Inovace SEBS a ASEBS

2 Historie střeleckých disciplín na OH

2.1 Historie a vývoj střeleckých sportovních disciplín

Střelba jako sportovní disciplína se vyvinula z užitkové, tedy bojové a lovecké střelby, začátkem třetí čtvrtiny 19. století. Postupně se vytvářejí pravidla pro soutěže včetně pravidel bezpečného zacházení se zbraněmi, jsou stanovovány funkce rozhodčích, cílných, apod. Se vznikem světové střelecké organizace v roce 1907 je spojeno úsilí o sjednocení terčů, vzdáleností střelby, počtu výstřelů, vymezení poloh ke střelbě a použití zbraní a střeliva. To vše se však podařilo až mnohem později, což lze dokumentovat na programu střelectví na OH až do roku 1924.

Zpočátku byly ke střeleckým soutěžím používány různé zbraně, zejména pak předovky s kolečkovým nebo křesadlovým zámkem. Značný rozvoj střelectví znamenal až vynález zadovek a jednotného náboje, a především velkosériová výroba zbraní a střeliva pro armády a další ozbrojené složky. To si vyžádalo i potřebu výcviku v širším rozsahu. Puška již měla za úkol přesně zasáhnout nepřítele na větší vzdálenosti, tedy na 300 až 1000m. Armádní pistole a revolvery se používaly např. u jezdectva k zesílení razance útoku, později pro osobní ochranu důstojníků a k soubojům. Z těchto skutečností se vytvářela pravidla pro střelecké disciplíny, zejména při zařazení střeleckých soutěží do programu novodobých olympijských her v roce 1896. O rok později bylo uspořádáno i první mistrovství světa (MS) ve střelbě.

Používané zbraně v tomto období byly dvojího druhu: speciální zbraně upravené na míru střelci a standardní armádní zbraně bez úprav. U pušek to byla velkorážní terčovnice (speciální zbraň) a standardní puška (vojenská zbraň). Soutěžní vzdálenost 300m znamenala 400 kroků (400 x 0,75m). Terč měl průměr 1m a černé pole ve středu 60cm.

Malorážka vznikla jako zbraň určená pro výcvik, jelikož se používala na kratší vzdálenosti a střelivo pro ni bylo levnější. Na MS se malorážka poprvé objevila v roce 1924 v Remeši, kde s ní soutěžily pouze ženy, muži ji začali používat v roce 1929 ve Stockholmu. Obdobně tomu bylo i u vzduchovek, které se prosazují ve větší míře od 30. let 20. století a po zdokonalení se stávají součástí sportovní střelby, stejně jako malorážky. Do programu střeleckých soutěží jsou vzduchové zbraně zařazeny od MS 1970.

Zřejmě ze soubojových pistolí se vyvinula disciplína libovolná pistole, a ze způsobu střelby při soubojích střelba na otočný terč - rychlopalba.

Broková sportovní střelba se vyvinula ze střelby lovecké, zejména po vynalezení umělého letícího terče v minulém století.

Olympijský skeet je broková disciplína, která se střílí brokovnicí na letící asfaltové terče. Ty jsou vrhány ze dvou věží vždy stejným směrem, zatímco střelec postupuje po střeleckých stanovištích v polokruhu a střílí na terče střídavě zleva a zprava, případně na dva terče najednou. Střelec se postaví do tzv. skeetového postoje a hlasovým povelem povolí vypuštění terče, který je mu vypuštěn se zpožděním 0-2,9s. Na každý terč smí vystřelit jen jednu ránu.

Olympijský trap se střílí na terče vržené ze zákopu 15 m před střelcem. Střelec má na rozdíl od disciplíny skeet zbraň založenou v rameni, po jeho hlasovém signálu je ihned vržen terč jednou ze tří vrhaček pro střelce neznámým směrem (vlevo, vpravo, popřípadě nahoru). Na každý terč může střelec vystřelit dvě rány. Střelec postupuje po 5 stanovištích, na každém stanovišti jsou 3 vrhačky, které jsou odpalovány podle vloženého programu na povel střelce. Double trap je poměrně novou disciplínou sportovní střelby. Pravidla jsou stejná jako u trapu, ale s tím rozdílem, že na každém stanovišti se střílí dva terče.

2.2 Sportovní střelba na OH

Sportovní střelba je od I. novodobých olympijských her, tedy od roku 1896, pravidelně na programu OH. Není to náhoda, neboť baron Pierre de Coubertin, který byl iniciátorem znovuobnovení Olympijských her, byl sedminásobným mistrem Francie v pistolových disciplinách. Jeho zásluhou byli mezi 79 delegáty I. Olympijského kongresu v roce 1894 i střelci. Střelecké disciplíny nebyly do programu her zařazeny pouze v roce 1904 v St. Louis a dále roku 1928 v Amsterodamu.

Na I. OH v roce 1896 v Athénách bylo na programu 5 střeleckých disciplín - rychlopalba, libovolná pistole, velkorážná terčovnice, libovolná puška a armádní revolver nebo pistole. Jejich počet pak postupně stoupal.

