Sokolské slety v Brně v dobových souvislostech
Od 30. června do 5. července 2024 probíhal XVII. všesokolský slet, který pokračuje v dlouhé tradici sokolských sletů. Vůbec první všesokolský slet se konal již v roce 1882 v Praze.
Následující text vychází z již publikovaného článku M. Strachové a Z. Vostrého „Brněnské sokolské slety“ (2018), vydaného v časopise Brno v minulosti a dnes, a provede nás zajímavostmi a významnými momenty sletů, které se konaly také v Brně.
Stejně jako v Praze, kde byla v roce 1862 založena Tělocvičná jednota pražská, vznikl v témže roce v Brně Moravský tělocvičný spolek, později známý jako Tělocvičná jednota Sokol Brno I. Brněnský spolek, vedený Janem Helceletem, uspořádal své první cvičení v lednu 1862, tři měsíce před pražskou jednotou. Toho se zúčastnilo 50 cvičenců v tělocvičně Gustava Hergsella.
První úvahy uspořádat všesokolský slet poprvé mimo Prahu se zrodily během 90. let 19. století. Hlavním podnětem k jeho uspořádání byla snaha posílit národní myšlenku na Moravě. Přípravy začaly již v roce 1913 a zahrnovaly spolupráci několika tělocvičných jednot z brněnských předměstí. Hlavními organizátory a pořadateli sletu se staly, spolu s Tělocvičnou jednotou Sokol Brno I, další jednoty z brněnských předměstí, zejména pak z Králova Pole, Husovic, Židenic, Žabovřesk a Juliánova. Velkou zásluhu na přípravě sletu i na jeho uspořádání měli členové zastupitelstva a radnice města Králova Pole, které bylo tehdy ještě samostatnou obcí, kteří nabídli pořádání všesokolského sletu na jejich sletišti. Na tu dobu velkoryse pojaté rozměry královopolského sletiště činily 55 tisíc metrů čtverečních, což mělo umožnit vystoupení až čtyřem tisícům cvičenců. Celkem čtyři tribuny měly spolu s ochozy poskytnout pohodlná místa pro 50–60 tisíc diváků. Ve skutečnosti se v prostoru tehdejšího sletiště shromáždil téměř dvojnásobný počet návštěvníků.
Vlastním sletovým dnům předcházela zdařilá forma propagace celého sokolského podniku, včetně vydání jednoho z prvních českých plánů města Brna, vyznačující místo konání sletu. Slet byl zahájen 27. června 1914 uvítacím večerem ve dvoraně Besedního domu a pokračoval představením v brněnském Národním divadle. Následující den dopoledne, v neděli 28. června, dorazily do Brna poslední jednoty a významné osobnosti českého politického a národního života. Dále přijeli Josef Scheiner a Jindřich Vaníček, špičky sokolské organizace. Zahraniční sokolské jednoty zastupovaly delegace Srbska, Slovenska, Slovinska, Ruska, Anglie, Ameriky a dalších zemí. První cvičení předvedly ženy a již během jejich vystoupení, kterého se zúčastnilo 2 500 žen, se v zákulisí odehrávalo neplánovaná jednání pořadatelů s nejvyššími zemskými úředníky. Důvodem těchto dramatických jednání byl týž den provedený atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d ´Este a jeho choť hraběnku Žofii Chotkovou v bosenském Sarajevu. I přes snahu sokolských činitelů, jako byli náčelník České obce sokolské Jindřich Vaníček a starosta Josef Scheiner, dokončit stanovený program, zemští úředníci trvali na okamžitém přerušení sletu. Díky přístupu vrcholného představitele Sokola Brno I bylo umožněno alespoň zkrácené vystoupení mužů, kterých nastoupilo 5 800 a provedli tři cvičení. Po cvičení mužů byla celá akce ukončena. Hosté sletu se v neděli večer a v pondělí 29. června rozjížděli do svých domovů. Druhá část sletu byla odložena na 11.–12. července 1914, avšak již nenesla původní atmosféru. Slet v Brně nebyl jen sportovní událostí, ale významnou společenskou manifestací. Přítomnost tisíců sokolů v krojích, veřejná cvičení a velký zájem veřejnosti ukázaly sílu a jednotu českého národa v době, kdy byla česká identita stále pod tlakem německého vlivu.
Myšlenka na další slet se zrodila pět let po skončení světové války a vzniku republiky v roce 1923. Vzpomínkový slet v roce 1924, uspořádaný z iniciativy České obce sokolské, byl akcí pouze dvou sokolských žup (Brněnské a Rastislavovy). Proto nebylo zřízeno zvláštní sletiště jako v roce 1914, ale byl využit stadion Brna I, což omezilo kapacitu cvičenců. Přesto průvod ukázal, že návštěvníci přijeli z celé republiky a stadion byl zaplněn do posledního místa, veřejnému vystoupení přihlíželo 35 000 diváků.
Vzpomínkový slet v roce 1924 měl intimní a téměř domácí atmosféru. Tři nejvýraznější rozdíly oproti minulému sletu byly vítání představitelů nyní již česky spravovaného Brna, cvičení na vlastním stadionu uvnitř města a návštěva prezidenta T. G. Masaryka 22. června 1924, který chtěl vyjádřit podporu sokolské myšlence.
Deset let po vzpomínkovém sletu v roce 1924 a dvacet let od roku 1914 se opět uskutečnil brněnský sokolský slet. Nebyl pouhou vzpomínkou na minulost, ale ukázal odhodlání sokolů podporovat a bránit demokracii. I když si připomínali události z roku 1914, hlavní pozornost směřovala do budoucnosti. Prostorové omezení brněnského stadionu však neumožnilo větší zapojení dalších sokolských žup.
Sokolské slety nejsou jen historickou vzpomínkou, ale i živou připomínkou důležité role Sokolského hnutí v budování a upevňování české identity. Slety představují příležitost k setkání, vzpomínání a oslavě společné historie a hodnot, které nás spojují. V současnosti se do těchto akcí zapojují i moderní sportovní disciplíny, které přitahují mladší generace a zajišťují, že tradice Sokola zůstává aktuální a živá.
Strachová, M., & Vostrý, Z. (2018). Brněnské sokolské slety. Brno v minulosti a dnes. Příspěvky k dějinám a výstavbě Brna. Brno: Archiv města Brna, 31(1), pp. 43–63.
