V příspěvku se autoři zabývají zkoumáním vlivu postojů pro vykonávání pohybových aktivit na pohybovou výkonnost na souborech bratislavských vysokoškoláků. V dotazníkové metodě (606 respondentů) byla využita na hodnocení jednotlivých postojových složek Lickertovu škála sumovaných odhadů, která se statisticky a věcně vyhodnocuje. Pohybová výkonnost byla posuzována na základe těchto šesti testů: předklon v sedě, skok do dálky z místa, hod 2 kg medicinbalem, člunkový běh 10 x 5 m, sed-leh za 30 s a vytrvalostní člunkový běh. Autoři zjistili nejvýraznější rozdíly mezi studenty FTVŠ a studenty ostatních fakult a univerzit (stejně pro chlapce dívky) v složkách tendence konat a kognitivní, menší rozdíl byl zjištěný ve složce emotivní. Intersexuální rozdíly v rámci jednotlivých fakult a univerzit byly pouze ojedinělé, a to v kognitivní i emotivní složce, když dívky dosáhly lepší výsledky. Potvrdil se předpoklad, že studenti FTVŠ dosahují signifikantně vyšší úroveň pohybové výkonnosti než studenti ostatních fakult a univerzit, a to v souborech chlapců i dívek. Našly se mnohé statisticky významné závislosti mezi jednotlivými složkami postojů a úrovní v testech motorické výkonnosti u studentů ostatních fakult, zvláště v souboru dívek.
Postoje patří k významným motivačním činitelům a činitelům celostního rozvoje osobnosti, které nejen usměrňují chování a konání člověka, ale v mnohém determinují i jeho každodenní činnost a postupy. Ve všeobecnosti postojem rozumíme relativně stabilní připravenost člověka reagovat určitým způsobem na osoby, skupiny, situace, předměty, názory a způsoby chování. Při uvedeném pohledu na definici postoje jako pohotovosti k jistému způsobu reagování je zapotřebí zdůraznit, že postoje jsou akcentované emocemi a orientované na hodnoty (Kollárik, Sollárová, 2004). Nemůžeme je považovat za vlastnosti člověka, ale za poměrně trvalé charakteristiky, které vyjadřují jeho pozitivní anebo negativní postoj k určité oblasti dané skutečnosti. Postoje, které jsou utvořené v spojitosti s aktivitou jsou jasněji definované, v čase stabilnější, v paměti lépe zafixované a odolnější vůči změně (Výrost, 1989).
Olson, Vernon, Harrisová (2001) realizovali výzkum genetické podmíněnosti individuálních diferencí v postoji a zjistili, že postoj k tělesným aktivitám vyžadujícím fyzickou aktivitu, postoj k hraní organizovaných sportů, postoj k cvičení a k vůdcovství jsou významně geneticky podmíněné. Korelací zjistili, že postoj k fyzické zdatnosti a postoj k smyslovým zážitkům významně pozitivně korelují s fyzickou zdatností. Vlastní proces formování postojů probíhá hlavně v období adolescence, protože v tomto stádiu vývinu přichází jedinec do kontaktu se společenskými jevy ve větším rozsahu. Většina postojů sa ustaluje v třetí dekádě ontogeneze člověka. Historické výzkumy a zjištění poukazují i na vzájemnou propojenost pojmů postoj a hodnota, postoj a potřeba, postoj a chování.
Významnou úlohu při utváření postojů sehrávají informace, s kterými člověk přichází v běžném životě do kontaktu a kterým je vystavený; postoje se rovněž odrážejí v osobnosti člověka, která se dynamicky vyvíjí a mění.
Při obsahovém vymezení pojmu postoj je možné určit následující složky:
-
kognitivní, anebo poznávací složka – tvoří ji myšlenky, názory jednotlivce o nějakém předmětu anebo jevu, přičemž se za nejsložitější považují názory týkající se hodnocení. Výzkumy bylo např. zjištěné, že ve vztahu studia si člověk lépe pamatuje údaje, které podporují jeho postoj jako údaje, které jsou s ním v rozporu,
-
emocionální, anebo citová složka – vztahuje se na emoce spjaté s předmětem anebo jevem (objektem), přičemž emoce vyjadřují dynamiku postojů k oblíbeným anebo neoblíbeným předmětům spojených s příjemným anebo nepříjemným emočním laděním k předmětu postoje,
-
behaviorální, anebo konativní složka (tendence konat) – rozumí se ní pohotovost k chování a konání spojeném s postojem.