V roce 1920 bylo na Olympijské hry zařazeno dokonce 21 střeleckých disciplín, do roku 1924 přibyly i soutěže družstev. Pořadatelé jednotlivých OH zařazovali různé národní disciplíny, měnily se terče, vzdálenosti, polohy pro střelbu a další podmínky. Později se světová střelecká federace postarala o zařazení nejrozšířenějších disciplin a stanovila přesná pravidla.

Program se dále vyvíjel v souladu s požadavky Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Do roku 1980 se ženy mohly účastnit střeleckých soutěží na OH společně s muži. Kongres MOV v roce 1980 schválil do programu OH od roku 1984 i tři samostatné discipliny pro ženy, a to malorážku 3x20 ran, vzduchovou pušku a sportovní pistoli.

Nyní mají ženy ještě samostatně v programu vzduchovou pistoli a všechny tři brokové disciplíny. Počet účastníků z jednoho státu v disciplíně byl omezen na 2 sportovce, proto se již nekonají závody družstev. Účastníci jsou povinni splnit jak výkonnostní kriteria stanovená Mezinárodní střeleckou federací ISSF, tak i výkonnostní kriteria stanovená Českým olympijským výborem.

2.3 Zajímavosti z jednotlivých OH

1896 Athény

Startovalo zde celkem 116 střelců ze 4 států. Převahu měli domácí závodníci (111), ze zahraničí se zúčastnili dva Američané, dva Dánové a jeden Francouz. Řecko se tak stalo i nejúspěšnější v počtu získaných medailí, získalo jich 9. Střílelo se na střelnici Kallitheá, která byla postavena z bílého mramoru.

Soutěže zahájila čestným výstřelem z velkorážové pušky řecká královna. Dvě puškové a tři pistolové disciplíny se konaly koncem března a počasí bylo chladné a větrné. Střelby puškou na 200m se zúčastnilo všech 116 střelců. Vítězný Řek Karasevdas dosáhl nástřelu 2320 bodů z 2400 možných.

Pravidla jednotlivých disciplín nebyla v té době ustálena a nezachovaly se podrobnější údaje o průběhu soutěží. Vítěze dekoroval král Jiří I., vítěz obdržel stříbrnou medaili a snítku olivy z háje Altis v Olympii, který býval v antické době posvátný. Druhé místo se oceňovalo bronzovou medailí a snítkou vavřínu. Zajímavostí je dosud jediná účast bratrů, kteří na jedněch OH vybojovali střelecké medaile. Američan Sumner Paine vyhrál libovolnou pistoli a byl druhý v armádním revolveru, jeho bratr John B. Paine vyhrál armádní revolver.

1900 Paříž

II. olympijské hry zůstaly ve stínu probíhající světové výstavy a sportovní soutěže probíhaly po dobu více než pěti měsíců. Podle oficiálních materiálů MOV mělo střelectví 11 soutěží a poprvé soutěžila i družstva, a to ve velkorážní terčovnici a libovolné pistoli. O průběhu závodů nebyla vydána oficiální zpráva a tak dodnes není známo, jak se která disciplína střílela. Navíc se konala řada závodů, které nebyly součástí OH, proto některé materiály uvádějí až 27 střeleckých soutěží.

Startovalo 207 střelců z 10 států. Poprvé a naposledy se střílelo na živé holuby. K disciplíně libovolná pistole byly připuštěny jen velkorážové revolvery. Vyhrál ji Švýcar Röderer, který použil služební revolver a dosáhl nástřelu 503 bodů. Většina střelců použila revolvery Smith-Wesson nebo Colt. Konal se i závod na pohyblivý terč na 40m a střílelo se také flobertkou.

1904 St. Louis

Sportovní střelba nebyla do programu OH zařazena.

1908 Londýn

Jednalo se o první olympiádu uskutečněnou po založení světové střelecké unie (UIT). Bylo vypsáno 15 soutěžních kategorií, ale střílelo se jen tři dny. Celkově se zúčastnilo 239 závodníků ze 14 států.

Britové získali nejvíce medailí, 21. Po celou dobu konání soutěží museli závodníci bojovat s těžkými povětrnostními podmínkami, mlhou a deštěm. Tehdejší střelnice byly navíc nekryté a bez potřebného zázemí a vybavení. Poprvé se na OH uskutečnily i soutěže střelby z malorážky, kde medaile získali většinou domácí závodníci. Ve střelbě na běžícího jelena startovala jen dvě družstva, Švédsko a Velká Británie, takže bronzová medaile nebyla udělena. Ve vítězném družstvu Švédska stříleli Oscar (60 let) a Alfred Swahnovi (otec a syn). Oscar Swahn jako jediný střílel opakovací kulovnicí, ostatní závodníci použili kulové dvojky.

1912 Stockholm

Několikaleté působení světové střelecké unie vedlo ke stabilizaci pravidel v jednotlivých disciplinách a k přesunu zaměření střelby od vojenského ke sportovnímu.

