8 Zásobník cvičení
V této kapitole uvádíme zásobník úpolových her. Hru definujeme jako výchovně zaměřenou, uvědoměle organizovanou kolektivní soutěžní činnost alespoň dvou stran, vyplývající z dopředu dohodnutého námětu a pravidel v účelný, souvislý a uzavřený děj. Hry dělíme na společenské a tělovýchovné, které dále podrozdělujeme na pohybové a sportovní. Jedním z druhů pohybových her jsou úpolové hry. Úpolové hry nejsou zahrnuty v systematicke úpolů jako samostatná skupina cvičení. Je tomu tak proto, že se nejedná o cvičení svou strukturou odlišná od základních úpolů. Všechny úpolové hry mají charakter přetahu, přetlaku nebo odporu. Úpolovou hru proto chápeme jako zábavnou, zpravidla soutěživou formu cvičení základních úpolů. Zásobník cvičení je logicky rozdělen do skupin podle využití základních úpolů a organizačních celků.
8.1 Honičky
Jedná se o úpolové hry, při kterých je hlavním cílem co nejdříve předat babu někomu jinému, nebo pochytat všechny ostatní žáky. Honičky jsou právem zařazené do úpolových her, protože jejich cílem je fyzický kontakt (předání „baby“) předávajícího a vyhýbání se mu ostatními hráči.
Seznam honiček:
- Na ovce, pastýře a vlka
- Na psy
- Honička na probouzení medvědů
- Bába prdelačka
- Bába sedaná
- Pádová baba
- Živý-mrtvý
- Honička v malém prostoru
- Na otloukánka
Na ovce, pastýře a vlka
Popis:
Z žáků vybereme jednoho pastýře a jednoho vlka, ostatní žáci budou ovečky. Ovečky vytvoří zástup za pastýřem a chytí se pevně za pas, první ovce se chytne pastýře. Vlk se snaží ulovit dotekem poslední ovci ve stádě (v zástupu). Dále může hra pokračovat dvěma způsoby:
- Ovce, které vlk pochytal, se zařadí za vlka, chytne ho za pas a běhají dále společně. Loví však pouze první vlk. Hra končí, jakmile vlk uloví všechny pastýřovy ovečky.
- Ovečka, kterou vlk ulovil, se stává vlkem a z vlka se stává pastýř. Takto může hra pokračovat do té doby, než se všichni vystřídají na pozici vlka a pastýře.
Cíl:
- Vlk má za úkol ukrást pastýři všechny ovečky
- Vlk se snaží co nejdříve chytit ovečku, aby byl vlkem někdo jiný.
Pravidla:
Ovečky se mohou pasivně bránit natočením a stavěním se vlku do cesty. Ovečky se musí po celou dobu držet. Pastýř je jediný, kdo může vlkovi aktivně bránit, např.: chycením, držením, odtlačením, taháním apod. Vlk smí pouze běhat a snažit se dotknout poslední ovce.
Na psy
Popis:
Jeden žák představuje psa, který má vzteklinu, a ostatní žáci jsou lidi, které se snaží pes nakazit. Hraje se ve vymezeném prostoru a pes se pohybuje pouze ve vzporu ležmo vysazeně a snaží se nakazit lidi, kteří se pohybují po nohách. Vzteklina se předává dotykem člověka na jakoukoliv část těla. Tím se z nich také stávají nakažení psy a snaží se nakazit ostatní.
Cíl:
Psi se snaží nakazit všechny lidi. Poslední člověk, který není nakažen, vyhrává.
Pravidla:
Pes nesmí běhat po dvou nohách, musí mít minimálně 3 končetiny na zemi. Není povolený jiný kontakt než dotekem ruky. Běhající žáci dávají pozor, aby nešlápli na psy.
Honička na probouzení medvědů
Popis:
Jedná se o honičku, ve které 1-3 žáci představují zimu, ostatní žáci jsou medvědi. Úkolem zimy je uspat všechny medvědy k zimnímu spánku. Když se zima dotkne rukou medvěda, musí se medvěd uložit k zimnímu spánku (leh na břiše – vzpažit). Medvěd aktivně nepokračuje ve hře. Ostatní medvědi mohou spícího medvěda probudit tak, že ho otočí z lehu na břiše do lehu.
Cíl:
Zima se snaží uspat všechny medvědy. Medvědi se snaží před zimou utéci, aby je neuspala.
Pravidla:
Zima může uspat medvěda pouze dotykem ruky na celém jeho těle s výjimkou hlavy. Žáci představující medvědy nesmějí při utíkání před zimou přeskakovat spící medvědy. Spící medvědi nekladou při otáčení odpor ani aktivně nepomáhají, pouze zpevní celé tělo a nechají se otočit z lehu na břiše do lehu.
Bába „prdelačka“
Popis:
Jedná se o klasickou honičku, ve které má jeden žák babu a snaží se ji předat dalším žákům. Hraje se ve vymezeném prostoru, určíme spíše menší hrací pole, které nám zaručí rychlejší předávání baby. Předání baby smí být provedeno pouze hýžděmi na oblast boků partnera.
Cíl:
Cíl žáka s babou je babu co nejdříve předat jinému žáku.
