Koordinační schopnosti řadíme mezi stěžejní faktory ovlivňující přesnost a celkovou efektivitu prováděné pohybové činnosti, ať již se jedná o vrcholový sport či o volnočasovou pohybovou aktivitu.
Celé spektru koordinačních schopností můžeme seřadit od těch nejpodstatnějších až po okrajové a velmi specifické koordinační schopnosti. A právě mezi nejpodstatnější řadíme i rovnováhové schopnosti, na které je zaměřen i náš výzkum.
Testování rovnovhových schopností 10-13letých tenistů
Autoři se ve svém příspěvku zabývají testováním rovnováhových schopností tenistů – sportovců, kterou představuje skupina dětí stejného věkového pásma. Také jejich dosaženou úroveň intersexuálně porovnávají. Byl použit test balancování na pohyblivé desce a všichni probandi se s tímto druhem testu střetli poprvé v živote. Objevily se reálné indicie, že některé sportovní odvětví a jejich disciplíny mají různý vliv na rozvoj rovnováhových schopností, ale pro formulování jednoznačnějších závěrů je potřebné uskutečnit testování s homogenními skupinami sportovců, protože i v rámci jedné disciplíny jsou větší nebo menší rozdíly. Jako finální produkt testování autoři předkládají vypracovanou a logicky upravenou pětistupňovou normu na testování rovnováhových schopností platnou pro tenisty (10 až 13 let) – sportovce.
Rovnováhová schopnost patří do struktury koordinačních schopností a je charakterizovaná jako schopnost udržet tělo v rovnovážné poloze, nebo tuto polohu obnovit, když je narušená vlivem venkovních sil.
Zachování těla nebo jeho části v jedné poloze nelze chápat jako absolutní nehybnost, ale jako neustálý návrat či kolísání okolo ideální dráhy nebo bodu (Kasa, 2001).
Rovnováhovou schopnost dělíme na statickou a dynamickou a my se v našem příspěvku zabýváme právě tou dynamickou.
Čelikovský (1973) tu radí ještě balancování s předměty jako schopnost udržte předměty v určité labilní poloze.
Rozvoj rovnováhové schopnosti podmiňuje výkonnost především v těch sportech, které mají výdržový charakter, nebo v kterých třeba udržet a obnovit rovnováhu při rychlých a rozsáhlých změnách polohy těla. Naopak také je možné říci, že vykonávání sportů náročných na rovnováhu přináší její nezpochybnitelný rozvoj.
Diagnostice koordinačních schopností se věnovalo vícero autorů, např. Hirtz (1982), Kasa, Šimonek (1999), reakčními a rovnováhovými schopnostmi Psalman (1997, 2000), Psalman, Kasa (2001) a jiní.
CÍL
Cílem práce je testování a porovnání rovnováhových schopností v tenise, naznačení možností sestavení výkonnostních norem pro danou skupinu probandů.
HYPOTÉZA
Na základě výzkumů koordinačních schopností předpokládáme, že rozdíly ve výkonu v testovaní rovnováhových schopností nebudou signifikantní.
ÚLOHY
-
Vybrat výzkumné soubory sportujících dětí v tenise
-
Vybrat motorický test na zjišťování dynamických rovnováhových schopností
-
Realizovat základní třípokusové zacvičení na test, bezprostředně po kterém bude následovat vlastní měření třemi pokusy
-
Věcně a statisticky porovnat a vyhodnotit naměřené údaje v obou souborech
-
Vypracovat pětistupňové normy na hodnocení výsledků v použitém testu
METODIKA PRÁCE
Rovnováhové schopnosti byly testované ve dvou souborech dětí ve věku 10 až 13 let (chlapci a děvčata). První soubor tvořilo 8 chlapců a druhý 7 děvčat.
Na testech rovnováhových schopností byl vybrán test balancování na pohyblivé desce. Rovnováhová deska (s rozměry cca 745x230x25 mm obr. 43 a 44.) má na spodní části ve středu podstavec ve tvaru válce s průměrem 168 mm. Úkolem testované osoby je udržet co nejdéle rovnovážnou polohu ve stoji na desce. Proband se ze stabilizované polohy (drží se rukama stěny před sebou) sám odstartuje a od té chvíle je mu měřen čas. Pokus je ukončen ve chvíli doteku jakékoliv části desky s podložkou. Celkový počet pokusů při každém testovaní jsme stanovili na tři. Testovaní předcházelo důkladné rozcvičení a tři zácvičné pokusy. Na hodnocení rovnováhových schopností jsme brali do úvahy nejlepší výkon ze všech pokusů a také jejich průměrnou hodnotu. Testování probíhalo v laboratorních podmínkách TnU v březnu 2010. Podkladem byla pevná podložka.
Obr. 43 a 44 Poloha probanda při testovaní
VÝSLEDKY A DISKUSE
Výsledky testování ukazují tabulky a obrázek 44.