Uskutečnilo se 18 soutěží za účasti 276 střelců z 15 zemí. Znovu byli nejlepší domácí střelci, kteří získali celkem 17 medailí, druhé USA získaly cenných kovů 14, a třetí Velká Británie 9.

Nejúspěšnějším střelcem těchto OH byl Švéd Carlberg, který získal 5 medailí v puškových disciplinách a v rychlopalbě, konkrétně 3 zlaté a 2 stříbrné. Američan A. P. Lane vyhrál libovolnou pistoli i rychlopalbu a třetí zlatou získal s družstvem. Velmi úspěšný byl opět Oskar Swahn, který vybojoval jednu zlatou a jednu bronzovou medaili ve střelbě na běžícího jelena, a to ve věku 64 let, což nebylo výjimkou, jelikož medaile získali i Britové Butt (61 let), W. Milne (60 let) a Američan W. Winans (60 let).

1920 Antverpy

Po I. světové válce se sportovci setkali v roce 1920 v Belgii. Nad olympijským stadionem poprvé zavlála olympijská vlajka a poprvé byl složen slib závodníků. Došlo k dalšímu nárůstu střeleckých disciplín a kategorií a to na 21, z toho 11 soutěží družstev. Na hrách startovalo 267 střelců z 18 států. Střelci USA se na stupně vítězů postavili celkem třiadvacetkrát a odvezli si 13 zlatých, 4 stříbrné a 6 bronzových medailí. Norští závodníci získali 11 medailí a Švédové 10.

Řada disciplín již napevno zakotvila v programu OH. Vedle tradičních střeleckých velmocí se prosadili závodníci USA a překvapením byli pistoláři z Brazílie, kteří získali po jedné zlaté, stříbrné a bronzové medaili.

Američané přišli s novinkami ve výstroji a výzbroji. Pušky měly dioptr a upínací řemen pro zpevnění polohy vleže a vkleče. Dále začali střelci používat střelecký kabát s vycpávkami. Velkou postavou těchto OH se stal Američan W. A. Lee jr., který získal celkem 7 medailí, z toho 5 zlatých. Úspěšní byli i další jeho kolegové z družstva USA, L. S. Sponer a C. T. Osburn.

Potřetí na OH startoval Oskar Swahn, který ve svých 72 letech obsadil 2. místo s družstvem na běžícího jelena. Stal se tak nejstarším střelcem i sportovcem, který kdy získal na OH medaili a také nejstarším, který vybojoval medaili zlatou.

Největším nedostatkem antverpských her je, že organizátoři nevydali kompletní výsledkové listiny a k dispozici jsou jen neúplné opisy.

1924 Paříž

Již podruhé přivítala olympioniky Paříž a střelci měli na programu 10 soutěží. Přihlásilo se 258 střelců z 27 zemí. Soutěže družstev se konaly na OH naposled. Nestřílela se tradiční disciplína libovolná pistole a tak pistoláři měli jen rychlopalbu. Znovu se prosadili Norové na běžícího jelena.

V disciplině malorážka vleže obsadil 2. místo ještě ne sedmnáctiletý Američan M. Dinwiddie a je dosud nejmladším střelcem, který vybojoval medaili na OH (věk 16 let a 301 den).

Výprava ČSR čítala 128 sportovců a střelců reprezentovalo 18. Nejlepšího umístění, 6. místa, dosáhlo družstvo R. Jelen, M. Hlaváč, J. Sucharda, J. Hossa v disciplině dvojstřel na běžícího jelena.

1928 Amsterodam

Na těchto hrách nebyla podruhé v historii sportovní střelba do programu zařazena, důvody nejsou známé.

1932 Los Angeles

Do programu těchto OH byly zařazeny jen dvě discipliny; malorážka vleže a rychlopalba. Tomu odpovídala i účast sportovců, zúčastnilo se pouze 41 střelců z 10 zemí. Američané nevyužili domácího prostředí a mezi medailisty se neprobojovali. Dvě medaile získala Itálie. Střelci ve výpravě ČSR nebyli, jelikož do Los Angeles odjelo z finančních důvodů jen 7 sportovců.

1936 Berlín

Střelecké soutěže byly skromné i na dalších hrách v Berlíně. Na střelnici ve Wansee se uskutečnily tři discipliny za účasti 141 závodníků z 29 států. Došlo k omezení počtu účastníků z jednoho státu na tři v každé disciplíně.

Vítěz malorážky vleže, Nor W. Rögeberg, dosáhl maximálního nástřelu 300 bodů. Druhý až šestý závodník nastříleli shodně 296 bodů a o pořadí rozhodla další kritéria, jako počet desítek, poslední položka apod. V libovolné pistoli dosáhl T. Ullman ze Švédska na tehdejší dobu fantastického nástřelu 559 bodů. Tento světový rekord byl překonán až po 19 letech.

V rychlopalbě byla poprvé použita pistole německé výroby Walther-Olympia na short náboje. To se projevilo na úspěchu domácích závodníků, kteří získali první dvě místa. Německo získalo tři medaile, Švédsko dvě.