Pravidla:
Žáci se nesmí aktivně bránit pomocí rukou, smí se pouze vyhýbat honícímu žáku. Při této hře platí pořekadlo: „Opla-nepla“, což znamená, že není možné ihned vrátit babu žáku, který ji předal. Pokud některý z žáků vyběhne z hracího pole, musí udělat 10 dřepů a poté se může opět zapojit do hry.
Bába sedaná
Popis:
Jedná se o klasickou honičku, ve které má jeden žák babu a snaží se ji předat dalším žákům. Hraje se ve vymezeném prostoru. Baba se předává dotykem dlaní na záda, hrudník nebo břicho ostatních žáků. Aby žák nedostal babu, může se zachránit tím, že se před honícího žáka posadí na zem, s nataženýma nohama, které musí směřovat k honícímu žáku.
Cíl:
Cíl žáka s babou je babu co nejdříve předat jinému žáku.
Pravidla:
Sedící hráč nesmí zůstat sedět déle jak 5 sekund. Pokud se dostane honěný žák do „domečku“, ten, který má babu, musí začít honit někoho jiného. Nesmí čekat u sedícího hráče do té doby, než se bude muset postavit. Pravidla hry můžeme upravit tak, že pokud žáci umí pád vzad, můžeme určit, že do domečku se žáci dostanou, když provedou pád vzad.
Pádová bába
Popis:
Jedná se o klasickou honičku, ve které má jeden žák babu a snaží se ji předat dalším žákům. Hraje se ve vymezeném prostoru a pro tuto hru je nutností mít tatami. Určíme spíše menší hrací pole, které nám zaručí rychlejší předávání baby. Baba se předává dotykem ruky ostatních žáků.
Cíl: Cíl žáka s babou je babu co nejdříve předat jinému žáku.
Pravidla:
Aby mohl honící žák předat babu, musí před předáním baby předcházet jakákoliv pádová technika.
Živý-mrtvý
Popis:
Hra se hraje ve vymezeném prostoru systémem všichni proti všem. Úkolem hry je dotknout se ostatních na zádech a tím z nich udělat „mrtvé“. Hru můžeme hrát ve dvou variantách.
a) Hráči, kteří jsou vypnutí/mrtví, zůstávají stát na místě, kde se jich někdo dotknul na záda, zvednou obě dvě ruce nad hlavu a do hry se již nezapojují.
b) Každý hráč si poctivě počítá, kolikrát byl ve hře mrtvý. Hra je omezená časovým limitem asi 3 minuty. Po uplynutí časového limitu zjistíme, kdo si nejvíce uhlídal svá záda.
Cíl:
Cílem varianty a) je ubránit se vypnutí a zůstat jako poslední živý. Cílem varianty b) je obdržet co nejméně dotyků na záda během časového limitu a zároveň jich co nejvíce „rozdat“.
Pravidla:
Ve hře jsou zakázány veškeré údery, vypnutí ve variantě a) nebo záporný bod ve variantě b) smí být proveden pouze dotykem otevřenou dlaní, nikoliv úderem. Hráči se nesmí stavět zády ke zdi a tím znemožnit ostatním žákům dotyk na jejich záda. Mrtví hráči ve variantě a) nesmí vypínat ostatní hráče. Ve variantě b) si žáci počítají pouze záporné body, kdy se jich někdo dotknul na zádech.
Honička v malém prostoru<
Popis:
Do malého prostoru si těsně vedle sebe stoupnou všichni žáci, vždy dvojice vedle sebe. Od začátku honičky musí mít žáci ruce přes prsa, lokty i předloktí těsně u těla, chytá pouze zápěstí a ruka. Po odstartování hry zavře první z dvojice (honič) oči a počítá nahlas do 15. Druhý z dvojice, honěný se mezitím posune v omezeném prostoru co nejdál od něj. Honič po odpočítání otevře oči a snaží se chytit honěného. Všichni honiči se snaží chytit svého honěného a tím si navzájem překáží. Po chycení se honěný svátá honičem, zavře oči, počítá do 15 a honí bývalého honiče, nyní honěného.
Cíl:
Předat babu co nejdříve druhému z dvojice.
Pravidla:
Baba se smí předávat pouze ve dvojici (oplátka je základem výměny rolí). Nový honič nesmí dát babu jinému. Nikdo nesmí natahovat ruce, lokty a předloktí musí být pořád u těla. Nesmí se vybíhat z vymezeného prostoru.
Na otloukánka
Popis:
Doprostřed hracího pole umístíme míč nebo jiný předmět, který představuje domeček. Každý z hráčů dostane jeden pěnový pendrek. Jednoho z hráčů určíme jako toho, kdo má babu. Hráč s babou se snaží předat dotykem babu jinému hráči. Jakmile se hráč s babou někoho dotkne (předá mu babu), dotyčný je od té doby bezbranný a ostatní žáci ho mohou pendrekem udeřit kdekoliv na tělo, kromě hlavy. Tato ztráta osobní imunity trvá, dokud se žák bez imunity nedotkne mety (míče). V okamžiku, kdy se dotkne mety, může začít honit a předávat babu ostatním žákům on.
Cíl:
Honič má za cíl předat babu nějakému žáku a tím ho zbavit imunity. Žáci mají za cíl nedostat babu.