Základní statistické charakteristiky chlapců a děvčat jsou uvedené v tabulce (tab. 34). Jejich výsledky se postupně zlepšovali od prvního až po poslední pokus (obr. 43). Bylo naměřeno i několik mimořádných výkonů, které nám vytvořily statisticky nenormální rozdělení souboru, to znemožňuje vytvoření regulérní pětistupňové normy (odchylky obdržely vyšší hodnoty jak průměry). Z tohoto důvodu jsme byli nuceniupravit hodnotu maximálního výkonu, tím se stal soubor statisticky normálním a na jeho základě bylo možné vytvořit dvě pětistupňové normy pro sportující studenty. První je založená na hodnotách maximálního dosaženého výkonu (tab. 35) a druhá norma je vytvořená na základě průměrných výkonů probandů (tab. 36). Je možné použití obou norem, neboť při porovnávání maximálních výkonů s průměrnými jsme zjistili vysoký korelační koeficient 0,87 jak v celém souboru sportujících studentů, tak i odděleně v kategorii chlapců a děvčat.
Hypotéza 1 byla zcela potvrzena z důvodu, že v rovnováhovém testu byly zjištěny statisticky nevýznamné rozdíly na jakékoliv hladině statistické významnosti. To nám evidentně dokazuje vliv CNS na úroveň koordinačních schopností člověka.
Tab. 34 Základní statistické charakteristiky v testu rovnováhy chlapců (hodnoty jsou v sekundách)
|
statistické charakteristiky |
maximální výkon 1 |
průměrný výkon 2 |
|
průměr |
7,58 |
5,41 |
|
směr. odchylka |
3,59 |
2,62 |
|
minimum |
1,19 |
1,22 |
|
maximum |
33,10 |
22,71 |
Legenda:
maximální výkon 1, průměrný výkon 2 – průměr z 3 původně dosažených výkonů
Tab. 35 Základní statistické charakteristiky v testu rovnováhy děvčat (hodnoty jsou v sekundách)
|
statistické charakteristiky |
maximální výkon |
průměrný výkon |
|
průměr |
7,24 |
4,98 |
|
směr.odchylka |
1,99 |
1,19 |
|
minimum |
1,12 |
0,92 |
|
maximum |
4,76 |
3,18 |
Následně jsme vypočítali statistickou významnost rozdílů mezi chlapci a děvčaty t-test = 1,023
Tab. 36 Pětistupňová norma v testu balancování na pohyblivé desce pro 10 až 13-tileté chlapce a děvčata – maximální výkon v sekundách
|
Kvalitativní hodnocení |
Body |
10-13-tiletí |
|
Výrazně podprůměrný |
1 |
0,90 a < |
|
Podprůměrný |
2 |
0,91-3,99 |
|
Průměrný |
3 |
4,00-6,99 |
|
Nadprůměrný |
4 |
7,00-10,00 |
|
Výrazně nadprůměrný |
5 |
10,01 a > |
Tab. 37 Pětistupňová norma v testu balancování na pohyblivé desce pro 10 až 13-tileté chlapce a děvčata – průměrný výkon v sekundách
|
Kvalitativní hodnocení |
Body |
10-13-tiletí |
|
Výrazně podprůměrný |
1 |
0,4 a < |
|
Podprůměrný |
2 |
0,41-2,99 |
|
Průměrný |
3 |
3,00-5,5 |
|
Nadprůměrný |
4 |
5,51-7,99 |
|
Výrazně nadprůměrný |
5 |
8,00 a > |
SHRNUTÍ
Na základě empirických výsledků můžeme vyvodit tyto závěry:
-
Úroveň rovnováhových schopností je srovnatelná u sportujících děvčat a chlapců ve věku 10-13 let.
-
S délkou sportovního věku a druhem sportu souvisí úroveň rovnováhových schopností dětí. Přesnější závislosti bude možné formulovat až po uskutečnění dalších testování s homogenními skupinami sportovců.
-
Tempo zlepšování osobních výkonů je v průměr stoupající od prvního až po třetí pokus. Z důvodu, že několik probandů dosáhlo výjimečné výkony došlo k tzv. statisticky nenormálnímu rozdělení souboru (směrodatná odchylka dosáhla vyšší hodnoty jako průměr). To nás pro potřebu vypracování pětistupňové normy vedlo k logické úpravě maximálního výkonu na 10 sekund. Pak už dostává soubor normální rozdělení a hodnoty uváděné v každém stupni normy jsou kladné a reálné.
-
Test balancování na pohyblivé desce je dobrým prostředkem na hodnocení rovnováhových schopností zejména sportující populace.
Příloha: Poloha probanda - modifikované testy
Přílohy:
Modifikované polohy testované osoby na balančních nestabilních plošinách
Příklad cvičení k rozvoji rovnováhových schopností na zařízení Bosu
Příklady kombinace nestabilní zátěže s nestabilními plošinami – s balancujícími boardy
