Jak energetická dostupnost ovlivňuje zdraví kostí a střevní mikrobiom u vytrvalostních sportovkyň?

Věděli jste, že nízký energetický příjem může nejen snižovat sportovní výkon, ale také mít dlouhodobé dopady na zdraví kostí a rovnováhu střevního mikrobiomu? Tento výzkum se zaměřuje právě na toto aktuální téma. Cílem je zjistit, jak variabilní úroveň energetické dostupnosti ovlivňuje zdraví kostí a střevní mikrobiom u vytrvalostních sportovkyň.

14. 11. 2024 Adam Wagner

Bez popisku

Co je nízká energetická dostupnost (NED) a proč je tak zásadní?

Nízká energetická dostupnost (NED) nastává, když tělo nedostává dostatek energie k pokrytí běžných fyziologických funkcí, což se u sportovkyň může projevit v důsledku intenzivního tréninku spojeného s nízkým příjmem energie. Tento stav může vést k syndromu relativní energetické nedostatečnosti (známému jako REDs), který s sebou nese řadu zdravotních komplikací – například snížení hustoty kostní tkáně či změny ve složení střevního mikrobiomu (Mountjoy, 2023).

Nízká energetická dostupnost a syndrom REDs mohou mít u žen specifičtější a rizikovější dopady než u mužů. Pokles hladin hormonů estrogenuprogesteronu, který je častým důsledkem NED, přímo oslabuje kostní strukturu a zvyšuje riziko osteoporózy a únavových zlomenin, což je výrazně vyšší riziko než u mužských sportovců (Ihalainen et al., 2024). Hormony, jako je estrogen, dále ovlivňují složení střevního mikrobiomu a přispívají k udržení zdraví kostí, přičemž nízký energetický příjem může tyto ochranné účinky výrazně narušit (Pugh et al., 2021).

Střevní mikrobiom hraje zásadní roli nejen v trávení a vstřebávání živin, ale i v celkové imunitní odpovědi organismu a regulaci zánětů. Mikroorganismy ve střevech také interagují s hormonálními procesy a mohou ovlivnit stresové a kognitivní funkce prostřednictvím tzv. „gut-brain axis“ (osa střevo-mozek) a zdraví kostí prostřednictvím „gut-bone axis“ (osa střevo-kost) (Pugh et al., 2021). U žen se obecně vyskytují specifické rozdíly v mikrobiomu oproti mužům, přičemž větší diverzita střevního mikrobiomu bývá spojena s lepší schopností těla zvládat stresové situace a podporovat zdraví kostí.

Jak výzkum probíhá a co sleduje?

Každá účastnice bude 8-10 měsíců pozorována, kdy během této doby se bude zjišťovat, jak různé úrovně energetického příjmu ovlivňují kostní metabolismus a složení střevního mikrobiomu. Výsledky studie by mohly přinést poznatky o dlouhodobých dopadech nízké energetické dostupnosti, které pomohou zlepšit prevenci syndromu REDs a přispět k optimálnímu zdraví vytrvalostních sportovců.

Účastnice absolvují pět odběrových týdnů rozložených v průběhu 8-10 měsíců. Každý odběrový týden zahrnuje odběr krve u externího pracoviště v místě bydliště účastnice, samoodběr vzorků stolicetřídenní nutriční záznam, který poskytne podrobné informace o stravování a energetickém příjmu. Během prvního a posledního odběrového týdne bude navíc provedeno měření kostní hustoty přístrojem DEXA a analýza složení těla na přístroji InBody 770 na Fakultě sportovních studií MU v Brně.

Co účastnice výzkumu získají?

Účastnice výzkumu získají podrobné informace o svém těle, které mohou přispět ke zlepšení jejich sportovního výkonu a zdraví. Výsledky měření na přístroji DEXA jim poskytnou přesná data o hustotě kostní tkáně, což je zásadní pro prevenci osteoporózy a zajištění zdravých kostí, odolných vůči zraněním a únavovým zlomeninám. Analýza kostního metabolismu jim odhalí hladiny biomarkerů, které ukazují, jak jejich kosti reagují na tréninkovou zátěž a zda nedochází k úbytku kostní hmoty. Díky analýze střevního mikrobiomu získají také pohled na stav a složení svého mikrobiomu, což pomůže odhalit potenciální nerovnováhy, které mohou ovlivňovat trávení, imunitu a celkovou regeneraci po tréninku. Tímto způsobem budou mít účastnice možnost zjistit, jak jejich tělo reaguje na trénink a výživu, a získané poznatky využít pro optimalizaci svého výkonu a dlouhodobého zdraví.

Jak se přihlásit?

Váš zájem můžete nezávazně vyjádřit vyplněním dvou krátkých dotazníků na následujícím odkazu. Po vyplnění budete následně kontaktováni s dalšími informacemi.

Reference:
Mountjoy, M., Ackerman, K. E., Bailey, D. M., Burke, L. M., Constantini, N., Hackney, A. C., Heikura, I. A., Melin, A., Pensgaard, A. M., Stellingwerff, T., Sundgot-Borgen, J. K., Torstveit, M. K., Jacobsen, A. U., Verhagen, E., Budgett, R., Engebretsen, L., & Erdener, U. (2023). International Olympic Committee's (IOC) consensus statement on Relative Energy Deficiency in Sport (REDs). British Journal of Sports Medicine, 57(17), 1073-1097. https://doi.org/10.1136/bjsports-2023-106994

Pugh, J. N., Lydon, K., O’Donovan, C. M., O’Sullivan, O., & Madigan, S. M. (2021). More than a gut feeling: What is the role of the gastrointestinal tract in female athlete health? European Journal of Sport Science. https://doi.org/10.1080/17461391.2021.1921853

Ihalainen, J. K., Mikkonen, R. S., Ackerman, K. E., … & et al. (2024). Beyond menstrual dysfunction: Does altered endocrine function caused by problematic low energy availability impair health and sports performance in female athletes? Sports Medicine, 54, 2267–2289. https://doi.org/10.1007/s40279-024-02065-6


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info