Pravidla:
Hraje se ve vymezeném prostoru. Musí se bít pouze pendrekem, nesmí se bít do hlavy. Nesmí se bránit žáku bez imunity dotknout se mety.
Pomůcky: Pěnové pendreky, míč nebo jiný předmět na vyznačení mety.
Rybičky, rybáři
Popis:
Z žáků vybereme rybáře, který stojí na jedné straně tělocvičny, a ostatní žáci představují rybičky a postaví se na druhou stranu. Na znamení se snaží rybičky dostat na protější stranu tělocvičny a rybář/rybáři vybíhají proti rybičkám. Rybář se snaží chytnout rybičku a dotáhnout si ji na stranu ve směru svého pohybu. Pro rozvoj obratnosti a síly určujeme rybičkám před startem startovní polohu (start ze sedu, dřepu, lehu…) nebo startovní úkol (ze sedu kotoul vzad, klik, otočení o 360°…). Pokud se rybářům během jednoho kola (přeběhnutí hrací plochy) nepovede ulovit žádnou rybičku, následuje trest, ve kterém rybář zesílí, aby příští kolo uspěl (5dřepů, 5kliků…).
Cíl:
Rybičky se snaží vyhnout se rybářům, dostat se na druhou stranu. Poslední rybička vyhrává. Rybáři mají za úkol během každého kola vychytat co nejvíce rybiček.
Pravidla: Jakmile se rybička čímkoliv dotkne koncové čáry/stěny, je v domečku a přežila. Stejné pravidlo platí i pro rybáře. Jakmile rybář dotáhne rybičku na protější stranu a ta se čímkoliv dotkne koncové čáry/stěny, je chycená a stává se z ní rybář. Rybičky se mohou aktivně bránit pouze pomocí vyproštění z úchopů, nesmí používat údery, kopy, škrabání a štípání. Rybičky mají ploutvičky, a tak si nemohou mezi sebou pomáhat ani se ničeho přidržovat. Rybáři by naopak měli využívat spolupráce. Rybáři chytají rybičky za ruce a nohy, nikoliv za oblečení, aby nedošlo k poškození oděvu.
8.2 Hry s využitím odporů
V těchto úpolových hrách je hlavním cílem fyzicky překonat ostatní, klást jim komplexní strategicko-taktický odpor a splnit pohybový úkol.
Seznam her s využitím odporů:
- Odchyt divoké zvěře
- Hututák
- Trojnožka
- Boj o krále
- Na želvy
- Želvy a želvožrouti
- Ragbíčko
- Na kapitána
- Na krokodýly
- Pěnové pendreky
- Na balvany
- Únik z pevnosti
- Útěk z vězení
Odchyt divoké zvěře
Popis:
Hra se hraje na celé ploše tělocvičny nebo na ploše velikosti volejbalového hřiště. Na hrací plochu rozmístíme libovolně 2-4 žíněnky, které budou představovat klece na zvěř. Žáky rozdělíme na dvě družstva. V prvním kole bude jedno družstvo žáků přestavovat zvěř a druhé družstvo budou lovci, ve druhém kole se jejich role vymění. Zvěř se pohybuje ve vzporu klečmo. Před zahájením hry stojí lovci v řadě na jedné straně tělocvičny. Na povel je úkolem lovců chytat zvěř a dopravit jí do klecí. Zvěř se může bránit odchytu, ale po přemístění na žíněnku (do klece) ji již nemůže opustit. Měří se čas, za který byla polapena a přesunuta veškerá zvěř.
Cíl:
Cílem je odchytnout a dopravit do klecí veškerou zvěř z plochy. Vyhrává to družstvo, kterému se to podaří v rychlejším čase.
Pravidla:
Pro lovce i zvěř jsou zakázány údery, kopy, škrabání, štípání, lechtání a tahání za vlasy. Lovci nesmějí chytat zvěř za oblečení, pouze za ruce a nohy. Zvěř může být odtažena nebo odnesená (více lovců) do klece. Jakmile se zvěř dotkne jakoukoliv částí žíněnky, je již chycená a z klece nemůže utéci. Pronásledovaná zvěř může utíkat, bránit se chycení a vzpírat se při přepravě.
Pomůcky: 2-4 žíněnky.
Hututák
Popis:
Žáky rozdělíme na dvě stejně početná družstva. Hrací plochu rozdělíme na polovinu dělící čárou. Každé družstvo má své území (polovinu hrací plochy). Družstva střídavě vysílají jednoho zástupce (lovce) na soupeřovo území, který se snaží dotknout co nejvíce soupeřů a vrátit se zpět na svoji polovinu. Lovec se musí před vběhnutím na soupeřovo území zhluboka nadechnout a po celou dobu pobytu na jeho území vydávat na jeden nádech zvuk: „HUTUTUTUTU…“ Podaří-li se mu vrátit zpět na své území, všichni hráči protějšího týmu, kterých se dotknul, přechází do jeho družstva.
Cíl:
Vyhrává ta strana, na které budou všichni žáci nebo která bude mít po uplynutí časového limitu více žáků.
