Přerušovaný půst si v posledních desetiletích získal značnou popularitu, bývá mnohými vnímán jako moderní trend. Přerušované hladovění však není výdobytkem současné doby – jeho kořeny lze vystopovat hluboko v historii lidské civilizace. V dávné minulosti, kdy bylo získávání potravy fyzicky náročné a nebezpečné, se lidé přirozeně přizpůsobili delším obdobím bez jídla. Půst však nebyl pouze reakcí na vnější okolnosti. S rozvojem prvních civilizací začal hrát důležitou roli v kulturních a náboženských praktikách. Ve starověkém Egyptě byl půst spojován s očistou těla, ve starověkém Řecku jej filozofové vnímali jako cestu k harmonii, a v náboženstvích, jako je islám a křesťanství, se stal součástí tradic, například během Ramadánu nebo Velikonoc (Hoddy et al., 2020).

Tyto praktiky měly jedno společné – půst byl vždy chápán nejen jako fyzická disciplína, ale také jako nástroj k prohloubení duchovního vnímání. Současné vědecké poznatky ukazují na pozitivní účinky půstu, zejména v oblasti metabolického zdraví, avšak počet studií je zatím omezen a pro definitivní závěry je potřeba více výzkumů, které by vedly k širšímu konsenzu.

Moderní koncept půstu

Zatímco naši předci drželi půst víceméně z kulturních a náboženských pohnutek, moderní společnost jej zařadila mezi vědomé nástroje ke zlepšení zdraví. Přerušovaný půst, jak jej známe dnes, není dieta v klasickém slova smyslu, ale jedná se spíše o životní styl či výživovou strategii. Přerušovaný půst neomezuje druhy jídel, ale zaměřuje se na to, kdy je jíme.

Nejpopulárnější metody

Časově omezené stravování – je strategie, kdy je příjem potravy omezen na 3 až 12 hodin. Zpravidla je to však 16/8, kdy se během 16 hodin postíte a v 8hodinovém okně si vychutnáváte jídlo. Tento přístup je oblíbený, protože jej lze snadno přizpůsobit běžnému dennímu režimu. Jiné, náročnější přístupy, jsou 18/6 nebo 20/4. Extrémní formou je OMAD (one meal a day) – strategie určená hlavně pro lidi se zkušenostmi s postěním, kdy člověk za den sní jen jedno velké jídlo a zbytek dne se postí.

Střídavý denní půst – označuje stravovací režim, při kterém se střídají dny s normálním příjmem potravy a dny s výrazně omezeným kalorickým příjmem nebo úplným půstem. Studie zpravidla uvádějí 25% kalorický příjem v „postních dnech“ a běžné porce jídla v „stravovacích dnech“ (Stekovic et al., 2019).

Vícedenní půst – je charakterizován nekonzumací jídla po delší časové období, obvykle více než 24 hodin. Nejčastěji jde o půst trvající 48, 72 hodin nebo i déle, během kterého se přijímá pouze voda, případně jiné nekalorické tekutiny. Tento typ půstu není vhodný pro začátečníky a vždy je potřeba ho konzultovat s odborníkem.

Co říkají studie?

V posledních desetiletích si přerušovaný půst získal výraznou pozornost vědců, kteří se snaží objasnit jeho vliv na zdraví. Řada výzkumů naznačuje, že zařazení přerušovaného půstu může pomoci snížit hladiny celkového cholesterolu, LDL ("špatného") cholesterolu a triglyceridů, čímž přispívá ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění (Meng et al., 2020). Dále půst zlepšuje citlivost buněk na inzulin, což může být klíčové při prevenci a léčbě metabolického syndromu a chronických neinfekčních onemocnění (Yuan et al., 2022).

Kromě toho může přerušovaný půst pozitivně ovlivnit tělesnou hmotnost, hladinu glukózy v krvi a podpořit proces autofagie – přirozeného mechanismu, kterým tělo regeneruje poškozené buňky a tkáně (Liu et al., 2023). Tento proces je například zkoumán jako možný ochranný faktor proti vzniku neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova nemoc (Mattson et al., 2017).

Přestože jsou výsledky dosavadních výzkumů slibné, je důležité zdůraznit, že přerušovaný půst není vhodný pro každého. Existují skupiny, které by se měly této formě stravování vyhnout. Mezi ně patří děti, těhotné a kojící ženy, osoby s poruchami příjmu potravy, lidé s některými chronickými onemocněními či ti, jejichž zdravotní stav vyžaduje pravidelný příjem živin.

