Video

Studijní opora, kterou právě otevíráte, je doplňujícím materiálem k učebnímu textu předmětu Teorie a didaktika karate a k video opoře pro Karate I.

  1. Etika a etiketa karate
    1. Ricurei

      Ricurei je pozdrav běžně používaný při komunikaci, hloubka úklony je odstupňovaný podle hierarchie. Hlubokou úklonu karateka požije i při vstupu do dojo a na začátku a konci tréninku. Vykonává se zpravidla v musubi dachi s otevřenými dlaněmi a nataženými prsty přitisknutými na stehna nebo v heiko dachi s rukama sevřenýma v pěst.

      Použití: Při vstupu do dojo

      Při odchodu z dojo

      Při vstupu na tatami

      Při odchodu z tatami

      Když se chci trenéra zeptat

      Když mi trenér něco řekne

      Když chci vyjádřit souhlas

      Na začátku a na konci cvičení s partnerem

      Na začátku a na konci tréninku při nástupu

      Na začátku a na konci cvičení kata

      Při vstupu sensei, shihan nebo soke do dojo

    2. Zarei: Úklona v sedu na patách (seiza) se používá při úvodním a závěrečném ceremoniálu, při komunikaci, která proběhla v sedu a při pozdním příchodu do dojo, kdy cvičenec čeká na vyzvání trenéra. Způsob zaujetí seiza se často liší. V samotné poloze seiza držíme tělo zpříma, záda jsou rovná, kolena asi dvě pěsti od sebe, uvolněné paže jsou položené na stehnech, prsty jsou natažené, palce na nohách se překrývají. Samotné rei pak probíhá tak, že nejprve položíme na zem ruce (nejprve levá, potom pravá). Palce a ukazováky se dotýkají a předloktí vytváří trojúhelník. Lokty zůstávají u kolen a úklona je hluboká. Při vzpřimování nejprve opouští zem pravá ruka a po ní následuje levá. Hloubka úklony se řídí stejnými pravidly jako ricurei. Pokud zdravíme výše postavenou osobu, pokloníme se jako první a čekáme, až zdravená osoba ukončí pozdrav a až potom se vzpřímíme.
    3. Nástup

      Součástí etikety karatedo je i rei na začátku a na konci tréninku. V jednotlivých dojo se úvodní a závěrečné rei může lišit. V zásadě se začíná úklonou shomeni rei ke stěně dojo, na které se nachází vyobrazení mistra nebo příslušenství k určité škole karatedo. Následuje pozdrav mistrovi, trenérovi (senseni rei) a končí vzájemným pozdravem otageni rei se slovem „oss“. Oss je zkratkou hesla oshi shimatsu, což by se dalo volně přeložit jako „ mlčky snášet“. Slouží k povzbuzení a motivaci sebe sama k těžkému a fyzicky náročnému tréninku.

      Pozdrav - nástup I: „Ricurej“

      Řada zprava doleva

      Podle pásků (technické vyspělosti) od nejvyššího

      První naproti trenérovi

      JAME! Musubi dači, narovnat se, připažit, nemluvit

      JOJ! heiko dači, ruce zkřížit po oblouku před tělo

      Trenér se otočí čelem k šomenovi (šinze) ŠOMENI (shinzen ni) REJ! Musubi dači, narovnat se, připažit, uklonit mírně od pasu nahoru

      OTAGENI REJ! Musubi dači, narovnat se, připažit, uklonit mírně od pasu nahoru

      Nástup II „Zarej“

      Řada zprava doleva

      Podle pásků od nejvyššího

      První naproti trenérovi

      JAME! Musubi dači, narovnat se, připažit, nemluvit

      Trenér zaujme seiza

      První v řadě dá nahlas povel SEIZA! Postupně od nejvyššího pásku celá řada zaujme seiza.

      MOKUSO! Zavřít oči, uvolněně dýchat do břicha, stále rovná záda

      MOKUSO JAME! Otevřít oči

      Trenér se otočí čelem k šomenovi , první v řadě dá povel ŠOMEN NI REJ! Musubi dači, narovnat se, připažit, uklonit mírně od pasu nahoru

      První v řadě dá povel SENSEI NI (sempai ni, shihan ni) REJ! Úklona vedoucímu tréninku