Pravidla:
K tomu, aby se hráč dostal zpět na svou hrací plochu, mu stačí dotyk jakoukoliv částí těla svého pole. Hráči druhého družstva mohou lovce na své polovině území zadržet. Při chytání soupeře je povolený jen úpolový kontakt úchopem, objetím, tlačením, taháním apod. Je zakázáno jakékoliv surové jednání nebo zalehávání hráče skupinou protihráčů. Dojde-li lovci dech a on přestane vydávat zvuk hututututu, zůstává na soupeřově polovině a stává se součástí druhého týmu.
Trojnožka
Popis:
Z pěnových pendreků nebo z tyčí vytvoříme trojnožku a žáci vytvoří kruh kolem ní a chytnou se za ruce. Vytvořený kruh začne kolem trojnožky kroužit a žáci se snaží ostatní, pomocí tahání, donutit ke shození trojnožky. Kdo trojnožku shodí, vypadá a musí trojnožku znovu postavit.
Cíl:
Cílem hry je donutit ostatní, aby shodili trojnožku. Vyhrává ten, který zůstane jako poslední.
Pravidla: Žáci smí pouze tahat za ruce ostatní žáky. Pokud se některá dvojice rozpojí, vypadávají oba dva ze hry.
Pomůcky: 3 pěnové pendreky nebo jakékoliv 3 maximálně metrové tyče
Boj o krále
Popis:
Žáky rozdělíme na dvě stejně početná a přibližně stejně silná družstva. Každé družstvo si určí jednoho žáka, který bude král, ale tak, aby druhé družstvo netušilo, kdo je králem. Ostatní hráči budou rytíři. Po určení krále všichni členové obou týmů zaujmou polohu ve vzporu klečmo a smí se pohybovat pouze v ní nebo v kleku (vždy musí být alespoň jedno koleno na zemi). Po odstartování hry je cílem najít krále druhého družstva a otočit ho na záda. Tým spolu spolupracuje, může chránit krále před útočníky, anebo pro zmatení mohou společně s králem chránit někoho jiného.
Cíl:
Vyhrává to družstvo, kterému se podaří otočit krále druhého družstva na záda.
Pravidla:
Jsou zakázány údery, kopy, škrabání a štípání. Pokud je na záda otočen rytíř, vypadá a do hry se již nezapojuje. Jakmile je král jednoho družstva přetočen na záda, zahlásí se: „Král je mrtev!“ a tím končí tato hra.
Na želvy
Popis:
Z žáků se určí jeden žák, který bude představovat lovce. Ostatní žáci jsou želvy a zaujmou polohu ve vzporu klečmo/vysoký parter. Želvy se pohybují libovolně po hracím poli. Úkolem lovce je otáčet želvy na záda. Želva, která je otočená na záda, se připojí k lovci a otáčí ostatní želvy s ním.
Cíl:
Lovci mají za cíl otočit všechny želvy. Poslední nepřetočená želva vyhrává.
Pravidla:
Lovci si smí pomáhat, želvy nikoliv. Želva se smí bránit přetočení tím, že zaujme polohu nízkého parteru (podpor klečmo-sedmo na patách). Nesmí si lehnout na břicho. Déle nesmí kousat, štípat, lechtat, kopat a nesmí používat údery.
Želvy a želvožrouti
Popis:
Vytvoříme dvě stejně početná a silná družstva, která rozmístíme na konce hracího pole proti sobě. Určíme, které družstvo jsou želvy a které „želvožrouti“. Želvy zaujmou polohu ve vzporu klečmo a smí se pohybovat pouze v ní. Druhá skupina, která jsou želvožrouti, se pohybuje chůzí. Po zahájení hry mají želvy za úkol přemístit se z jedné strany tělocvičny, která představuje pláž, na druhou, která představuje moře. Během přemísťování želv se je snaží želvožrouti otočit na záda. Jakmile již žádná želva neputuje do moře (je otočená nebo už je v moři-domečku), hra končí a družstva si vymění role.
Cíl:
- Vyhrává to družstvo, kterému se podařilo otočit více želv na záda.
- Vyhrává to družstvo, ve kterém došlo více želv do moře.
Pravidla:
Želvožrouti i želvy si smí pomáhat. Želva se smí bránit přetočení tím, že zaujme polohu nízkého parteru, ale nesmí si lehnout na břicho. Déle nesmí kousat, štípat, lechtat, kopat a nesmí používat údery. Jakmile se želva dotkne cílové čáry nebo zdi, tak se nachází v moři a je zachráněná. Přetočená želva zůstává ležet na zádech do konce hry, aby bylo možné spočítat body. Za každou přetočenou želvu je 1 bod.
Ragbíčko
Popis:
Vytvoříme dvě přibližně stejně silná družstva a každé jde na jednu stranu tělocvičny. Určíme branku každého družstva, například žíněnku na konci hrací plochy. Úkolem hry je dopravit míč do branky soupeře.
Cíl:
Vyhrává to družstvo, kterému se podaří během časového limitu vícekrát položit míč na soupeřovu branku (žíněnku).
