Jak se liší odezva na silové zatížení u mladší a starší populace?

Když se řekne hypertrofický trénink, většině lidí se vybaví asociace s kulturistikou a tréninkem sportovců, kteří jsou výrazně osvaleni. Pravdou je, že odporový, silový trénink je stěžejním aspektem při udržování a navyšování hmoty kosterního svalstva a svalové síly, která ovlivňuje zejména u starších osob soběstačnost a obecně kvalitu života. Svalová hypertrofie je potom typickým znakem adaptace organismu na odporový trénink.

22. 8. 2024 Jan Cacek Petr Babula

Bez popisku

Příčiny hypertrofie spatřují odborníci ve spojování sarkoplazmatické a pojivové tkáně případně v akumulaci opakovaného zvyšování syntézy myofibrilárních svalových proteinů. Na hypertrofii mají vliv vnitřní a vnější faktory. Mezi vnější faktory řadíme tzv. manipulovatelné proměnné silového tréninku (intenzita zatížení, objem a frekvence zatížení, intervaly zotavení, čas cvičení pod napětím aj.). Ve skupině vnitřních faktorů potom vědci zmiňují: obsah androgenních receptorů, extracelulární struktury a intramuskulární mechanosenzitivní signální dráhy.

V oblasti hypertrofického tréninku je však stále ještě celá řada otazníků. Plně nezodpovězena je například otázka, co je nejdůležitějším iniciátorem hypertrofické odezvy kosterního svalstva, přičemž nejpravděpodobnější příčinou se jeví buď mechanické zatížení vyvolané silovým tréninkem nebo cvičením vyvolané poškození svalů, tzv. EIMD. Rozklíčování některých nejasností by přitom mohlo přispět k zefektivnění praktických aplikací hypertrofického tréninku.

Prostřednictvím sledování vybraných molekulárně biologických a biochemických parametrů, krevního obrazu a změn kardiovaskulárního systému chceme upřesnit, které ukazatele a děje ovlivňují hypertrofickou adaptaci jako reakci na 10týdenní odporový/hypertrofický trénink u mladých, sportujících mužů a populace 45–75letých.

Výzkumné šetření je naplánováno jako 10týdenní odporový, hypertrofický tréninkový program s následujícími parametry: nejprve proběhne dvoutýdenní zaškolení zahrnující technickou průpravu, dopomoc a testování 1 opakovacího maxima; frekvence tréninku – 3 tréninkové jednotky (TJ) týdně (2x halfbody a 1x fullbody trénink); stimulovány budou velké svalové partie (prsa, záda, ramena, břicho, přední a zadní strana stehen) prostřednictvím 6 cviků/tréninková jednotka; počet sérií každého cviku 4, počet opakování 8–10/série; intenzita cvičení 70–80 % 1RM; interval zotavení mezi cviky i sériemi 60 s, mezi tréninky potom min. 48 hodin.

Cíle výzkumu realizovaného pod hlavičkou FSpS MU jsou následující:

Každý výzkumný subjekt bude testován:

Vyšetření zabere přibližně dvě hodiny a proběhne v laboratořích FSpS a Fyziologického ústavu LF MU, Kamenice 5, Brno. Vyšetření absolvujete celkem 4x, vstupní, průběžné po 4 týdnech, ihned po ukončení cvičebního programu a 6 týdnů po ukončení. Měření DXA proběhne pouze 3x (vstupní, výstupní a 6 týdnů po ukončení). V průběhu výzkumu budou dále sledovány ukazatele subjektivní intenzity cvičení (standardní nástroj subjektivního hodnocení intenzity – RPE scale) a výživová spotřeba (retrospektivní 24hodinový recall).

Odběr krve pro analýzu biochemických ukazatelů proběhne pod dozorem zkušeného lékaře nebo sestry v prostorách FSpS (tělovýchovná ambulance).

Za tímto účelem hledáme do našeho výzkumu zdravé muže splňující tato kritéria:

Jako kompenzaci za Vaši účast ve výzkumu nabízíme jedinečné výsledky jednotlivých testů/měření biochemického, somatického a kardiovaskulárního charakteru.

Prosíme zájemce, aby se ozvali na e-mail dominik.puda@mail.muni.cz (v kopii cacek@fsps.muni.cz).


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info