Cykloturistiku z širšího hlediska chápeme jako pohyb v přírodě (ale i v městských podmínkách), se stanoveným cílem a odůvodněním, bez soutěžních ambicí, vykonávaný prostřednictvím jízdy na kole. Všechny její další aspekty jsou shodné, stejně jako u ostatních druhů turistiky (Ondráček, 2007).
Cykloturistika je tedy druh turistiky, při níž se k cestování používá jízdní kolo. Spojuje v sobě jednoduchost pěší turistiky s výhodami mototuristiky, využívá jejich přednosti a nahrazuje nedostatky. Jízda na kole má výrazný pozitivní vliv na zdraví člověka a nenarušuje příliš životní prostředí. Zároveň umožňuje poměrně intenzivní vnímání okolí. Přesun na kole předpokládá zvládnutí techniky jízdy na kole, znalost dopravních předpisů, první pomoci a základních oprav a údržby kola.
Pro výchovu a výuku mládeže, ve školní Tv, je cykloturistika sportem v přírodě, při jehož provozování vynakládá účastník fyzickou námahu, v jehož průběhu získává kulturní znalosti a odborně technické dovednosti. Tím splňuje cykloturistika hlavní úkoly tělesné výchovy – zdravotní, výchovný i vzdělávací.
Základní (pravidelně prováděná) cykloturistika vyžaduje větší fyzickou připravenost a dobře vybavené kolo. Výkonnostní cykloturistika, a tou lze chápat i cykloturistickou výpravu např. do Skandinávie (nejčastěji však provozovaná cyklisty na úrovni hobby MTB), vyžaduje velké nároky na fyzickou kondici i speciální vybavení jízdního kola (Ondráček, 2007).
Cykloturistiku lze dle Ondráčka, 2007 rozdělit dle prostředí, v němž ji budeme provozovat. S tím souvisí i použití různých druhů kol:
- silniční kola – pro cykloturistiku prováděnou po silnicích,
- horská kola – speciálně upravená kola určená pro pohyb v terénu,
- trekingová kola – mezistupeň mezi oběma předchozími, určená pro zpevněné komunikace, do terénu se příliš nehodí,
- city bike – pro městskou cykloturistiku.
- Z hlediska vlastního provozování cyklistiky a cykloturistiky, což jsou pojmy do značné míry se prolínající (přední propagátor cyklistiky v českých zemích PhDr. J. Cihlář hovoří souhrnně o cyklismu), lze stanovit základní kategorie:
- rekreační cyklistiku. Je to forma cyklistiky prvoplánově související se zdravotním aspektem této pohybové činnosti, která je velmi úzce propojena s cykloturistikou. Vesměs je prováděna v mimoměstské, případně příměstském prostředí,
- hobby cyklistiku. Jsou to MTB sportovní jezdci (tzv. bikeři) výkonnostních ambic, bez sponzorského zázemí, z nichž ti nejkvalitnější přecházejí do registrované výkonnostní cyklistiky,
- vlastní cykloturistiku. Jediná ze všech uvedených kategorií bezezbytku naplňuje tři základní složky turistiky – pohybovou, odborně technickou a poznávací. Do této kategorie je nasměrována největší část populace, je vhodná pro všechny věkové i sociální skupiny. Prováděna bývá v mimoměstské i městském prostředí.
Pohybová složka
Při jízdě na kole uplatníme a rozvíjíme nejen kondiční schopnosti (zejména obecnou vytrvalost), ale také koordinační schopnosti, které s jízdou na kole výrazně souvisí (jedná se především o schopnost dynamické rovnováhy a další). Na základě těchto pohybových schopností je schopen jedinec, praktikující danou pohybovou aktivitu, uskutečnit pohybovou dovednost – jízdu na kole, složenou z jednotlivých dílčích pohybových dovedností (vedení kola, nástup na kolo, posed - včetně držení řídítek, rozjezd, vlastní šlapání, zastavení formou brzdění, jízda po rovině, jízda z kopce, jízda do kopce, jízda zatáčkami, jízda terénem apod.). Turisté vykazují menší schopnost podávat vrcholové výkony. Je však pravdou, že i prostý turista musí prokázat jistý stupeň kvality pohybových schopností, které mu plnohodnotně umožní naplnit smysl turistiky, potažmo cykloturistiky. Nezanedbatelný je rovněž přínos pohybu na zdravotní stav jedince. (Ondráček, Hřebíčková, 2007)
Pohyb lze charakterizovat jako cyklický. Převážně zapojené jsou dolní končetiny, ve stoupání i trup a paže. Jezdci se pohybují na jízdním kole (silniční typ), které je poháněno bipedální lokomocí s využitím síly dolních končetin. Tato aktivita je prováděna převážně vsedě. Trup je při tom nachýlen vpřed a paže se opírají o řídítka (Měkota a Cuberek 2007).
Struktura pohybového výkonu v cyklistice je mezi disciplínami podobná (viz obr. 6). Struktura je stejná, liší se jen důležitost segmentů (faktorů)
Obr. 6 – Faktory ovlivňující výkonnost v cyklistice (Schmidt, 2001; upraveno)
Kulturně poznávací činnost
Pod touto složkou turistiky si můžeme představit poznávání přírody, života společnosti a výtvorů lidské práce (Demetrovič, 1988). Poznání přírody směřuje k seznámení s geografií, s rostlinstvem a živočišstvem dané lokality. Do oblasti poznávání života společnosti můžeme začlenit seznamování s životem společnosti, její historií a strukturou, aktuálním stavem. Zahrnuje také ochranu přírody a kulturního dědictví lidské společnosti. Kulturně poznávací činnost přináší motivační charakter a dává turistickým akcím smysl.
Odborně technické činnosti
Komplex takto pojmenovaných činností ve své podstatě zahrnuje nejen soubor praktických dovedností, ale i poznatků, které dohromady vytváří základnu pro bezpečný a účelný pohyb v přírodě. Tyto činnosti probouzejí v lidech sebereflexi a uvědomování si hodnot materiálu, nutnosti jejich údržby a opravy různých předmětů z důvodu zachování jejich funkce, apod. Rovněž poukazuje na důležitost vlastní práce a rozvoj pracovních návyků. Poznatky z oblasti odborně technické činnosti je možno vyčlenit do těchto tematických okruhů:
- výstroj a výzbroj jednotlivce a skupiny, ošetřování, údržba a základní opravy materiálu (kolo), doprava apod.
- zakládání ohně, bezpečnost při zacházení s přenosnými vařiči, vaření,
- stanovaní a bivakování,
- táboření (výstavba, organizace a vedení táborů, základen),
- topografie a orientace v terénu dle klasických i moderních pomůcek (GPS),
- hygiena a první pomoc,
- zdroje nebezpečí a jeho prevence, předpověď počasí v turistice,
- tábornická tvořivost a dovednosti,
- systém značení pěších turistických cest, cyklotras, cyklostezek, turistické značení,
- dopravní předpisy a značky cestovního ruchu na komunikacích
- vědomosti a dovednosti související s ochranou přírody,
- příprava turistických akcí.
(zdroj: Ondráček, Hřebíčková, 2007)