Pravidla:
Je povoleno nahrávat pouze dozadu. Žáci obou družstev nemohou vstupovat na žíněnku, která znázorňuje branku vlastního týmu, a tím zabraňovat položení míče na žíněnku. Míč se musí na žíněnku položit, nesmí se na ni hodit – bod neplatí. Na začátku hry jsou obě družstva u své branky, míč je umístěn vprostřed hracího pole a začíná se na povel vyučujícího. Během hry jsou zakázány veškeré „surové“ kontakty. Pokud během hry vznikne „valná hromada“, napočítá se do 10, hra se přeruší a družstvo hráče, který má míč v držení, může pokračovat v útoku. Hru můžeme zpestřit tím, že určujeme polohu, ve které se mohou žáci pohybovat. Např.: ve stoji, v sedu, v lehu…
Pomůcky: dvě žíněnky, malý míč
Na kapitána
Popis:
Vytvoříme dvě přibližně stejně silná družstva a každé jde na jednu stranu tělocvičny (družstva můžeme vytvořit i tak, že žáci udělají přibližně stejně silné dvojice a poté jeden z dvojice jde na jednu a druhý na druhou stranu). V každém družstvu vybereme největšího hráče, který bude kapitán. Kapitána umístíme na žíněnku nebo vymezené místo, kde musí sedět. Družstvo má za úkol odnést/ukrást kapitána druhého družstva a donést ho na svou žíněnku a zároveň brání svého kapitána před druhým družstvem.
Cíl:
Vyhrává to družstvo, kterému se jako prvnímu podaří ukrást a dopravit kapitána protějšího družstva na svou žíněnku/určené místo.
Pravidla:
Kapitán sám sebe bránit nesmí, když je odnesen ze žíněnky, nesmí se sám vracet na svou žíněnku, tam ho mohou přepravit pouze jeho spoluhráči. Kapitán v této hře má úlohu pouze živého závaží. Ve hře nejsou povoleny údery, kopy, škrabání, štípání a nesmí se tahat za oblečení, aby se zamezilo roztrhání.
Pomůcky: dvě žíněnky
Na krokodýly
Popis:
Jeden žák představuje krokodýla, který se pohybuje ve vzporu ležmo vysazeně a snaží se ulovit (chytit) ostatní žáky (lidi) a stáhnout je do vody. Hraje se ve vymezeném prostoru, spíše menším (basketbalová hruška), a nikdo nesmí vyběhnout ven. Krokodýli se mohou pohybovat pouze v daném vzporu a lidi po nohách. Krokodýli se snaží stáhnout lidi do vody (na zem) tak, že se země dotknou něčím jiným než šlapkami. Například: rukou, kolenem, hýžděmi…) Koho krokodýli stáhnou do vody, stává se také krokodýlem a pomáhá lovit ostatní lidi.
Cíl:
Krokodýli se snaží chytnout a stáhnout do vody všechny lidi. Vyhrává poslední člověk, kterého krokodýli nestáhli do vody.
Pravidla:
Krokodýli si smí pomáhat, lidé nikoliv. Nesmí se používat kopy, údery, štípání, škrabání a lidé se nesmí ničeho přidržovat. Pokud se člověk při snaze vyhnout se krokodýlům sám dostane do polohy, kdy se země dotkne něčím jiným než šlapkami, stává se z něj také krokodýl.
Pěnové pendreky
Popis:
Žáky rozdělíme na dvě stejně velká družstva a každý žák má svůj pěnový pendrek. Aby se družstva poznala, je výhodou, aby všichni žáci jednoho družstva měli jednu barvu pendreku, např.: červené pendreky proti modrým. Každé družstvo se postaví na jednu stranu herního pole a určí se úderová plocha pro platné zasažení a vyřazení soupeře z protějšího týmu, např.:záda – bouchnutí přes záda, břicho – píchnutí, nohy – seknutí… Na povel se začíná hrát a úkolem týmů je vyřadit všechny hráče protějšího týmu.
Cíl:
Vyhrává to družstvo, kterému „přežije“ alespoň jeden hráč.
Pravidla:
Zasažení hráči chytí pendrek oběma rukama, dají si ho za hlavu a odcházejí z herního pole na předem určené místo pro vyřazené hráče. Dle možností vybavení (počtu pendreků jednotlivých barev) můžeme žáky rozdělit do tří a více družstev, které proti sobě navzájem bojují.
Pomůcky: pěnové pendreky
Na balvany
Popis:
Žáci se volně pohybují po hrací ploše a snaží se vzájemně zvedat. Hraje každý proti každému. Každý zvednutý balvan (žák) vypadá ze hry.
Cíl:
Cílem hry je zůstat jako poslední balvan nezvednut. Ten, kdo zůstane ve hře jako poslední, vyhrává a získá titul „absolutní balvan“
Pravidla:
Žáci se mohou vzájemně pouze zvedat, ten, kdo se nedotýká žádnou částí těla země, vypadá ze hry a do hry se již nevrací. Zvednuté balvany opatrně vracíme zpět na zem.
Únik z pevnosti
Popis:
Žáci se chytí za ruce a vytvoří kruh. Ideální je, pokud se kruh vytvoří na nějaké předloze, např.: kruh vprostřed tělocvičny, aby nebyla tendence kruh zmenšovat. Jeden žák je uvnitř kruhu, představuje vězně, který se snaží proklouznout prostorem mezi cvičenci ven z pevnosti (kruhu). Žáci, kteří tvoří kruh, mu v úniku brání.
Cíl:
Cílem vězně je uniknout z pevnosti.
Pravidla:
Žáci smí bránit pouze přisunutím se k sobě nebo pomocí boků, nesmí kopat a zmenšovat kruh. Jakmile se vězni podaří uniknout z pevnosti, nahradí ho ve středu kruhu jiný žák.