V Berlíně startovalo 8 našich střelců a nejlepšího umístění dosáhl Jan Gasche v rychlopalbě, když se zařadil na 14. místo. K největším našim nadějím patřil František Pokorný, který v libovolné malorážce vleže před OH nastřílel 296 bodů, ale na OH jej před závodem postihl oční katar a nemohl střílet. Byl nominován i k rychlopalbě, kde však měl závadu na zbrani a byl vyřazen.

1948 Londýn

Ve čtyřech disciplinách startovalo 195 střelců z 28 zemí, a stejně jako při OH 1908 se střílelo na střelnici v Bisley asi 100km jihozápadně od Londýna.

Modernizace používaných zbraní a zkvalitnění střeliva mělo významný vliv na dosažené výsledky. Malorážkou vleže se již střílelo 60 ran a na prvních dvou místech byl nástřel 599 bodů. Medaile vybojovali převážně střelci ze zemí, které nebyly výrazně postiženy II. Světovou válkou.

Československo vyslalo do Londýna 77 závodníků, ale sportovní střelci chyběli.

1952 Helsinky

Na těchto hrách došlo znovu k rozšíření střeleckého programu, střílelo se 7 soutěží za účasti 226 závodníků ze 43 států. Poprvé se OH zúčastnili sportovci SSSR a patřili k nejlepším.

Díky místu konání se na program OH vrátila střelba na běžícího jelena, tolik úspěšná v severských zemích. Střílela se jako kombinace jednotlivých výstřelů a dvojstřelů. Rovněž střelba brokovnicí, trap, již trvale našla místo na OH a jejím vítězem se stal sedmnáctiletý Kanaďan G. Genereux. Stříbro získal v této disciplíně stejně mladý Maďar S. Kun.

Vítěz rychlopalby K. Takácz z Maďarska zopakoval své vítězství z Londýna, ačkoliv střílel levou rukou, zatímco před válkou pravou (pravou ruku ztratil po úrazu).

Malorážkou vleže se na rozdíl od minulé olympiády znovu střílelo jen 40 ran a oba první střelci dosáhli maximálního nástřelu 400 bodů. V dalších letech se již střílelo vždy 60 ran.

Mezi 106 sportovci ČSR bylo i 6 střelců, z nich nejlépe se umístil František Čapek, který vybojoval výborné 4. místo na baterii výkonem 188 zásahů.

1956 Melbourne

Program střeleckých soutěží se oproti předcházejícím OH nezměnil. Závodníků však bylo méně, jen 144 ze 34 států, protože každý stát mohl vyslat jen dva střelce do jednotlivých disciplín.

Střelci SSSR vybojovali 8 medailí, čtyři státy získaly zlatou a bronzovou medaili – Kanada, Itálie, Rumunsko a Finsko.

Zajímavá byla soutěž v malorážce vleže. Vítězný Kanaďan G. Quellette měl poruchu na zbrani, musel počkat, až střelbu dokončí jeho krajan G. Boa, který skončil nakonec třetí, jeho zbraň si půjčil a soutěž dokončil s absolutním nástřelem 600 bodů. Jedna zbraň tak vlastně získala dvě olympijské medaile.

Tyto hry přinesly našemu sportovnímu střelectví první medaili. Zasloužil se o ni Otakar Hořínek v disciplíně libovolná malorážka 3x40 ran 2. místem. Dosáhl stejného nástřelu jako Bogdanov ze SSSR, ale tehdy rozhodovala poloha vleže a tu měl Hořínek horší.

V disciplíně LM 60 vleže skončil Hořínek na 4. místě, na baterii získal František Čapek 6. místo. Celkově však startovali jen 4 naši střelci.

1960 Řím

Římské střelecké soutěže se uskutečnily na třech střelnicích. Puškové a pistolové disciplíny na Poligono Umberto, která zažila mnohá překvapení, zvláště když při některých soutěžích vstoupil do hry vítr a déšť. Pro trap byla připravena střelnice Tiro della Lazio a terčovnice se střílela na Poligono di Casano, asi 40km od Říma. Od 5. do 10. září se uskutečnilo šest disciplin (nestřílel se běžící jelen). Startovalo 321 závodníků ze 60 států. Střeliště na 50m mělo 54 stanovišť a bylo třeba střílet kvalifikace. Při LM vleže a LP se kvalifikace střílela na 40 ran. V disciplině trap závodilo 71 střelců, po 100 výstřelech 36 nejlepších střelců pokračovalo v další stovce ran.

