Autorka v příspěvku hodnotí stav postury ve vztahu k tělesné zdatnosti studentů univerzity. Navzdory k jejich minimální dotaci pohybového zatížení a převážně sedavého zaměstnání dochází u studentů během studia k částečnému zhoršování postury. Studenti se správnou posturou „1“ měli lepší hodnoty tělesné zdatnosti než studenti s nesprávnou posturou „0“. Tělesná zdatnost studentů je podle UNIFITTESTU (6-60) hodnocena jako průměrná. Lze pozorovat, že se zvyšujícím se ročníkem dochází k zhoršování hodnot v motorických testech.
Dynamika změn ve způsobu života zvyšuje nároky na sociální adaptabilitu člověka ke změněným a měnícím se životním podmínkám. Zvyšuje se neuropsychická zátěž, zmenšují se nároky na pohyb a fyzickou námahu. Převažuje sedavý způsob života. Do toho patří i studium na vysoké škole. Dlouhodobým přetěžováním statických svalů s převážně tonickou funkcí a zanedbáváním svalů s převážně fázickou funkcí dochází k typickému rozvoji svalové dysbalance, která je klíčová z hlediska postury a je podnětem funkčních změn.
Některé studie dokonce uvádějí, že výskyt funkčních změn se u dnešních dětí a mládeže vyskytuje až v 80 %! (Fisher, 2003). Tělesná výchova je v mnoha případech jedinou oblastí, která působí v průběhu studia na jejich tělesný rozvoj. Prostřednictvím sportovní činnosti můžeme ovlivňovat osvojování si návyku správného držení těla – postury.
Různí autoři uvádí různé definice postury, vzpřímeného držení těla. Z toho vyplývá, že je to pojem dost široký, proto není jeho definice jednoduchá. Podle Gutha (2004) posturou označujeme všechny motorické schopnosti člověka, jejichž cílem je udržování polohy. Pojmem držení těla chápeme vzájemnou polohu končetin, trupu a hlavy v postojích, polohách nebo při činnosti. Z biomechanického hlediska lze za optimální držení těla považovat takové, při němž těžiště hlavních segmentů těla přímo na sebe navazují (každý segment je vyvážený nad nejbližším nižším), takže součet sil, narušující rovnováhu v jednotlivých kostních spojeních, je minimální (Hrčka, 2009).
Při negativních návycích mohou vznikat různé zdravotní problémy – bolest hlavy, nechutenství, dýchací obtíže, tlak v břiše apod. Vzpřímené držení těla je pro člověka typickým projevem a reprezentuje celou jeho osobnost.
Hodnocení stavu tělesné zdatnosti studentů je důležitou součástí z hlediska komplexního rozvoje studenta. Důkazem jsou o tom různé výzkumné práce (Honz 2010; Žídek 2010; Žiška 2010), ve kterých autoři hodnotí úroveň tělesného rozvoje věkové kategorie vysokoškoláků. Podobně Buková a kol. (2008) a Palovičová (2001) se ve svém výzkumu zajímaly o vztah a postoj studentů k pohybovým aktivitám, ale aj tělesnou zdatností studentů a studentek vysoké školy.
Pohybová aktivita mění jednotlivce z pasivně přihlížejícího na aktívního účastníka, čímž se zvyšuje jeho sebedůvěra. Tímto způsobem má každý možnost aktívního příznivého ovlivňování vlastního mentálního a fyzického zdraví, tím i kvality života.
CÍL
Ukázat posturu ve vztahu k tělesné zdatnosti studentů univerzity. Výsledky uvedené v tomto příspěvku jsou součástí řešení grantové výzkumné VEGA č. 1/08358/11: „Halové veslování jako prostředek zvýšení síly svalů trupu a zlepšení držení těla.“
Úkoly
-
Vytvoření a zrealizování testové baterie hodnocení postury a tělesné zdatnosti.
-
Zpracování a vyhodnocení údajů.
METODIKA
Objektem zkoumání byl soubor edukantů 1. až 3. ročníku SjF STU Bratislava povinné výběrové tělesné výchovy. V 1. ročníku jsme otestovali 291 studentů, v 2. ročníku 525 a ve 3. ročníku 204. Testování se odehrávalo v hodinách povinné výběrové tělesné výchovy, vždy na začátku semestru. Obsahem výuky byl fotbal, florbal, kondiční posilování, basketbal, stolní tenis a fresbee. Posturu jsme zjišťovali testem podle Matthiasa. Edukanty jsme požádali, aby zaujali následující polohu těla:
Vzpřímený postoj s mírně rozkročenýma nohama na šířku ramen, horní končetiny držet v předpažení, hlava v prodloužení trupu. Po jedné minutě jsme hodnotili držení těla. Číslem „1“ jsme hodnotili správné držení těla a „0“ nesprávné držení těla podle obr. 28.