Útěk z vězení
Popis:
Žáky rozdělíme na dvě družstva. V prvním kole bude jedno družstvo žáků představovat dozorce a druhé družstvo budou vězni, ve druhém kole se jejich role vymění. Dozorci se navzájem zaklesnou v loktech a utvoří pevný kruh (vězení), v něm jsou uzavřeni žáci druhého družstva (vězni). Na povel učitele se vězňové snaží uniknout z kruhu. Vězni mohou vězení utvořené z dozorců roztrhnout a vytvořenou dírou utéci, dokud ji dozorci opět nespojí.
Cíl:
Cílem dozorců je znemožnit vězňům útěk z vězení. Cílem vězňů je dostat se z vězení v co nejkratším čase. Vítěze můžeme posuzovat z dvou hledisek:
a) Z pohledu dozorců: vyhrává to družstvo, kterému se v roli dozorců podařilo vězně udržet déle uvnitř vězení.
b) Z pohledu vězňů: vyhrává to družstvo, kterému se v roli vězňů podařilo utéci z vězení v kratším čase.
Pravidla:
Jsou zakázány údery, kopy, škrabání a štípání. Dozorci mají povolený kontakt pouze tlačením celým tělem. Vězňové mohou používat ruce k roztržení řetězu apod.
Na kraby
Popis:
Hraje se ve vymezeném prostoru. Všichni žáci zaujmou polohu krabů a smí se pohybovat všemi směry. Hraje se systémem všichni proti všem. Krabi se snaží donutit ostatní kraby, aby se dotkli hýžděmi nebo zády země.
Cíl:
Vyhrává poslední krab, který se nedotknul hýžděmi ani zády země.
Pravidla:
Smí se podtrhávat ruce a nohy, tlaky rameny, údery boky…, zakázány jsou kopy, údery rukama nebo hlavou.
8.3 Hry s využitím přetlaků a přetahů
Jde o úpolové hry, ve kterých překonáváme soupeře pomocí přetlaků nebo přetahů. V uvedených hrách je optimálním řešením pohybového úkolu přetah nebo přetlak. Vzhledem k rušnosti her ve skupině je však možné, že žáci budou tu a tam využívat kombinaci přetahů a přetlaků.
Seznam her s využitím přetlaků a přetahů:
- Omlar
- Vytlačovaná
- Vlčí doupě
- Kukačka
Omlar
Popis:
Žáky rozdělíme na dvě stejně početné skupiny. První skupina sedí v kruhu, žáci se vzájemně zaklesnou lokty, čelem ven z kruhu. Tito sedící hráči si vyberou jednoho hráče, který bude jejich strážce. Ten stojí mezi kruhem sedících spoluhráčů a druhou skupinou hráčů, kteří stojí v řadě 5 až 8 metrů od žáků sedících v kruhu. Na signál strážce běží stojící žáci druhé skupiny k sedícím hráčům, chytají je za nohy a tahají je dopředu, aby porušili jejich sevření a roztrhli tak kruh. Současně se signálem se strážce snaží pochytat co nejvíce těchto útočníků dříve, než jeho spoluhráči podlehnou a někde se pustí.
Cíl: Cílem útočníků je roztrhnout kruh sedících žáků. Vyhrává to družstvo, kterému se to podaří v kratším čase.
Pravidla: Koho se strážce dotkne, je chycen a musí se okamžitě vrátit na původní místo. Jakmile strážce pochytá všechny útočníky, hra končí a role týmů se mění. Pokud se podaří útočníkům roztrhnout kruh, hra končí a role se opět mění. Útočníci smí pouze vytahovat a tahat sedící z kruhu, nesmí lechtat, cukat nebo kroutit nohy sedícím žákům.
Vytlačovaná
Popis:
Určí se prostor mezi dvěma čárami nebo například středový kruh. Úkolem hry je vytlačit ostatní hráče z pole. Hrají všichni proti všem.
Cíl:
Vyhrává ten, kdo zůstane v hracím poli jako poslední.
Pravidla:
Kdo vyšlápne mimo hrací pole, anebo spadne na zem, odchází z hracího pole na určené místo a do hry se již nevrací. Smí se používat jenom tlak pomocí rukou nebo trupu.
Vlčí doupě
Popis:
Doprostřed hracího pole umístíme žíněnku, která bude představovat vlčí doupě. Z žáků zvolíme jednoho nebo dva vlky, kteří budou „lovit“ ostatní žáky (ovečky). Vlci se snaží donutit ovečky k tomu, aby se dotkly jakoukoliv částí těla vlčího doupěte (žíněnky). Jakmile se ovečka dotkne žíněnky, stává se z ní vlk a pomáhá ostatním vlkům s lovením zbylých oveček. Občas je potřeba vyzvat ovečky, aby zvedly ruku nad hlavu, aby vlci věděli, koho mají ještě lovit.
Cíl:
Vlci mají za úkol vychytat všechny ovečky a dotáhnout si je do vlčího doupěte. Ovečky se snaží vlkům vyhýbat a zůstat jako poslední ovečka, která vyhrává.