Jediný světový rekord na této olympiádě překonal Švýcar Spillmann ve velkorážní terčovnici 3x40 ran v poloze vleže nástřelem 397 bodů. Celkově v třípolohovém standardu obsadil 2. místo (za jednotlivé polohy se medaile na OH neudělují). Dále byly překonány tři olympijské rekordy (LM 3x40, LM 60 vleže a LP 60). V rychlopalbě měli tři střelci stejný nástřel 587 bodů a o kvalitě medailí rozhodoval rozstřel (3x5 ran za 4 sec.). Američan McMillan nastřílel 147, Fin Linnosvuo 139 a Zabelin (SSSR) 135. Za pozornost stojí také vítězství osmnáctiletého P. Kohnkeho (Německo) v malorážce vleže. Třetí medaili na OH, tentokrát bronzovou (velkorážní terčovnice), získal V. F. Borisov (SSSR). Švéd T. Ullman obsadil ve věku 52 let v LP 4. místo.

Medaile získali střelci z 10 zemí: SSSR (2 – 2 – 3), USA (1 – 1 – 0), Německo – společné německé družstvo (1 – 0 – 1), dalších sedm států po jedné medaili.
Našim devíti střelcům se nepodařilo navázat na úspěch minulé olympiády. Dušan Houdek obsadil 4. místo v LM 3x40 (dosáhl stejného celkového výkonu jako třetí Zähringer z Německa). V disciplině VT 3x40 vybojoval Vladimír Stibořík 6. pořadí, v LP 60 byl 7. Vladimír Kudrna a v rychlopalbě získal Jiří Hrneček 8. místo (startoval i v LP).

1964 Tokio

Střelecký program byl stejný jako na předcházející olympiádě. Účastnilo se 260 střelců z 50 zemí. Kulové disciplíny se uskutečnily na střelnici v Asake (24km od Tokia), brokaři soutěžili na střelnici v Tokoro (asi 35km od Tokia). Účastníci střeleckých soutěží byli velmi spokojeni s kvalitním zázemím střelnic (šatny, odpočívárny, restaurace, kanceláře, dílny atd.) a rovněž příjemně překvapeni atmosférou.

Tentokrát si nejvíce medailí připsali střelci USA (2 – 2 – 3), dvě medaile Finsko (obě zlaté), Maďarsko (zlato a bronz) a SSSR (dvě stříbra). V malorážkových disciplinách vybojovali dvě medaile Američan L. W. Wigger (první na 3x40 a druhý vleže) a Maďar L. Hammerl (první vleže a třetí na 3x40). Finský pistolář P. T. A. Linnosvuo vítězstvím v rychlopalbě získal třetí olympijskou medaili (1956 – 1. místo libovolná pistole, 1960 – 2. místo rychlopalba). Byl posledním střelcem, který dokázal získat medaile na OH v obou rozdílných pistolových disciplinách.

Malá výprava čtyř našich střelců přivezla první pistolářskou medaili za 3. místo Lubomíra Nácovského v rychlopalbě.

1968 Mexico City

Střelnice Poligono Olimpico (Campo Militar) měla zařízení pro všechny discipliny a bylo zde vybudováno potřebné zázemí. Soutěžilo se o sedm sad medailí, poprvé byla zařazena broková disciplína skeet. Závodilo 324 střelců z 61 států. Pět medailí (2 – 1 – 2) získali střelci SSSR, tři SRN (1 – 1 – 1) a USA (1 – 2 – 0). Američan G. Andreson obhájil prvenství z Tokia v malorážce 3x40 ran. Mezi muži si úspěšně vedly i tři ženy. Mexičanka N. Ortizová vybojovala 13. místo ve skeetu (52 účastníků) nástřelem 191, Polka E. Rolinská byla 22., a G. de Seminário (Peru) 31. v malorážce vleže (86 závodníků).

Nám tato olympiáda přinesla první zlatou střeleckou medaili na OH, když Jan Kůrka vyhrál disciplinu LM 60 vleže. Druhý v pořadí Hammerl měl stejný výsledek, ale o 1 bod horší poslední položku deseti ran. Maďarský střelec tím získal svoji třetí medaili na OH. V rychlopalbě obsadil L. Nácovský 7. místo. V naší olympijské výpravě bylo 8 střelců.

1972 Mnichov

Moderní střelnice měla 60 stanovišť na 50m, 40 na 300m, 8 rychlopalných terčových soustav a 2 stanoviště pro BT na 50m. Na programu bylo 8 disciplin, vrátil se pohyblivý terč, tentokrát kanec, a to na 50m malorážkou (jelen se střílel na 100m kulovnicí). Naposled se na OH střílelo z velkorážové terčovnice. Skončila tak olympijská éra jedné z nejpopulárnějších puškových disciplin a zároveň poslední disciplína, která měla kořeny v armádní střelbě. Jejím posledním olympijským vítězem se stal Američan L. W. Wigger, který tím získal svoji třetí medaili na OH (v roce 1964 vybojoval malorážkou zlato na 3x40 ran a stříbro vleže).

Střeleckých soutěží se zúčastnilo 426 sportovců ze 72 států. Pokračoval souboj SSSR a USA v počtu získaných střeleckých medailí. Tentokrát byl výsledek 4 : 4. Dramatický byl souboj o medaile v disciplině skeet. O kvalitě kovů rozhodoval rozstřel tří závodníků, kteří dosáhli 195 zásahů ze 200 možných. Nakonec byl nejlepší z nich K. Wirnhier (SRN).

