Kvalita výživy ovlivňuje výživový stav ženy. Cílem je dodat dítěti dostatečné a plnohodnotné živiny formou mateřského mléka. Hlavní živiny si v mléce zachovávají stabilní koncentraci i v situaci, kdy u ženy hovoříme o podvýživě.
Živiny lze rozdělit na:
- Živiny, jejichž koncentraci ovlivňuje kvalita stravy a množství ve stravě matky ( vitaminy rozpustné ve vodě, selen, jod)
- Živiny, jejichž koncentrace jev mateřském mléce zajištěna i při jejich nedostatku ve stravě matky, ale na úkor vlastních zásob matky (kyselina listová, vitamin D, vápník, železo, zinek, měď)
Energetický příjem kojící ženy by měl být o cca 330-350 kcal vyšší než před otěhotněním, a to zejména v prvních šesti měsících výlučného kojení. Doporučené množství bílkovin je o 15 g denně vyšší než před otěhotněním. Doporučuje se zvýšit příjem vápníku na 1200-1500 mg /den a jodu na 150 mikrogramů. V případě nedostatečného slunečního světla i zvýšit příjem vitaminu D.
Potraviny nevhodné ve stravě kojící matky jsou příliš kořeněná nebo nadýmavá jídla, po jejichž opakované konzumaci matka vypozoruje neklid nebo bolesti bříška dítěte. Obecně se nedoporučuje, aby matka měla ve stravě vyšší obsah živočišných tuků, alkohol, a kofein.
Doporučení výživy kojících žen se také řídí obecným doporučením, například z výživové pyramidy. Z toho vyplývá konzumace pestré stravy.
Mateřské mléko
Složení mateřského mléka se mění dle potřeb novorozence. Podle složení se mateřské mléko dělí na kolostrum, mléko přechodové a mléko zralé.
V kolostru je nejvyšší koncentrace bílkovin, které mají imunoprotektivní význam. Kolostrum se vylučuje jako první tekutina, ihned po narození dítěte. Ve zralém mléku koncentrace imunoprotektivních látek klesá a naopak se zvyšuje podíl tuků a sacharidů. Složení zralého mléka je proměnlivé i během dne a také jednoho kojení. S délkou kojení přibývá obsah tuku, cílem je zvýšit energetický obsah. Jelikož mateřské mléko plní funkci pitného režimu i stravy, je na začátku cílem právě doplnit tekutinu a poté dítě nasytit. Tuk představuje v mateřském mléku až 40-50% energie. Má vyšší koncentraci cholesterolu než kravské mléko, vyšší podíl esenciálních mastných kyselin, a také vysokou hladinu prostaglandinů. Hlavním sacharidem mateřského mléka je laktoza.
Srovnání složení mateřského mléka a kravského mléka je ve prospěch mateřského. Obsahuje jiné bílkovinové frakce, které jsou lépe stravitelné. Také obsahuje vyšší podíl imunoprotektivních látek, které kravské mléko neobsahuje téměř vůbec nebo ve stopovém množství. Proto je vždy vhodnější, aby matka dítě, v případě, že to lze, kojila.