      OTAGEN NI REJ! Úklona

      Trenér vstane a na povel KIRICUJ! Vstávají ostatní

  2. Úderové plochy a jejich využití v technikách
    • Ruka sevřená v pěst
      • Seiken - čelní plocha kloubů ukazováku a prostředníku ruky sevřené v pěst.
      • Uraken (2) - hřbetní plocha kloubů ukazováku a prostředníku ruky sevřené v pěst
      • - „kladivo“ - malíková část ruky sevřené v pěst
      • Ippon-ken - druhý kloub skrčeného ukazováku
      • Nakadaka-ken - druhý kloub skrčeného prostředníku
      • Hiraken - polootevřená ruka, druhé klouby prstů
    • Otevřená ruka
      • Shuto - malíková hrana ruky
      • Haito - palcová hrana otevřené ruky
      • Keito - druhý kloub palce při otevřené ruce
      • Haishu - hřbet ruky
      • Nukite - hroty 2.,3. a 4. prstu ruky. Prsty ruky jsou k sobě pevně sevřeny a nataženy tak, že jejich konečky jsou ve stejné úrovni, tvoří plochu.
      • Washide - špetka
      • Teisho - dlaňová část otevřené ruky
      • Seiryuto - dlaňová část otevřené ruky
      • Kumade - „medvědí tlapa“ – dlaň se skrčenými prsty
      • Kakuto- skrčené zápěstí
      • Koko – konečky palce, ukazováku a prostředníku při útoku na hrdlo
    • Paže
    • Nohy
      • Koshi - „bříško chodidla“ pod hlavičkou metatarzů, hlavně palcového.
      • Tsumasaki (prsty)
      • Sokuto - malíková hrana chodidla
      • Haisoku - nárt
      • Kakato - pata
      • Hiza - koleno
      • Sokutei (malíková hrana zespod – mikatsuki geri)
  3. Cvičení s pomůckami:
    1. Balanční plošiny – úseč
      • Cvičení 1 Při stoji na balanční úseči provádíme techniky paží. Cvičení lze obměnit otočením úseče.
      • Cvičení 2 (2) Po kroku na balanční úseč provádíme přímý kop mae geri nebo kop stranou joko geri keage. Po stažení kopu došlápneme mimo úseč. Náročnější variantou cvičení jsou kopy ze stoje na balanční úseči zpět do stoje na balanční úseči.
      • Cvičení 3 V postoji kiba dači nebo zenkucu dači stojíme na balančních úsečích, uchopíme partnera a přetahem, přetlakem či odporem se ho snažíme donutit opustit postoj a změnit polohu nohou.
      • Cvičení 4 V postoji zenkucu dači se přemisťujeme vpřed po balančních úsečích. Dbáme na správné držení těla a zapojení břišních svalů do stabilizace postoje.
      • Cvičení 5 (2) V postoji zenkucu dači se přemisťujeme vpřed po balančních úsečích s došlapem provádíme techniky paží, případně kop mae geri. Dbáme na správné držení těla, zapojení břišních svalů do stabilizace postoje a dynamiku technik.
    2. Balanční plošiny - fitball
      • Cvičení 1 V kleku na fitballu provádíme techniky paží, nejprve pomalu, pak dynamicky.
    3. Expander
      • Cvičení 1 Z postoje zenkucu dači provádíme úder gyaku cuki, brzděný gumovým expanderem. Dbáme na kime na konci techniky, v koncové poloze vteřina výdrž.
    4. Odrážeče
      • Cvičení 1 Jeden ze cvičenců drží odrážeč, druhý nejprve pomalu a kontrolovaně provádí kop mae geri ze zeknucu dači se zastavením v dopadové poloze a zatlačením do odrážeče. Současně si kontoluje správnou úderovou polohu, pozii těžiště za plochou opory a oporu stojné nohy. Po stažení do výchozí polohy provede kop dynamicky s krokem vpřed.
      • Cvičení 2 Jeden ze cvičenců drží odrážeč, druhý do něj opakovaně dynamicky provádí sérii údereů gyaku cuki s posunem vpřed. Po každém úderu se cvičenec s odrážečem posune vzad. Cvičení pomáhá k synchronizaci ruka – noha při gyaku cuki s posunem
    5. Lapy
      • Ruce Ve dvojicích, jeden má nasazené lapy a dynamicky je nastavuje partnerovi. Ten se je snaží s co největší přesností a v co možná nejkratším časovém intervalu zasáhnout útočnou technikou paží.