Konzistence (soudržnost) uvedených složek umožňuje odhadnout chování se jedince s velkou mírou pravděpodobnosti. Naopak, silná inkonsistence snižuje pravděpodobnost reálné predikce chování (Kollárik, Sollárová, 2004).
Období, ve kterém žijeme, přináší změny v životním stylu hlavně mladé generace, která díky moderním technologiím vykonává méně pohybových aktivit v porovnání s jejich rodiči. To se ukazuje ves nížení tělesné zdatnosti, což vede ke zvýšení civilizačních onemocnění a u dětí hlavně k obezitě. Nedostatek pohybové aktivity negativně ovlivňuje nejenom zdraví, ale i funkční a psychologickou zdatnost člověka.
V mnohých výzkumných studiích se poukazuje na fakt, že navýšení počtu hodin tělesné výchovy na úkor jiných předmětů nezpůsobuje pokles v kvalitě akademického vzdělávání, ale paradoxně kvalita akademického vzdělání neroste, když je tělesná aktivita nahrazená jinými předměty; častěji jsou ovšem nalézány negativní vlivy na zdraví (Trudeau, F., Shephard, R; 2008).
V současnosti existuje dost důkazů o skutečnosti, že vhodně aplikovaná pohybová aktivita je extrémně důležitým faktorem na udržení zdraví na požadované úrovni a to umožňuje nezávislý život s plnohodnotnou účastí v sociálním životě. Mnohé projevy, které byly považované za charakteristické projevy stárnutí, jsou vlastně způsobené nedostatkem cvičení a pohybové aktivity (Šimonek, 2007).
Postoje vysokoškolské mládeže a její zájem o pravidelné pohybové aktivity jsou odrazem výchovy a motivace i z předmětu tělesná a sportovní výchova od základní školy až po vysokou školu. Student by měl odcházet do života s vypěstovaným návykem a kladným postojem k pravidelné pohybové aktivitě.
Cíl
Cílem příspěvku je zhodnotit u souboru slovenských vysokoškoláků vliv postojů k vykonávání pohybových aktivit na úroveň jejich pohybové výkonnosti.
Metodika
V rámci měření postojů je v současnosti preferované nepřímé měření, které se realizuje zpravidla dotazníkovou metodou a ta je v kontextu měření postojů charakteru škály. Pro účely našeho výzkumu jsme sestrojili dotazník, ve kterém jsme využili na hodnocení postojů k vykonávání pohybových aktivit Likertovu škálu sumovaných odhadů.
Postoje studentů a studentek k pohybovým aktivitám jsme zjišťovali v dotazníku ve třech složkách, kognitivní anebo poznávací (COG), emocionální anebo citové (EMO) a složce tendence konat (TEK). V jednotlivých složkách postojů respondent posuzoval otázky na pětistupňové škále (číselná hodnota stupně od 1 do 5), přičemž každá složka byla tvořena 4 otázkami. Minimum získaného skóre v složce byly 4 body (4 otázky x 1 bod), středová hodnota 12 bodů (4 otázky) a maximum 20 bodů (4 otázky x 5 bodů). Součet bodů tvořil souhrnné skóre postoje respondenta v dané složce. Na základě vzdálenosti jednotlivých průměrů od středové hodnoty v sledovaných souborech jsme hodnotili postoje respondentů.
Tab. 16 Celkový počet studentů a studentek našeho výzkumu
Úroveň pohybové výkonnosti jsme hodnotili baterií šesti testů: předklon v sedě (PKL), skok do dálky z místa (SDDM), hod plným 2 kg míčem (HOD), člunkový běh 10 x 5 m (10 x 5), sed – leh za 30 s (SL), vytrvalostní člunkový běh (VČLB). Na hodnocení pohybové výkonnosti jsme použili základní statistické charakteristiky: aritmetický průměr (x), směrodajnou odchylku (s), maximální hodnotu (max), minimální hodnotu (min), a variační rozpětí (vr).