Československo reprezentovalo, stejně jako na minulých OH, 8 střelců. Po několik let výborné výsledky našich rychlopalníků potvrdil Ladislav Falta ziskem stříbrné medaile. Byla to jeho třetí olympiáda. Smůlu měl Petr Kovařík, když v LM 3x40 dosáhl stejného nástřelu jako bronzový Lippoldt (NDR). Pátá místa vystříleli Karel Bulan (VT 3x40) a Jiří Vogler (LM 60 vleže), Hynek Hromada obsadil 6. místo v LP 60, a na 9. příčce skončil Vladimír Hurt v rychlopalbě.

1976 Montreal

Na střelnici Acadia (47km od Montrealu) soutěžilo 395 střelců ze 64 států v 7 disciplinách. Poprvé od roku 1948 nezískali ve střelbě nejvíce medailí střelci SSSR nebo USA (oba státy společně se SRN po třech), ale závodníci NDR, a to dvě zlaté a dvě stříbrné. Zajímavostí je, že v disciplině LM 3x40 získala stříbrnou medaili 33letá zdravotní sestra Margarete Murdocková (USA), když dosáhla stejného celkového nástřelu jako vítěz, její krajan Lanny Bassham. Byla to první a jediná střelecká medaile ženy na OH ve společné soutěži s muži. Na OH v letech 1968 až 1980 mohly startovat ve střelbě ženy společně s muži (na OH 1976 startovalo sedm žen, na OH 80 pět žen), předtím se jednalo jen o soutěže mužů. Byl zde zaznamenán i první pozitivní dopingový test u střelce (P. Cerutt z Monaka, trap).

První brokovou medaili, a hned zlatou na OH, pro Československo získal Josef Panáček v disciplíně skeet. O jeho vítězství rozhodl rozstřel s Nizozemcem E. Swinkelsem. Oba sestřelili 198 asfaltových terčů a v rozstřelu na 25 terčů dosáhli Panáček i jeho soupeř 24 zásahů. Rozhodlo se až v dalším rozstřelu, kde náš závodník ani jednou nezaváhal (25 terčů), zatímco Swinkels dosáhl 24 zásahů. Dalším našim střelcům (celkem jich bylo vysláno 10) se nedařilo. Nikdo se neprobojoval do první desítky.

1980 Moskva

Na střelnici v Mytišči závodilo 247 střelců z 38 zemí (nejméně od roku 1956) v 7 disciplinách. Znovu nejvíce medailí získala NDR (0 – 5 – 1), ale žádné prvenství. SSSR vybojoval 5 cenných kovů, z toho 3 zlaté a po jedné stříbrné a bronzové. V libovolné pistoli domácí A. Melentěv nastřílel nový světový rekord výkonem 581 bodů. Odborníci to srovnávali s výkonem B. Beamona v dálce (890cm, atletika) na OH v Mexiku.

Nás reprezentovalo 11 střelců a dařilo se brokařům. Josef Hojný (trap) se rozstřeloval o 2. - 4. místo, ale po boji na něj zbylo nevděčné 4. pořadí. Stejnou smůlu měl Pavel Pulda (skeet), když po rozstřelu o 1. - 5. místo skončil rovněž čtvrtý. Poprvé naši střelci startovali v disciplině běžící terč.

OH se nezúčastnili sportovci většiny západních zemí.

1984 Los Angeles

Po dlouhé době na OH opět startovali sportovci Číny (naposled v roce 1952). Ve střelbě se stali nejúspěšnější zemí, když získali tři zlaté a tři stříbrné medaile. Stejný počet medailí si odvezly i USA (3 – 1 – 2), čtyři pak Velká Británie (1 – 0 – 3). Stříbrnou medaili v disciplíně malorážka 3x20 ran získala U. Holmerová (SRN) ve svých 16 letech (věk 16 let a 301 den) a na den přesně vyrovnala „rekord“ M. Dinwiddie z OH 1924. Stala se tak dosud nejmladší ženou, která získala medaili na OH ve sportovní střelbě. Vítězkou vzduchové pušky se stala ještě ne devatenáctiletá P. Spurginová z USA.

Ve střeleckém programu těchto OH se poprvé samostatně představily ženy, a to ve třech střeleckých disciplinách (malorážka 3x20, vzduchová puška a sportovní pistole). Muži měli 8 závodů. Vzduchová puška měla na OH premiéru. Střeleckých soutěží se zúčastnili závodníci 68 států (382 mužů a 77 žen).

OH se nezúčastnili sportovci většiny socialistických zemí.

