Cvičení s vibračními kruhy zlepšuje pohybové schopnosti pacientů s Parkinsonovou nemocí
Čtyřletý výzkum na fakultě přinesl nové závěry.
Výběr elitních sportovců v juniorských kategorií
Z pohledu některých lidí se může zdát nelogické, nepravděpodobné či zdraví ohrožující, že děti (a/či jejich trenéři, rodiče) mají za životní cíl stát se profesionálním sportovcem nebo sportovkyní. Často se pak zkracuje období nespecifického všeobecného sportovního rozvoje a naplno se trénink dětí či dospívajících zaměřuje na rozvoj specifických schopností a dovedností s cílem získat, ač domnělý, náskok před vrstevníky.
Pokud však provádíme rozhodnutí o budoucnosti sportovce, měli bychom vědět, že jen nepatrné množství sportovců je doopravdy talentovaných. A i pokud dítě talentované je, je i tak málo pravděpodobné, že si z více jak 200 sportovních disciplín vybere (nebo za něj bude vybrána) disciplínu či odvětví, pro které má vhodné předpoklady pro dosažení excelentních sportovních výsledků. Ale i přesto, že si talentovaný jedinec vybere pro něj tu nejvhodnější sportovní disciplínu, je zde stále pravděpodobnost, že talent v něco může být nevhodnou stimulací zcela ztracen či se může změnit v talent na něco úplně jiného.
Mohlo by se zdát, že všechny tyto informace vedou k otázce: Proč se vlastně snažit? Stále tu je totiž nepatrná šance objevení pravého sportovního talentu, který se zapíše do historických tabulek. Mluvíme však o méně jak 3 % dospělých, kteří se jako děti či v pozdějším věku rozhodli stát se profesionálním sportovcem/kyní. Proto v dnešní době není vhodné se zaměřovat výhradně na výběr a rozvoj talentovaných sportovců/kyní, ale na podporu a motivaci zbylých dětí a dospívajících, aby se staly dlouhodobě zdravými a úspěšnými elitními profesionálními sportovci, kteří budou milovat své povolání a budou tak vzorem pro další generace nejen netalentovaných jedinců.