Na zjištění významnosti rozdílů mezi soubory jsme použili parametrický nepárový t-test pro nezávislé soubory. Vzájemné vztahy mezi složkami postojů a úrovní tělesné zdatnosti a tělesného rozvoje byly hodnocené na základě korelačních párových koeficientů. Statistická významnost byla posuzovaná na **1 %, resp. *5 % hladině významnosti.
Na vyhodnocování, posuzování a interpretaci jsme použili základní logické postupy a metody.
Výsledky a diskuse
1. Úroveň pohybové výkonnosti
Mnoho autorů potvrdilo klesající úroveň pohybové výkonnosti studentů vysokých škol v závislosti od délky studia. Důvody nejčastěji nachází v obsahu a rozsahu tělovýchovného vzdělávání. V tabulce 17 a 18 jsou uvedené výsledky našich souborů v pohybové výkonnosti.
Tab. 17 Základní statistické charakteristiky pohybové výkonnosti našich studentů na vybraných fakultách
Tab. 18 Základní statistické charakteristiky pohybové výkonnosti našich studentek na vybraných fakultách
V obou tabulkách vidíme, že studenti Fakulty tělesné výchovy a sportu dosahují vyšší úroveň pohybové výkonnosti, a to v souborech chlapců i dívek. Tyto rozdíly byly většinou (kromě jednoho případu – test SL u dívek) na 1% hladině pravděpodobnosti. Prakticky stejné výsledky jsme zjistili, když jsme porovnali studenty fakulty tělesné výchovy a sportu s populačními normami.
Ostatní fakulty a univerzity mezi sebou dosáhly prakticky stejnou úroveň pohybové výkonnosti u většiny testů, a to u obou pohlaví. Porovnání s populačními normami ukazuje, že chlapci z našich souborů jsou mírně lepší v 5 testech (PKL, SDDM, HOD, 10 x 5, LS); pouze v testu VČLB jsou signifikantně horší. Skupiny našich dívek jsou horší ve většině testů jako populační normy, zvláště potom v testu VČLB. Z uvedeného můžeme dedukovat, že současní vysokoškoláci jsou horší jako populace hlavně ve vytrvalosti, a to dívky i chlapci. Dívky dosahují nižší výkonnost rovněž v ostatních testech, zatímco chlapci jsou v ostatních testech přibližně na minulé populační úrovni.
2. Vztahy mezi postojovými složkami
V tabulce 19 uvádíme základní statistické charakteristiky ukazatelů postojových složek studentů a studentek na vybraných fakultách a univerzitách.
Kognitivní složka (COG) vypovídala o dostatečné informovanosti studentů a studentek, proč by měli vykonávat pohybové aktivity. Složka zahrnovala zdravotní hledisko, tělesnou zdatnost a hmotnost, ale i estetické hledisko. Při porovnávání studentů vybraných fakult a univerzit jsme zjistili, že průměrné hodnoty bodů v kognitivní složce se pohybovaly v rozmezí od 12,06 u studentů PriF po 15,22 u studentů FTVŠ. Všechny hodnoty byly vyšší jako průměrná středová hodnota 12. Předpokládané výrazně vyšší hodnoty vůči ostatním zkoumaným souborům se potvrdily u studentů FTVŠ. Nejvyšší maximální hodnotu 20 bodů jsme zjistili u souboru FTVŠ a LF. Soubor z LF měl i největší variační rozpětí (13 bodů). Až u pěti souborů jsme zaznamenali u respondentů nejnižší zjištěnou minimální hodnotu 7 bodů.
Tab. 19 Základní statistické charakteristiky ukazatelů postojových složek studentů a studentek na vybraných fakultách a univerzitách
Průměrné hodnoty bodů při porovnávání souborů studentek vybraných fakult se pohybovaly v rozmezí od 13, 41 do 15,78. V souborech studentek byly tyto hodnoty podstatně vyšší jako středová hodnota. Nejvyšší skóre jsme zaznamenali v souboru PdF, studentky FTVŠ dosáhly druhou nejvyšší hodnotu (15,46). Nejnižší zjištěná minimální hodnota 6 bodů dosáhla studentka z LF. V tomto souboru jsme zaznamenali i nejvyšší variační rozpětí (14 bodů). Maximální získanou hodnotu 20 bodů jsme zaznamenali ve všech souborech.
