Motorická výkonnost coby projev úrovně motorických schopností je esenciální oblastí výzkumů v antropomotorice. Motorické schopnosti jsou spolehlivým odrazem objemu, intenzity či druhu pohybové aktivity, a to jak u sportující, tak u obecné populace. Nedílnou součástí antropomotoriky je problematika sestavování a vyhodnocování motorických testů, a to včetně interpretace získaných výsledků.
Vývoj motorické výkonnosti dospělé populace
Snižující se pohybová aktivita a s ní související celková tělesná zdatnost populace středního a staršího věku má, jak naznačují výzkumy, trvalou tendenci. Vilikus a kol. (1997), kteří porovnávali hodnoty ukazatelů fyzické zdatnosti na vzorku několika skupin mužů z r. 1975 a z let 1992-95, zjistili, že tato zdatnost ve většině ukazatelů poklesla. K podobným závěrům dospěl Shepard (2002) a další badatelé. Na druhé straně vhodně zvolenou pohybovou aktivitou je možné rozvíjet celou řadu parametrů pohybových schopností dospělé populace (Žecová, Kopřivová, 2009).
Pohybová aktivita je pluralitní pohybová činnost, může být vymezena jako chování a jednání člověka, v němž motorická složka je dominantní. Projevuje se pohybem člověka, realizuje se jeho pohybovým aparátem. Vyznačuje se mnoha atributy, příslušejícími lidské činnosti vůbec: je cílově zaměřená a vědomá, sociálně determinovaná, spjatá s procesy komunikace mezi lidmi (Měkota, 1985; 31). Výsledným efektem pohybové aktivity je pohybový výkon, který charakterizujeme dvěma základními parametry – kvalitou a kvantitou. V našem výzkumu se zabýváme kvantitativními parametry pohybové aktivity – dále souhrnně nazvanými motorickou výkonností. Pro zjišťování úrovně motorické výkonnosti se v současnosti využívá celá řada metod, od testování motorickými testy přes biomedicínská vyšetření genového fondu (Bernaciková, 2009) až po kinematickou analýzu pohybu (Kalichová, 2009; Reguli et al., 2008; Baláž, 2008).
Cíl výzkumu
V letech 2004-2011 jsme prováděli výzkum motorické výkonnosti populace středního a staršího věku. Jeho cílem bylo prohloubit poznatky o tělesné zdatnosti a změnách motorické výkonnosti dospělé populace, ke kterým dochází v průběhu ontogeneze.
Použité metody
Reálným vyšetřením byly zjišťovány u náhodně vybrané skupiny téměř 300 probandů základní antropometrické údaje a údaje o úrovni motorických schopností. Vyšetření byla provedena v laboratořích a na sportovištích FSpS MU v Brně formou motorických testů a dotazníkového šetření. Měření základní tělesné zdatnosti, prováděné v prostorách FSpS MU v Brně, se zúčastnilo 381 osob, z toho 238 žen a 143 mužů.
Aplikovali jsme testovou baterii sedmi standardizovaných motorických testů:
-
Vytrvalostní schopnosti zjišťoval test chůze 2 km na čas. Během testu není dovoleno přejít do běhu, měří se s přesností na 1 sec.
-
Rychlostní schopnosti prověřoval test jednoduché reakční doby na vizuální podnět na elektronickém reaktometru, měřeno s přesností na 0,001 sec. Výsledná hodnota byla vypočítána jako vážený průměr z deseti pokusů, nejlepší a nejhorší pokus se nezapočítává.
-
Silové schopnosti mapovaly testy ruční dynamometrie, skok z místa a leh-sed (opakovaně).
-
Obratnostně koordinační schopnosti zjišťovaly testy hlubokého předklonu v sedu a rovnováha na kladince (dle Fleishmana).
Výsledky výzkumu
Skok z místa
Měření explozivně silových schopností dolních končetin prokázal největší pokles ve výkonnosti mezi kategoriemi 41-50 a 51-60 let, a to jak u mužů, tak u žen.
Obr. 1 Graf vývoje exploziv. silových schopností žen
Obr. 2 Graf vývoje exploziv. silových schopností mužů
Reaktometrie
Test prokázal nejintenzivnější pokles výkonnosti dříve, již mezi kategoriemi 31-40 let a 41-50 let, shodně u mužů i žen.
Obr. 3 Graf vývoje reakčních schopností žen
Obr. 4 Graf vývoje reakčních schopností mužů
Dynamometrie
Testování silových schopností flexorů ruky naznačilo plynulý pokles, ale výraznější pokles ve výkonnosti jsme zaznamenali mezi kategoriemi 41-50 let a 51-60let.
Obr. 5 Graf vývoje silových schopností žen
Obr. 6 Graf vývoje silových schopností mužů
Chůze na 2 km
Test vytrvalostních schopností naznačil v průběhu dospělosti plynulou tendenci pozvolného snižování výkonnosti.
Obr. 7 Graf vývoje vytrvalostních schopností žen
Obr. 8 Graf vývoje vytrvalostních schopností mužů
Hluboký předklon
Testování ohebnosti páteře a zkrácení dvouhlavého svalu stehenního naznačilo opět plynulý pokles ohebnosti, v mužské populaci je patrný výraznější pokles mezi kategoriemi 41-50 a 51-60 let.
Obr. 9 Graf vývoje pohyblivostních schopností žen
Obr. 10 Graf vývoje pohyblivostních schopností mužů
Rovnováha na kladince
Test prokázal největší pokles rovnováhových schopností mezi kategoriemi 31-40 let a 41-50 let, a to jak u žen, tak u mužů.
Obr. 11 Graf vývoje rovnováhových schopostí žen
Obr. 12 Graf vývoje rovnováhových schopností mužů
Sed-leh
Test silových schopností břišního a bedrokyčlostehenního svalstva prokázal, že k největšímu poklesu výkonnosti dochází mezi kategoriemi 31-40 let a 41-50 let. Výrazněji se tento trend projevil v mužských kategoriích, dokonce do té míry, že kategorie 51-60 let dosáhla stejné výkonnosti jako obdobná ženská kategorie.
Obr. 13 Graf vývoje silových schopností žen
Obr. 14 Graf vývoje silových schopností mužů
Shrnutí
Vyhodnocení výsledků motorických testů naznačilo v souvislosti s narůstajícím věkem následující tendence:
-
Silové schopnosti se nejvíce snižují mezi 40. až 50. rokem věku.
Obr. 15 Úroveň silových schopností
-
Koordinační schopnosti a reakční rychlost se nejrychleji zhoršují již mezi 30. a 40. rokem života.
Obr. 16 Úroveň koordinačních schopností
-
Vytrvalostní schopnosti ubývají v průběhu života plynule, bez výraznějších skoků.
Obr. 17 Úroveň vytrvalostních schopností
Naše zjištění potvrzují involuční změny v průběhu dospělosti. Zajímavostí je, že zřetelnější nástup involuce začíná nejdříve u koordinačních schopností. U silových schopností se začal zřetelněji projevovat později. Souvisí to pravděpodobně s charakterem převládající pohybové activity. Většina dospělé populace se s koordinačně složitějšími činnostmi v průběhu dospělosti nesetkává.