Na vyhodnocení tělesné zdatnosti jsme použili baterii UNIFITTEST (6-60) (Měkota, Smith, 1995). Vybrali jsme tyto testy: Leh-sed za 30 s a za 60 s, skok do dálky z místa, shyby na hrazdě a běh s 20 metrovými úseky. Zjištěné údaje jsme zpracovali statisticky a podrobili je věcné a logické analýze. Pro porovnání jednotlivých souborů jsme použili t-test. V tabulkách uvádíme hladiny statistické významnosti: (*)p<0,10, ** p<0,01, * p<0,05. n = počet studentů, „0“ nesprávné držení těla, „1“ správné držení těla.
Špatné držení těla:
Zvýrazněná jsou fyziologická zakřivení páteře:
-
hrudní hyperkyfóza (výrazné ohnutí dozadu postihuje téměř celou páteř),
-
plochá záda anebo kyfóza,
-
odstávající lopatky,
-
asymetrie postavení ramenních pletenců.
Obr. 28 Test podle Mattiase
VÝSLEDKY
Na základě našich výsledků lze konstatovat, že většina studentů prvního ročníku (tj. 73 %) mělo správnou posturu. Ve druhém ročníku mělo správnou posturu 78 % studentů a ve 3. ročníku bylo zjištěna u 65% studentů správná postura (Obr. 29).
Lze říct, že i přes sedavý způsob života mají studenti SjF STU v převážné míře správnou posturu.
Obr. 29 Poměr správné a nesprávné postury po ročnících
Tab. 28 Tělesná zdatnost u studentů 1.ročníku s nesprávnou posturou „0“
|
n=78 |
S-Ľ 30s |
S-Ľ 60s |
SDDM |
ČLB |
Shyby |
|
aritm.pr |
25,26 |
40,56 |
209,8 |
49,94 |
3,760 |
|
smer.od. |
4,207 |
8,267 |
25,61 |
15,68 |
3,455 |
|
median |
25,0 |
40,0 |
212,0 |
50,0 |
3,0 |
|
min. |
16,0 |
26,0 |
135,0 |
22,0 |
0,0 |
|
max. |
39,0 |
56,0 |
260,0 |
82,0 |
11,0 |
|
var.rozp. |
23,0 |
30,0 |
125,0 |
60,0 |
11,0 |
Tab. 29 Tělesná zdatnost u studentů 1.ročníku se správnou posturou „1“
|
n=213 |
S-Ľ 30s |
S-Ľ 60s |
SDDM |
ČLB |
Shyby |
|
aritm.pr |
26,23 |
43,38 |
215,1 |
54,53 |
6,077 |
|
smer.od. |
4,596 |
7,441 |
27,25 |
18,18 |
3,351 |
|
median |
26,0 |
44,0 |
217,0 |
52,0 |
5,0 |
|
min. |
13,0 |
24,0 |
114,0 |
16,0 |
0,0 |
|
max. |
40,0 |
63,0 |
284,0 |
125,0 |
18,0 |
|
var.rozp. |
27,0 |
39,0 |
170,0 |
109,0 |
18,0 |
|
Testované t-testem pro nezávislé výběry |
|||||
|
t - test |
1,636 |
1,641 |
1,506 |
1,978* |
3,042** |
|
p<0,05 |
p<0,01 |
||||
Studenti 1. ročníku se správnou posturou dosáhli v průměrných hodnotách lepší výsledky ve všech motorických testech. Výrazně v běhu, kde dosáhli hodnotu 54,53 přeběhů (p<0,05) a ve shybech dosáhli hodnotu 6 opakovaní (p<0,01). V obou skupinách pozorujeme ve všech testech výrazné variační rozpětí. Tato skutečnost nám dokazuje, že jsou velké rozdíly mezi studenty v tělesné zdatnosti. (tab. 30 a tab. 31).