Při intersexuálním porovnání souborů jsme zjistili vyšší průměrné hodnoty bodů i maximálních hodnot v souborech studentek. Směrodatné odchylky byly v souborech žen mírně vyšší, což ukazuje na menší homogenitu těchto souborů.
V tabulce 20 uvádíme významnost rozdílů v COG složce postojů mezi soubory mužů a žen. Signifikantní rozdíly na 1% hladině významnosti jsme zjistili u souborů mužů i žen mezi souborem FTVŠ a soubory LF, FChPT, FMFI, PraF, PriF a u mužů i se souborem studentů EkonU. Statisticky významné rozdíly na 1% hladině významnosti jsme zaznamenali ještě mezi souborem žen FMFI a soubory PraF a PdF; 5% hladinu statistické významnosti jsme zjistili u mužů mezi souborem PriF a soubory LF a FChPT, u žen mezi soubory FMFI a soubory FChPT a PriF. Testováním významnosti rozdílů mezi pohlavími v rámci jednotlivých škol byly zjištěné signifikantní diference na 1% hladině významnosti u PraF a PriF, na 5% hladině u EkonU, přičemž ve všech třech případech dosáhly soubory žen vyšší průměrné hodnoty (tab. 20).
Tab. 20 Významnost rozdílů v kognitivní složce postojů u studentů a studentek vybraných fakult a univerzit
Emocionální složka (EMO) vypovídala o potřebě pocitů pohody, relaxace, zábavy a dosáhnutí stanovených cílů studentů a studentek VŠ. Při porovnávání studentů vybraných fakult a univerzit jsme zjistili, že průměrné hodnoty bodů v emocionální složce se pohybovaly v rozmezí od 13,32 u studentů EkonU do 15,06 u studentů FTVŠ. Studenti z FTVŠ opět dosáhli výrazně vyšší hodnoty proti ostatním zkoumaným souborům. I v této složce jsme zaznamenali všechny hodnoty vyšší, jako je průměrná středová hodnota 12. Nejvyšší maximální hodnotu 20 bodů jsme zjistili v souboru FTVŠ a PraF. Soubor z LF měl i v EMO složce největší variační rozpětí (15 bodů). Nejnižší zjištěnou minimální hodnotu 4 bodů dosáhl respondent z LF.
Průměrné hodnoty bodů při porovnávání souborů studentek vybraných fakult a univerzit se pohybovaly v rozmezí do 13,44 v souboru FChPT po 16,24 v souboru FTVŠ. Všechny zaznamenané hodnoty byly vyšší jako průměrná hodnota. Nejvyšší skóre s výrazným rozdílem dosáhly studentky FTVŠ. Nejnižší zjištěnou minimální hodnotu 6 bodů dosáhla překvapivě respondentka z FTVŠ, což způsobilo i největší variační rozpětí tohoto souboru (14 bodů). Při porovnání s COG složkou jsme maximální získanou hodnotu 20 bodů zaznamenali již pouze u čtyř souborů.
Při intersexuálním porovnání souborů byly zjištěné průměrné hodnoty bodů přibližně stejné, výrazněji vyšší hodnoty dosáhl pouze soubor studentek z FTVŠ. O souborech mužů se dá povědět, že kromě studentů FTVŠ, kde hodnoty COG a EMO byly téměř stejné, v ostatních souborech byly hodnoty EMO vyšší jako hodnoty COG. U žen pozorujeme mírně odlišné tendence. EMO složka byla s vyjímkou souborů FTVŠ, FMFI a EkonU mírně nižší jako COG složka.