Pravidla:
Ve hře jsou zakázány údery, kopy, škrabání, štípání a tahání za vlasy. Vlci si smí pomáhat. Ovečky si pomáhat nesmějí, nesmějí se ničeho přidržovat. Jakmile se ovečka při utíkání před vlky sama dotkne žíněnky, stává se z ní také vlk. Pokud vlci ovečku zvednou a ponesou ji do doupěte, musí ji opatrně položit. Ovečky se smí chytat pouze za ruce, nohy a trup. Nesmí se tahat za oblečení.
Kukačka
Popis:
Pokud tělocvična má středový kruh, hra se hraje v něm, jinak se musí určit jiné hrací pole. Všichni žáci se nacházejí v kruhu a znázorňují kukačky. Smí se pohybovat pouze po kolenou, vždy musí být minimálně jedno koleno v kontaktu se zemí. Úkolem kukaček je vytlačit ostatní kukačky z „hnízda“ a zůstat jako poslední. Hrají všichni proti všem. Hra se může hrát ve dvou variantách.
a) Vytlačené kukačky se již do hry nezapojují a posadí se na určené místo.
b) Vytlačené kukačky mohou z vně hnízda vytahovat ostatní kukačky.
Cíl:
Poslední kukačka v hnízdě vyhrává.
Pravidla:
Kukačka je vytlačená, jakmile se ničím nedotýká hnízda (ani čáry ohraničující hnízdo). Ve variantě b) nesmí být kukačka, která vytahuje ostatní kukačky, vtažena zpět do hnízda. V případě, že je vtažená do hnízda, musí drženou kukačku pustit, dostat se ven a opět může začít vytahovat. Jsou zakázány údery, kopy, škrabání, štípání a tahat se může pouze za ruce a nohy, nikoliv za oblečení.
8.4 Hry dvojic
Hry dvojic jsou takové úpolové hry, ve kterých dvojice musí spolupracovat proti ostatním dvojicím, tvoří spolu jeden tým.
Seznam her dvojic:
- Rytířské zápasy
- Přetah dvojic
- Trakaři
Rytířské zápasy
Popis:
Vytvoříme dvě stejně početná družstva. První družstvo budou větší žáci, druhé menší žáci. Větší žáci budou představovat koně a budou se pohybovat ve vzporu klečmo, menší žáci jsou rytíři. Každý rytíř si vybere svého koně a sedí obkročmo na něm. Kůň s rytířem jezdí libovolně v herní ploše a snaží se ostatní jezdce strhnout z koně tak, aby se dotkli země.
Cíl:
Vyhrává ten rytíř s koněm, který se ničím nedotkne země.
Pravidla:
Nesmí se používat údery, kopy, škrabání, štípání, tahání za vlasy a nesmí se útočit na koně. K vítězství se používají pouze tahy, tlaky a odpory.
Přetah dvojic
Popis:
Soutěží dva žáci proti dvěma. Spoluhráči stojí za sebou, zadní drží předního za boky nebo ho objímá v pase. Přední hráči se vzájemně uchopí za zápěstí. Mezi dvojicemi je půlící čára.
Cíl:
Vyhrává ta dvojice, které se podaří přetáhnout druhou dvojici na své území.
Pravidla:
Nesmí se cukat nebo povolovat úchop předních žáků. Povolen je pouze tah. Rozpojení spoluhráčů je též prohrou.
Trakaři
Popis:
Žáci vytvoří dvojice. Jeden z dvojice je ve vzporu ležmo, druhý ho uchopí za kolena. Hraje se systémem všichni proti všem. Trakaři se snaží pouze pomocí tahu a tlaku donutit ostatní trakaře k tomu, aby se dotkli hrudníkem nebo břichem země.
Cíl:
Poslední dvojice, která zůstala v pozici trakaře, vyhrává.
Pravidla:
Jsou zakázány údery a tlaky hlavou. Bojovat smí jen žáci ve vzporu ležmo. V druhém kole si žáci role vymění.
1.5 Hry ve dvojicích
Hry ve dvojicích jsou takové hry, kdy spolu zápasí pouze daná dvojice mezi sebou.
Seznam her ve dvojicích:
- Indiánský zápas
- Souboj o míč
- Špičkový tanec
- Nedovol soupeři vstát
- Malajský zápas
- Přetáhni si parťáka
- Zádo-tlač
- Chobotnice
- Zasáhni rukou soupeře!
Indiánský zápas
Popis:
Žáky rozdělíme do váhově podobných dvojic. Úkolem žáků je obejmout druhého v pase a nadzvednout ho. Pokud se to jednomu z žáků povede, přičítá si 1 bod a hraje se znovu.
Cíl:
Vyhrává ten, kterému se jako prvnímu podaří získat určitý počet bodů, nebo který získal více bodů v časovém limitu.
Pravidla:
Žáci se mohou zvedat pouze za trup. Zvednutého soupeře opatrně vracíme zpět na zem.
Souboj o míč
Popis:
Žáci utvoří dvojice. Jeden z dvojice hráčů klečí na zemi a zalehává míč hrudí. Ze stran jej přidržuje rukama (předloktí na zemi) a má za úkol jej udržet. Druhý hráč stojí za ním ve střehovém postoji s rukama na jeho zádech a na signál se snaží co nejrychleji sebrat míč prvnímu.
Cíl:
Vyhrává ten, kterému se podařilo vícekrát sebrat míč bránícímu žáku.
