciální jevy (kary, morény apod.), významné horské geobiocenózy s řadou endemitů; silné poškození exhalacemi |
1963 1991 |
36 200 ha |
NP Podyjí |
kaňonovité údolí Dyje s významnými teplomilnými geobiocenózami; významná archeologická naleziště |
1991 |
6 300 ha |
NP Šumava |
z původní CHKO Šumava (1963) prohlášena za NP nejcennější část; staré pohoří s glaciálními jezery, souvisle zalesněné; rozlehlá rašeliniště zv. luhy a slatě; reintrodukován rys ostrovid |
1991 |
68 500 ha |
NP České Švýcarsko |
pískovcová pahorkatina na pravém břehu Labe na Děčínsku; skalní útvary a rozsáhlé původní lesní ekosystémy |
1999 |
7 900 ha |
Obr. 2 - Chráněná území ČR (zdroj: http://www.gjs.cz/vedy-o-zemi/geod.htm)
Chráněná krajinná oblast
Chráněné krajinné oblasti jsou definovány jako rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. V současné době existuje v ČR 25 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 13,78% rozlohy území státu (zdroj: http://www.mzp.cz)