V tabulce 21 uvádíme významnost rozdílů v EMO složce postojů u studentů a studentek VŠ. Signifikantní rozdíly na 1% hladině významnosti jsme zjistili u mužů pouze mezi souborem FTVŠ a souborem EkonU, u žen mezi souborem FTVŠ a soubory LF, FChPT a FMFI. Statisticky významné rozdíly na 5% hladině významnosti jsme zaznamenali u mužů pouze mezi soubory FTVŠ a FChPT, u žen mezi FTVŠ a soubory PraF, PriF a EkonU; a též mezi souborem FMFI a soubory PraF a PriF.
V EMO složce se průměrné hodnoty střídaly v některých souborech v prospěch studentek, v některých ve prospěch studentů. Signifikantní rozdíl na 1% hladině jsme nezaznamenali ani u jednoho souboru a na 5% hladině významnosti pouze u souboru FTVŠ (2,558*). Vyšší dosáhnutou průměrnou hodnotu studentek si vysvětlujeme větší potřebou pocitů pohody, relaxace, zábavy při vykonávaní pohybových aktivit (tab. 21).
Tab. 21 Významnost rozdílů v emocionální složce postojů u studentů a studentek vybraných fakult a univerzit
Složka tendence konat (TEK) vypovídala o potřebě vykonávání pohybových aktivit. Při porovnávání studentů vybraných fakult a univerzit jsme zjistili, že průměrné hodnoty bodů ve složce TEK se pohybovaly v rozmezí od 10,37 u studentů EkonU do 14,43 u studentů FTVŠ. Porovnáním jednotlivých složek mezi sebou jsme zjistili pokles získaných průměrných hodnot bodů u všech souborů. Studenti z FTVŠ jako jediný soubor dosáhl hodnotu vyšší jako průměrná středová hodnota 12. Přestože jsou si studenti ostatních fakult vědomí potřeby pohybu (COG), i pocitů spojených s pohodou a relaxací (EMO), stále však u nich převládá sedavý způsob života, a jak se sami vyjádřili, jsou ovlivněny „pohodlností a lenošením“. Nejnižší zjištěnou minimální hodnotu 4 body jsme zaznamenali u respondenta z LF, maximální hodnotu 20 bodů jsme zjistili pouze v souboru FTVŠ.
Průměrné hodnoty bodů při porovnávání souborů studentek vybraných fakult a univerzit se pohybovaly v rozmezí do 9,41 u studentek z FMFI po 14,12 u studentek FTVŠ. Vyšší bodové skóre jako středová hodnota 12 dosáhl jednoznačně soubor FTVŠ a mírně vyšší soubor PdF. Nejnižší zaznamenanou minimální hodnotu 5 bodů měli soubory FChPT a FMFI, maximální získanou hodnotu 20 bodů pouze soubor z FTVŠ.
Při intersexuálním porovnání souborů byly podobně jako v EMO složce zjištěné průměrné hodnoty bodů přibližně stejné. Výrazně vyšší hodnoty dosáhly pouze soubory z FTVŠ, což si vysvětlujeme zaměřením studia a vztahem studentů a studentek k pohybovým aktivitám. Avšak u obou souborů byl též zřetelný pokles ve složce TEK vůči složkám COG a EMO, výrazněji v souboru žen.
V tabulce 22 uvádíme významnost rozdílů v postojové složce TEK u studentů a studentek VŠ. Signifikantní rozdíly na 1% hladině významnosti jsme zjistili u mužů i u žen mezi souborem FTVŠ a ostatními soubory kromě souboru studentek z PdF, kde byl rozdíl na 5% hladině pravděpodobnosti. Procentní hladinu významnosti jsme zaznamenali ještě mezi souborem žen FMFI a soubory FChPT, PraF, EkonU a PdF a na 5% hladině významnosti k PriF. Ještě jeden signifikantně významný rozdíl na 5% hladině pravděpodobnosti byl zjištěn mezi souborem žen PdF-LF.
Ve složce TEK jsme nezaznamenali žádné signifikantní rozdíly mezi studenty a studentkami v rámci jednotlivých fakult (tab. 23).