1988 Soul

Střelecké soutěže se konaly na střelnici Tenung. Přijelo 290 mužů a 113 žen ze 67 zemí. Poprvé bylo třeba si účast na OH ve střeleckých soutěžích vybojovat na MS, mistrovství kontinentů a závodech Světového poháru (střílí se od roku 1986). Jde o tzv. kvótová místa (Quota Places). Novou disciplínou se stala vzduchová pistole (muži i ženy). Naposled se střílel běžící kanec na 50m. Poprvé se také střílelo ve všech soutěžích finále. Nejúspěšnější střeleckou výpravou se stal SSSR se ziskem 10 medailí (4 – 0 – 6), tři medaile získali střelci a střelkyně SRN (1 – 1 – 1) a Jugoslávie (2 – 0 – 1). Angličan M. Cooper (malorážka 3x40 ran) obhájil zlatou medaili z minulé olympiády. Tři ženy získaly na těchto OH dvě medaile: S. Sperberová (SRN) zlatou (malorážka 3x20 ran) a stříbrnou (vzduchovka), N. Salukvadzeová (SSSR) stejné medaile ve sportovní pistoli (zlato) a vzduchové pistoli (stříbro) a J. Sekaričová (Jugoslávie) zlatou (vzduchová pistole) a bronzovou (sportovní pistole).

Z hlediska našich sportovních střelců se jednalo o dosud nejúspěšnější OH. Účast si vybojovalo 11 mužů a 3 ženy. Zlatou medaili vybojoval Miroslav Varga v disciplině LM 60 v novém olympijském rekordu (v základní části závodu dosáhl maximálního nástřelu 600 bodů). V disciplíně baterie obsadil po rozstřelu 2. místo Miloslav Bednařík. Dvě 4. pořadí získali Pavel Soukeník (LM 60) a Ján Kermiet (BT 50m). Tato disciplína se střílela naposledy, od dalších OH byla nahrazena střelbou ze vzduchovky na BT. Miroslav Růžička obsadil 6. místo ve VzPi 60.

1992 Barcelona

Střelecký program se od minulé olympiády zásadně nelišil, jen běžící terč se poprvé střílel vzduchovkou na 10m. Startovalo 290 mužů a 117 žen z 83 států. Vzhledem k válečnému konfliktu v Jugoslávii byl její olympijský výbor z OH vyloučen, ale jednotliví sportovci mohli startovat jako tzv. nezávislí. Sportovci bývalého SSSR se zúčastnili pod názvem Společenství nezávislých států (SNS) a získali nejvíce medailí, 7 (4 – 2 – 1). Čína vybojovala 4 medaile (2 – 2 – 0), tři Německo (2 – 0 – 1) a Bulharsko (0 – 2 – 1).

Mezi nezapomenutelné postavy OH se zařadil Švéd R. Skanaker, který nepřetržitě startoval na sedmi OH v letech (1972 až 1996). První svoji medaili získal na OH v Mnichově (1972), zlatou, a čtvrtou vybojoval po 20 letech, ve věku 58 let právě zde na OH v Barceloně, bronzovou, obě v libovolné pistoli. Na OH 1984 a 1988 získal vždy medaili stříbrnou. Je zajímavé, že vítězem jeho disciplíny (LP) se stal šestnáctiletý (věk 16 let a 312 dní) Bělorus (startoval za Společenství nezávislých států, dříve SSSR) K. Lukašik, který se stal dosud nejmladším střelcem v historii OH, jenž získal zlatou medaili. Disciplínu vzduchová puška vyhrála osmnáctiletá Yeová (Jižní Korea). Dvě zlaté medaile získala M. Logviněnková (SNS), a to v obou ženských pistolových disciplinách (sportovní a vzduchová pistole).

V Barceloně startovala společná Československá sportovní výprava naposled. Střelci opět získali dvě medaile. Nejcennější, zlatou, vystřílel po úspěšném rozstřelu (proti Japonci K. Watanabemu) Petr Hrdlička v disciplíně trap (střílel brokovnicí Berretta 682). Petr Hrdlička se v pozdějších letech stal jedním z prvních absolventů studijního oboru Trenérství na FSpS. Bronz získal Luboš Račanský v disciplíně běžící terč. Dagmar Bílková ve VzPu 40 vybojovala 4. pořadí, když od bronzu ji po finále dělilo jen 0,3 bodu. Na 5. místě skončil Pavel Kubec (trap).

1996 Atlanta

Sportovní střelci se sešli v nově vybudovaném areálu Wolf Creek Shooting Complex, vzdáleném 32km od olympijské vesnice. Zařazeno bylo 15 disciplín (10 muži, 5 ženy), nově double trap (samostatně pro muže a ženy). Startovalo 296 mužů a 125 žen ze stovky zemí. Nejvíce cenných kovů vybojovali závodníci a závodnice z Ruska, šest (3 – 2 – 1), Čína pět (2 – 2 – 1), čtyři Německo (2 – 2 – 0) a Bulharsko (0 – 2 – 2). V nové disciplině double trap zvítězila Američanka K. Rodeová a stala se zatím nejmladší ženou, která ve střelbě na OH vybojovala zlatou medaili (věk 17 let a 8 dní). Mezi výrazné postavy sportovní střelby na OH se zapsala Ruska M. Logviněnková (Dobrančevová), která na těchto OH získala stříbro (VzPi) a bronz (sportovní pistole). V letech 1988 až 1996 získala na OH celkem 5 medailí. Němec R. Schumann obhájil v rychlopalbě zlatou medaili z minulých OH a spolu s bronzem ze Soulu (1988) na své konto připsal již třetí olympijskou medaili. Vedle Logviněnkové získali na této olympiádě dvě medaile S. Běljajev (Kazachstán), A. Ivoševová (Jugoslávie), R. Maurerová (Polsko) v puškových disciplinách, a v pistoli R. Di Dona (Itálie).