      • Nohy Ve dvojicích, jeden má nasazené lapy a dynamicky je nastavuje partnerovi. Ten se je snaží s co největší přesností a v co možná nejkratším časovém intervalu zasáhnout útočnou technikou nohou.
  4. Cvičení ve dvojici:
    • Cvičení 1 Cvičenec nese druhého na zádech, přemisťuje se vpřed v zenkucu dači. Cvičení slouží k posílení dolních končetin a utužování postoje
    • Cvičení 2 Cvičenci stojí proti sobě v heiko dači. Jeden z cvičenců (útočník) natáhne spojené paže k obličeji druhého (obránce) a snaží se tento směr zpevněním svalů udržet. Obránce vykonává velice pomalu a plynule silové age uke, se správným zapojením břišního lisu, rotací boků a výdechem. Nezvedat ramena! Stejný princip aplikujeme na „útok“ na střední pásmo a kryt soto uke.
    • Cvičení 3 (2) Jeden ze cvičenců zaujme pravé zenkucu dači s levou rukou v hikite. Druhý cvičenec přiloží obě ruce na pěst v hikite a snaží se brzdit pomalu provedené gyaku cuki. Cvičení se provádí pomalu a silově, začíná pohyb boků a po celou dobu úderu cvičenec vydechuje. Stejný princip lze aplikovat na úder kizami cuki.
    • Cvičení 4 Cvičenci stojí bokem k sobě a uchopí se za nataženou paži. Jeden ze cvičenců provádí pomalu joko geri keage a za ním joko geri kekomi se zatlačením do soupeře a uvědoměním si správné polohy. Cvičení pomáhá studentům uvědomit si rozdíl provedení jokogeri keage a kekomi.
    • Cvičení 5 Cvičenci se postaví za sebe do heiko dači. Cvičenec vzadu uchopí pevně partnera za pásek a karategi v oblasti boků, aby mu mohl s boky manipulovat. Cvičenec vepředu provádí dvakrát nápřah na joko geri keage, potřetí celý kop. Partner, co ho drží za boky, mu při nápřazích pomáhá tlačit do boku stojné nohy, druhý bok mu tahá nahoru. Při celém provedení kopu, pak vrací boky dříve, než je kop dokončen, čímž dojde ke zrychlení kopu. Tento prožitek pak cvičícímu pomáhá přijít na správný princip joko geri keage.
    • Cvičení 6 Pro utužování styčných ploch cvičíme ve dvojicích proti sobě v heiko dači. Oba cvičenci dělají tytéž techniky se stejným časováním: Pravé age uke, pravé soto uke, pravé gedan barai, pravé uči uke. Poté opakují to stejné levou. Cvičenci v okamžik nárazu na partnerovo předloktí mírně zatlačí do partnera, nesmí se od předloktí odrážet. Každá technika je provedena s kime.
    • Cvičení 7 Pro nácvik rychlého a dynamického přemístění v postoji zenkucu dači brzdí jeden ze cvičenců druhého páskem umístěným na kyčlích cvičence (neumisťovat pásek na břicho!). Důraz je kladen na začátek pohybu vycházející z břišních svalů a podsazené pánve, vzpřímené držení trupu a zpevnění přední nohy při došlapu.
  5. Rozvíjející cvičení – jednotlivci:
    • Cvičení 1 Při přemístění v zenkucu dači zůstane přední noha na špičce chodidla a paže připravená na úder v hikite. S ostrým výdechem a „dupnutím“ přední paty cvičenec provádí správně časovaný úder, který dopadá ve stejnou chvíli jako pata přední nohy. Cvičení pomáhá zrychlit úder.
    • Cvičení 2 Pro nácvik dynamického přesunu a uvědomění si vnitřního a vnějšího napětí a uvolnění cvičíme přechod v zenkucu dači za pomocí paží. Z upažení poníž, paže v naprosté synchronizaci s přemístěním zenkucu dači zkřížíme před tělem (nohy jsou u sebe, v těle roste svalové napětí – pocit stlačené pružiny) a s došlapem paže opět dynamicky vracíme do výchozí polohy.
    • Cvičení 3 Opakovaně cvičíme závěrečnou fázi šuto uke v kokotsu dači. Důraz klademe na synchronizaci dolní a horní poloviny těla přes rotaci boků, vnitřní napětí svalů a jejich dynamický přechod do vnějšího napětí. Nezvedat ramena v nápřahu!