Tab. 22 Významnost rozdílů ve složce tendence konat u studentů a studentek vybraných fakult a univerzit
Tab. 23 Významnost rozdílů v jednotlivých složkách postojů u studentů a studentek podle jednotlivých fakult a univerzit
3. Vliv postojů na pohybovou výkonnost
V tabulkách 24 a 25 jsou uvedené korelační koeficienty mezi jednotlivými složkami postojů a parametry pohybové výkonnosti. Studenty jsme rozdělili na dvě skupiny: studenti Fakulty tělesné výchovy a sportu a studenty ostatních fakult. V případě studentů FTVŠ se objevila pouze jedna závislost na 5% hladině pravděpodobnosti. U studentů ostatních fakult se objevilo po pěti závislostech na 1% a 5% hladině významnosti. Domníváme se, že studenti FTVŠ jsou jako soubor více homogenní, což bylo způsobeno talentovými zkouškami před začátkem studia, a to způsobilo i malou diferenciaci, a proto nebyly zjištěné časté a významné korelační vztahy. U studentů ostatních fakult je tomu naopak a zde proto nalézáme častější i vyšší korelační souvislosti. U těchto studentů se dá vydedukovat, že emocionální komponent ovlivňuje všeobecnou pohybovou výkonnost, tendence konat se vztahuje častěji k vytrvalostní schopnostem. Vliv kognitivního komponentu není zřejmý.
Tab. 24 Závislost postojů a pohybové výkonnosti24sudentů FTVŠ
Tab. 25 Závislost postojů a pohybové výkonnosti sudentů ostatních fakult
V tabulkách jsou uvedené korelační vztahy mezi jednotlivými složkami postojů a testy pohybové výkonnosti, přičemž jsou dívky děleny do dvou souborů: studentky FTVŠ a ostatních fakult a univerzit. Podobně jako u chlapců, je i v skupině dívek z FTVŠ pouze málo signifikantně významných vztahů. Důvody jsou stejné jako u chlapců – výběr na studium, který tuto skupinu změnil na homogenní. V skupině dívek z ostatních fakult byly nalezené časté signifikantně závislé vztahy. Mezi těmito studentkami jsou nejčastější vztahy emocionálního komponentu, na druhém místě je tendence konat a na třetím je kognitivní komponent. Logicky se ukazuje, že u studentek ostatních fakult tyto komponenty ovlivňují úroveň všeobecné pohybové výkonnosti.
Tab. 26 Závislost postojů a pohybové výkonnosti studentek FTVŠ
Tab. 27 Závislost postojů a pohybové výkonnosti studentek ostatních fakult
Shrnutí
-
Potvrdila se očekávaná vyšší úroveň pohybové výkonnosti u studentů z Fakulty tělesné výchovy a sportu ve všech testech; tyto rozdíly byly i statisticky významné. Úroveň pohybové výkonnosti studentů z ostatních fakult a univerzit se však vzájemně mezi sebou zásadně nelišila ani u chlapců ani u dívek.
-
Nejvýznamnější rozdíly mezi složkami postojů byly mezi studenty FTVŠ na jedné straně a studenty ostatních fakult a univerzit na straně druhé (podobně je tomu u chlapců i dívek). Uvedené se týká především kognitivní složky a tendence konat.
-
V kognitivním i emocionálním komponentu dosáhly všechny naše sledované soubory nadprůměrné hodnoty. Porovnáme-li je s komponentou tendence konat, zjišťujeme, že zde pouze studenti FTVŠ dosáhli nadprůměrné hodnoty. Ostatní fakulty jsou na průměrných, častěji podprůměrných hodnotách.
-
Statisticky významné rozdíly mezi pohlavími podle jednotlivých fakult a univerzit jsou ojedinělé. V kognitivní i emocionální složce dosáhly dívky mírně lepší výsledky.
-
Dokázali jsme, že postojové složky mají vliv na všeobecnou pohybovou výkonnost, zvláště u ostatních fakult a univerzit (kromě FTVŠ), zřetelněji u souboru dívek.
Použité zkratky
FTVŠ UK: Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Komenského
LF: Lékařská fakulta
FChPT STU: Fakulta chemicko potravinářských technológií Slovenské technické univerzity
FMFI: Fakulta matematiky, fyziky a informatiky
PraF: Právnická fakulta
PriF: Přírodovědecká fakulta
EkonU: Ekonomická univerzita
PdF: Pedagogická fakulta