Pravidla:
Hra trvá přibližně 30s. Po uplynutí časového limitu se žáci vymění. Soupeříme stále ve stejné dvojici nebo je možnost po dvou kolech (žák vystřídal roli útočníka i obránce) dvojice prostřídat. Nesmí se škrabat, kousat, štípat, lechtat, nesmí být použity údery, kopy a další surové jednání.
Pomůcky: Plné míče/míče do každé dvojice jeden míč.
Špičkový tanec
Popis:
Žáci utvoří dvojice a položí si vzájemně ruce na ramena. Úkolem je dotknout se svým chodidlem nártu soupeře. Za každý dotek si žák připočítá 1 bod.
Cíl:
Vyhrává ten, kterému se jako prvnímu podaří získat určitý počet bodů, nebo který získal více bodů v časovém limitu.
Pravidla:
Na nohy nedupeme, nešlapeme a nezasahujeme patou. Tato hra může probíhat i ve trojicích se stejnými pravidly.
Nedovol soupeři vstát
Popis:
Žáci utvoří dvojice. Jeden zaujme pozici na zemi (sed, turecký sed, leh, leh na břiše…). Druhý se postaví k prvnímu a na povel učitele se snaží zabránit prvnímu, aby vstal.
Cíl:
Žák v pozici na zemi musí stoupnout a stojící žák mu to nesmí dovolit.
Pravidla:
Hra trvá 10-20s. Po uplynutí časového limitu se role žáků vymění. Při zabraňování jsou zakázány údery, kopy a další surové techniky.
Malajský zápas
Popis:
Žáci utvoří dvojice a vzájemně si podají ruce. Cílem hry je snaha obou soupeřů zasáhnout partnera nohou do hýždí. Při úspěšném zasažení soupeře si žák připočítá 1 bod.
Cíl:
Vyhrává ten, kterému se jako prvnímu podaří získat určitý počet bodů, nebo který získal více bodů v časovém limitu.
Pravidla:
Je povolen pouze lehký kontakt zasahující nohou.
Přetáhni si parťáka
Popis:
Žáci utvoří přibližně stejně silné dvojice. Uchopí se navzájem za obě ruce a postaví se tak, aby mezi nimi byla čára, která rozdělí hrací plochu na dvě. Oba žáci stojí ve stejné vzdálenosti od čáry.
Cíl:
Vítězí ten, kterému se podaří přetáhnout soupeře na svou polovinu hrací plochy (přes čáru) oběma nohama.
Pravidla:
Žáci začínají ve stoji mírně rozkročném a vzdáleni stejně od dělící čáry. Na povel vyučujícího mají 30 sekund na přetažení soupeře na svou polovinu a získaní tak vítězného bodu. Je zakázáno cukání, tah musí být soustavný.
Zádo-tlač
Popis:
Žáci utvoří dvojice a posadí se zády k sobě tak, aby mezi nimi byla čára, která rozdělí hrací plochu na dvě části. Zaklesnou se lokty a vyčkají na startovní povel.
Cíl:
vítězství získá ten z žáků, který se jako první dostane celý na soupeřovu polovinu (přes čáru).
Pravidla:
Je zakázáno stoupat a tlak musí být soustavný. Na povel vyučujícího mají žáci 30sekund na přetlačení soupeře.
Chobotnice
Popis:
Žáci utvoří libovolné dvojice. Jeden z žáků je v lehu na zádech, druhý stojí před jeho nohama. Úkolem stojícího žáka je dotknout se určité části těla ležícího žáka (prsou, břicha, hlavy, ramen…). Útočník (stojící žák) zůstává po celou dobu v postoji, obíháním či odsunováním nohou ležícího se snaží přiblížit se k ležícímu ze strany, odkud je nejvýhodnější příležitost k dotknutí. Ležící se pouze brání, neútočí. Hra trvá 30 sekund, poté si žáci pozice vymění a útočí druhý žák.
Cíl:
cílem hry je získat co nejvíce bodů za dotyk na předem určené místo. Vyhrává ten z žáků, který po výměně rolí má více bodů.
Pravidla:
Ležící žák se smí pouze bránit a to stálým natáčením se nohama k útočníkovi, povolené je nastavování nohou i paží, odrážení útoku rukou/nohou nebo přetočení na bok. Ležící žák se nesmí přetočit na břicho. Útočník nesmí používat údery ani kopy. Nesmí ležícímu chytat končetiny.
Pomůcky: V této hře můžeme útočníka vyzbrojit pěnovými pendreky.
Zasáhni ruku soupeře!
Popis:
Dvojice jsou proti sobě ve vzporu klečmo. Na znamení se snaží zasáhnout hřbet ruky soupeře svou dlaní. Za každý dotyk získává bod.
Cíl:
Vyhrává ten, kterému se jako prvnímu podaří získat určitý počet bodů, nebo který získal více bodů v časovém limitu.
Pravidla:
Do hřbetu ruky boucháme pěstí nebo malíkovou hranou ruky sevřené v pěst. Pouze se dotýkáme svou dlaní. Žák nesmí zvednout obě dvě ruce nad podložku, stále musí být alespoň jedna ruka v kontaktu se zemí. Dáváme pozor na srážku hlavami.