Tab. 30 Tělesná zdatnost u studentů 2. ročníku s nesprávnou posturou „0“
|
n=118 |
S-Ľ 30s |
S-Ľ 60s |
SDDM |
ČLB |
Shyby |
|
aritm.pr |
24,91 |
43,09 |
212,9 |
47,82 |
5,855 |
|
smer.od. |
4,793 |
8,227 |
27,15 |
14,19 |
4,075 |
|
median |
25,0 |
43,5 |
215,0 |
48,0 |
6,0 |
|
min. |
15,0 |
28,0 |
130,0 |
16,0 |
0,0 |
|
max. |
39,0 |
66,0 |
273,0 |
86,0 |
20,0 |
|
var.rozp. |
24,0 |
38,0 |
143,0 |
70,0 |
20,0 |
Tab. 31 Tělesná zdatnost u studentů 2.ročníku se správnou posturou „1“
|
n=407 |
S-Ľ 30s |
S-Ľ 60s |
SDDM |
ČLB |
Shyby |
|
aritm.pr |
26,24 |
42,37 |
218,6 |
51,55 |
6,418 |
|
smer.od. |
4,457 |
7,300 |
23,68 |
14,90 |
4,043 |
|
median |
26,0 |
42,0 |
220,0 |
50,0 |
6,0 |
|
min. |
5,0 |
22,0 |
135,0 |
16,0 |
0,0 |
|
max. |
66,0 |
64,0 |
279,0 |
110,0 |
23,0 |
|
var.rozp. |
61,0 |
42,0 |
144,0 |
94,0 |
23,0 |
|
Testované t-testem pre nezávislé výběry |
|||||
|
t - test |
2,809** |
0,750 |
2,240* |
2,415* |
1,083 |
|
p<0,01 |
p<0,05 |
p<0,05 |
|||
Při porovnání nesprávné „0“ a správné „1“ postury u studentů ve 2. ročníku jsme zjistili, že studenti se správnou posturou dosáhli ve všech motorických testech lepší průměrné hodnoty. Výrazně v testu sed-leh za 30 s, kde dosáhli hodnotu 26,24 opakování (p<0,01). V testě skoku z místa dosáhli průměrnou hodnotu 218,6 cm (p<0,05) a v běhu dosáhli průměrnou hodnotu 51,55 přeběhů (p<0,05).
Tab. 32 Tělesná zdatnost u studentů 3. ročníku s nesprávnou posturou „0“
|
n=72 |
S-Ľ 30s |
S-Ľ 60s |
SDDM |
ČLB |
Shyby |
|
aritm.pr |
25,42 |
43,67 |
206,9 |
46,61 |
6,375 |
|
smer.od. |
4,389 |
10,256 |
25,91 |
13,47 |
4,539 |
|
median |
25,0 |
43,0 |
210,0 |
50,0 |
5,5 |
|
min. |
16,0 |
25,0 |
105,0 |
17,0 |
0,0 |
|
max. |
38,0 |
97,0 |
245,0 |
87,0 |
20,0 |
|
var.rozp. |
22,0 |
72,0 |
140,0 |
70,0 |
20,0 |
Tab. 33 Tělesná zdatnost u studentů 3. ročníku se správnou posturou „1“
|
n=131 |
S-Ľ 30s |
S-Ľ 60s |
SDDM |
ČLB |
Shyby |
|
aritm.pr |
25,31 |
41,10 |
215,9 |
50,19 |
7,328 |
|
smer.od. |
4,909 |
7,840 |
25,87 |
15,12 |
6,543 |
|
median |
25,0 |
40,0 |
219,0 |
49,0 |
6,0 |
|
min. |
14,0 |
25,0 |
150,0 |
20,0 |
0,0 |
|
max. |
46,0 |
64,0 |
290,0 |
95,0 |
60,0 |
|
var.rozp. |
32,0 |
39,0 |
140,0 |
75,0 |
60,0 |
|
Testované t-testem pro nezávislé výběry |
|||||
|
t - test |
0,149 |
1,996* |
2,372* |
1,676(*) |
1,099 |
|
p<0,05 |
p<0,05 |
p<0,10 |
|||
U studentů 3. ročníku jsme zjistili, že skupina „0“ dosáhla lepší hodnoty v testu leh-sed za 30 s a výrazně lepší v testu leh-sed za 60 s, kde studenti dosáhli průměrné hodnoty 43,67 opakovaní (p<0,05). V testech skok z místa, běh a shyby už dosáhli výrazně horší hodnoty. Skupina „1“ dosáhla v testu skok z místa vyšší průměrné hodnoty 215,9 cm (p<0,05) jako „0“. V testu běh dosáhla skupina „1“ průměrnou hodnotu 50,19 přeběhů (p<0,10), výrazně vyšší jako skupina „0“.
Shrnutí
Můžeme konstatovat, že ve všech ročnících námi testovaní studenti mají ve většině případů správnou posturu. Pozorujeme však trend, že se zvyšujícím se ročníkem postura studentů zhoršuje. Ve 3. ročníku mají studenti „1“ procentuálně nižší zastoupení jako v 1. a v 2. ročníku. V celkovém hodnocení podle stupnice UNIFITTEST (6-60) mají studenti ve všech ročnících průměrnou tělesnou zdatnost. Pouze na hrazdě dosáhli podprůměrných hodnot. Je tedy pozitivní zjištění, že studenti se správnou posturou dosáhli výrazně lepších výsledků ve většině motorických testů než studenti s nesprávnou posturou.