Kumite

Kumite je metoda tréninku, při které se cvičenec seznamuje s praktickým uplatněním technik, které se naučil v jednotlivých kata. Při kumite si stojí vždy dva cvičenci tváří v tvář. Je třeba stále zdůrazňovat důležitost jednotlivých cvičení kata pro cvičení kumite. Pokud jsou techniky kata prováděny křečovitě a nepřirozeně, pak se naruší celkový postoj a forma jejich provedení. A pokud jsou techniky kata prováděny nejistě a s chybami, nelze pak očekávat zlepšení prováděného cvičení kumite. Obě tyto složky tedy musí být trénovány se stejnou vážností a zaujetím. Zvýrazňování úlohy jedné z obou složek v nácviku vede k chybám a celkovému snížení úrovně cviků.

  • Základní kumite
    Jde o nejzákladnější formu kumite, při níž soupeři zaujmou postavení v předem stanovené vzdálenosti a oblast, na níž bude veden útok, je rovněž předem daná. Poté střídavě nacvičují příslušný útok a krytí proti tomuto útoku.
    • Gohon kumite
      Při gohon kumite útočí tori pětkrát oi cuki džódan s přemístěním v zenkucu dači vpřed, uke se kryje ústupem vzad v zenkucu dači s age uke. Po páté technice provádí uke na místě protiútok gyaku cuki čudan s kiai. Následně si role vymění.
      Podruhé útočí tori pětkrát oi cuki čudan s přemístěním v zenkucu dači vpřed, uke se kryje ústupem vzad v zenkucu dači se soto uke. Po páté technice provádí uke na místě protiútok gyaku cuki čudan s kiai. Následně si role vymění.
    • Sanbon kumite
      Při sanbon kumite útočí tori v zenkucu dači vpřed s oi cuki džódan, druhým krokem v zenkucudači oi cuki čudan a ve třetím kroku v zenkucu dači mae geri čudan. Uke se brání ústupem v zenkucu dači vzad s age uke, druhým krokem v zenkucu dači se soto uke a třetím krokem v zenkucu dači úhyb s gedan barai. Po gedan barai následuje protiútok ukeho gyaku cuki. Následně si role vymění.
    • Kihon ippon kumite
      Při kihon ippon kumite útočí tori vždy dvakrát stejnou technikou, uke uhýbá do zenkucu dači poprvé vpravo, podruhé vlevo s krytem na odpovídající pásmo s následným protiútokem na místě gyaku cuki. Tori útočí následovně: zezenkucu dači gedan barai vpřed do zenkucu dači oi cuki džódan (uke reaguje úhybem pravou cca 45 stupňů od osy útoku do levéhozenkucu dači s age uke, gyaku cuki), vzad do zenkucu dači s gedan barai, vpřed dozenkucu dači oi cuki džódan, (uke reaguje úhybem levou cca 45 stupňů od osy útoku do pravého zenkucu dači s age uke, gyaku cuki), vzad do zenkucu dači s gedan barai, vpřed do zenkucu dači oi cuki čudan (uke reaguje úhybem pravou cca 45 stupňů od osy útoku do levého zenkucu dači suči uke, gyaku cuki), vzad do zenkucu dači s gedan barai, vpřed do zenkucu dači oi cuki čudan, (uke reaguje úhybem levou cca 45 stupňů od osy útoku do pravého zenkucu dači s uči uke, gyaku cuki), vzad do zenkucu dači s gedan barai, vpřed do zenkucu dači s mae geri čudan (uke reaguje úhybem levou cca 45 stupňů od osy útoku do levého zenkucu dači s genad barai, gyaku cuki), vzad do zenkucu dači s gedan barai, výměna střehu (z levého zenkucu dači do pravého zenkucu dači) s gedan barai, vpřed do zenkucu dači s mae geri čudan, (uke reaguje úhybem pravou cca 45 stupňů od osy útoku do levého zenkucu dači s gedan barai, gyaku cuki). Následně si role vymění.
  • Jiyu ippon kumite (2, 3)
    Jiyu ippon kumite je tréninková metoda, při níž oba cvičenci procvičují zároveň techniky útoku i obrany. Oba soupeři zaujmou kamae na libovolnou vzdálenost (kamae = postoj připravnosti k boji, jde přdevším o pohlohu paží a trupu). Po ohlášení oblasti, na kterou hodlá zaútočit, útočník s plnou intenzitou útok uskuteční. Partner, jenž se brání, použije dle uvážení libovolnou techniku krytu, kterou již ovládá, a poté přejde bezprostředně do protiútoku.
    Při tomto cvičení se útočník snaží správným odhadem vzdálenosti (maai), kontrolou vlastního dýchání (kokyu) a klamnými pohyby přimět soupeře k jakémukoli otevření jeho pozice a vhodným načasováním provést úspěšnou útočnou techniku. Naopak bránící se partner se svým přemístěním ( tai sabaki) vpřed, vzad a stranou snaží prosadit své techniky krytů v různých směrech a přecházet z nich do protiútoku.
  • Jiyu kumite
    Tak jako v džúdó slouží pro trénink volného boje randori, tak je v karate k tomuto druhu tréninku využíváno jiyu kumite. Jsou v něm však zakázány některé útoky na určité části těla soupeře. Se zohledněním tohoto omezení je však možné považovat jiyu kumite za určitou volnou formu zápasu.
 
© 2011 Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity | poslední změna: 2013-01-25 16:42:48
Website template by Arcsin