Nejčastější mýty

1. Půst vede ke ztrátě svalový hmoty – současné studie srovnávající přerušovaný půst a klasickou kalorickou restrikci uvádějí podobné výsledky, pokud se jedná o změny v tzv. „fat free mass“ (beztuková tělesná hmota), pokud je zachovaný adekvátní příjem bílkovin (Harvie et al., 2011).
2. V době, kdy je povoleno jíst, můžu jíst co chci – tento mýtus samozřejmě neplatí. Kvalitní a vyvážená strava je stále zásadní. Konzumace vysoce zpracovaných potravin může půst naopak znehodnotit. V případě, že se rozhodnete postit, je důležité mít na mysli také váš kalorický příjem a výdej a přizpůsobit jim jídelníček.
3. V době půstu budu mít nesnesitelný hlad – další mýtus, který je vyvracen studiemi – produkce ketolátek v době půstu naopak potlačuje hlad tím, že brání uvolnění ghrelinu (hormon hladu) (Sumithran et al., 2013).

Závěrem

Přerušovaný půst není zázračným řešením ani univerzálním receptem na zdraví, ale může být cenným nástrojem pro ty, kteří hledají jednoduchý a flexibilní přístup ke svému stravování. Je lákavý zejména svojí jednoduchostí – nepočítá se každá kalorie, nevyžaduje se úplná eliminace oblíbených jídel a jídelníček tak zůstává být udržitelný i pro ty, kteří nechtějí dodržovat přísné diety a zároveň chtějí udělat něco pro svoje zdraví.

---

Použité zdroje

Harvie, M. N., Pegington, M., Mattson, M. P., Frystyk, J., Dillon, B., Evans, G., Cuzick, J., Jebb, S. A., Martin, B., Cutler, R. G., Son, T. G., Maudsley, S., Carlson, O. D., Egan, J. M., Flyvbjerg, A., & Howell, A. (2011). The effects of intermittent or continuous energy restriction on weight loss and metabolic disease risk markers: A randomized trial in young overweight women. International Journal of Obesity, 35(5), 714–727. https://doi.org/10.1038/ijo.2010.171

Hoddy, K. K., Marlatt, K. L., Çetinkaya, H., & Ravussin, E. (2020). Intermittent Fasting and Metabolic Health: From Religious Fast to Time‐Restricted Feeding. Obesity, 28(S1). https://doi.org/10.1002/oby.22829

Liu, S., Zeng, M., Wan, W., Huang, M., Li, X., Xie, Z., Wang, S., & Cai, Y. (2023). The Health-Promoting Effects and the Mechanism of Intermittent Fasting. Journal of Diabetes Research, 2023, 1–15. https://doi.org/10.1155/2023/4038546

Mattson, M. P., Longo, V. D., & Harvie, M. (2017). Impact of intermittent fasting on health and disease processes. Ageing Research Reviews, 39, 46–58. https://doi.org/10.1016/j.arr.2016.10.005

Meng, H., Zhu, L., Kord-Varkaneh, H., O Santos, H., Tinsley, G. M., & Fu, P. (2020). Effects of intermittent fasting and energy-restricted diets on lipid profile: A systematic review and meta-analysis. Nutrition, 77, 110801. https://doi.org/10.1016/j.nut.2020.110801

Stekovic, S., Hofer, S. J., Tripolt, N., Aon, M. A., Royer, P., Pein, L., Stadler, J. T., Pendl, T., Prietl, B., Url, J., Schroeder, S., Tadic, J., Eisenberg, T., Magnes, C., Stumpe, M., Zuegner, E., Bordag, N., Riedl, R., Schmidt, A., … Madeo, F. (2019). Alternate Day Fasting Improves Physiological and Molecular Markers of Aging in Healthy, Non-obese Humans. Cell Metabolism, 30(3), 462-476.e6. https://doi.org/10.1016/j.cmet.2019.07.016

Sumithran, P., Prendergast, L. A., Delbridge, E., Purcell, K., Shulkes, A., Kriketos, A., & Proietto, J. (2013). Ketosis and appetite-mediating nutrients and hormones after weight loss. European Journal of Clinical Nutrition, 67(7), 759–764. https://doi.org/10.1038/ejcn.2013.90

Yuan, X., Wang, J., Yang, S., Gao, M., Cao, L., Li, X., Hong, D., Tian, S., & Sun, C. (2022). Effect of Intermittent Fasting Diet on Glucose and Lipid Metabolism and Insulin Resistance in Patients with Impaired Glucose and Lipid Metabolism: A Systematic Review and Meta-Analysis. International Journal of Endocrinology, 2022, 1–9. https://doi.org/10.1155/2022/6999907

---

Více článků

Přehled všech článků