Naše účast co do počtu závodníků byla dosud největší (17 střelců: 14 mužů, 3 ženy). První střeleckou olympijskou medaili pro Českou republiku, bronzovou, vybojoval Miroslav Januš v disciplíně běžící terč. Dalším našim závodníkům chybělo štěstí. Milan Mach (LM 60 vleže) se umístil na 5. místě, Marta Nedvědová (VzPu 40) získala 6. místo, Václav Bečvář (LM 3x40) a Martin Tenk obsadili 7. místo, Milan Bakeš (VzPu 60) vystřílel 8. místo.

2000 Sydney

Střílelo se na nové střelnici s nejmodernějším vybavením. V 17 disciplinách (10 muži, 7 ženy) si vybojovalo právo účasti celkem 409 sportovců (235 mužů a 174 žen) ze 103 zemí. Nově byly zařazeny brokové discipliny skeet a double trap pro ženy. Nejúspěšnější střeleckou zemí se stala Čína s 8 medailemi (3 – 2 – 3), Rusko získalo 6 (2 – 3 – 1) a Bělorusko 4 (0 – 1 – 3). Naopak Německo nezískalo medaili žádnou, poprvé od OH 1968 (vždy alespoň někdo z NDR či SRN medaili vybojoval). Mezi střelecké legendy OH se zapsal Číňan Y. Wang druhým místem ve vzduchové pistoli. Byla to jeho pátá medaile na OH od roku 1984, kdy získal bronz v libovolné pistoli. J. Sekaričová (Jugoslávie) získala v Sydney čtvrtou olympijskou medaili (stříbrnou, vzduchová pistole). Svůj třetí cenný kov na OH získali Bulhar T. Kiriakov (vítěz libovolné pistole) a Polka R. Rožanská-Maurerová, která zvítězila v malorážce.

ČR reprezentovalo 9 střelců, z toho jedna žena, kteří vybojovali 2 medaile a další 3 místa ve finále. Stříbro získal Petr Málek (skeet) a bronz Martin Tenk (LP 60). Václav Bečvář obsadil 5. místo (LM 60), David Kostelecký 6. místo (trap) a Miroslav Januš 8. místo (běžící terč).

2004 Athény

I na těchto OH byla česká sportovní střelba úspěšná, zejména ta ženská. Lenka Hyková získala stříbrnou medaili ve střelbě ze sportovní pistole na 25m. Další reprezentantka, Kateřina Kůrková, vybojovala bronzovou medaili ve střelbě ze vzduchové pušky na 10m.

2008 Peking

OH 2008 přinesly našim střelcům historický úspěch. Ve velmi náročné kvalifikaci pro samotnou účast na OH si ji vybojovalo 13 střelců. Díky Kateřině Emmons, která získala zlatou medaili ve vzduchové pušce a stříbrnou medaili ve sportovní malorážce a Davidovi Kosteleckému, který zvítězil v brokové disciplíně trap, získali střelci plnou polovinu medailí, které putovaly do České republiky.

2012 Londýn

Jedinou českou střeleckou medaili na těchto OH vybojovala Adéla Sýkorová, která skončila ve sportovní malorážce na 3x20 ran na třetím místě. Tato sportovkyně je rovněž úspěšnou akademickou reprezentantkou, která dovezla již několik medailí z Akademických mistrovství světa a Univerziád.

Informační zdroje:

1. Atény 2004 – Letní olympijské hry [online] Dostupné z WWW: http://www.athens.cz/letni-olympijske-hry-2004/>

2. BUREŠ, V. iDNES.cz, OH 2008 Peking [online]. [cit. 20.8.2008] Dostupné z WWW: http://oh.idnes.cz/bourlive-oslavy-to-nevydrzim-rika-zlata-strelkyne-emmons-pna-/olympiada-peking.asp?c=A080820_161726_olympiada-peking_bur/

3. http://www.lovecky-skeet.cz/index.php?adr=95&docid=411

4. JANOUŠEK, L. Sportovní střelba a olympijské hry [online]. [cit. 23.11.2002] Dostupné z WWW: http://www.shooting.cz/browser.php3?doc=26270&viewer=html.h

5. JANOUŠEK, L. Vývoj střeleckých disciplín [online]. [cit. 23.11.2002] Dostupné z WWW: http://www.shooting.cz/browser.php3?doc=26265&viewer=html.h

6. JANOUŠEK, L. Zajímavosti z olympijských střelnic a naše účast na OH [online]. Dostupné v WWW: http://www.shooting.cz/browser.php3?doc=26271&viewer=html.h