Lodě
Nejrozšířenějším plavidlem pro rekreační účely i vodní turistiku u nás je stále kanoe. Od 60. let se vyrábějí kanoe laminátové. Tvar kanoe je vytvořen několika vrstvami skleněného textilu navzájem pevně slepenými umělou pryskyřicí. Takto upravené laminátové lodě jsou vhodnější než staré lodě dřevěné, jsou odolné proti otěru, snesou i hrubé zacházení bez většího poškození. Údržba i oprava tohoto druhu lodě je velmi snadná. Laminátové lodě nehnijí, voda jim neškodí, není proto divu, že postupně vytlačily lodě dřevěné (Voldřich, 2010).
Druhým kanoistickým plavidlem je kajak. Na rozdíl od kanoe je nevýhodný především místem pro málo zavazadel. V České republice převažují kajaky jednomístné, velmi rychlá a obratná plavidla poskytující dokonalý prožitek z jízdy, zejména na peřejnatých, technicky náročných tocích. Kajak je 400 cm dlouhý, 60 cm široký a asi 30 cm vysoký. Dvoumístný kajak se používá pro turistiku v naší zemi velmi málo, neboť je málo obratný, výhodný je především na velkých vodních plochách nebo rovných tocích bez jezů. (Voldřich, 2010).
Pádla
Kanoistické pádlo se skládá ze žerdi, opatřené v horní části hlavicí, v dolní části listem. Místo, kde pádlo držíme je místem, kde přechází žerď v list, se nazývá krčkem pádla. Pádlo by mělo být lehké, pevné a tuhé jak v žerdi, tak i v listu, aby se při vlastním pádlování a při opoře o vodu neprohýbalo ani nekroutilo. Při kanoistickém pádlování by měla být délka pádla po kořen nosu stojícího kanoisty a velikost plochy listu má být úměrná síle pádlujícího.
Kajakářské pádlo - tzv. dvoupádlo má listy na obou koncích žerdě a tyto listy jsou navzájem kolmé. List tohoto pádla je na záběrové ploše vydutý, není rovný jako u pádla kanoistického. Definují se dva druhy pádel – pádla pravá a levá, označují se podle ruky, ve které drží kajakář pádlo pevně(Voldřich, 2010).
Barel
Je nutný pro přepravu a ukládání výstroje. Má být prostorný, zhotovený z pevného a vodotěsného materiálu. Barel s širokým hrdlem, uzavíráním na závit či pérovou sponou s objemem 50-80 litrů je pevný a kvalita jeho uzavření závisí na kvalitě těsnící gumy a dobrém uzavření. Pokud je barel vybaven dvěma uchy, dobře se přenáší, pokud ne (to platí o válcových barelech se sponovým uzavíráním od různých roztoků), tak je transport obtížnější. Proražení barelu je poměrně obtížné. Ochránit cennosti v něm lze ještě obalením například kusem oblečení apod. V případě drahých fotoaparátů či kamer je ovšem vždy lepší investovat do speciálních obalů k tomuto účelu určených(Voldřich, 2010)..
(zdroj: http://www.ckvltava.cz/rafting/mapa.php)
Oblečení na vodu
V teplém letním počasí jezdíme pouze v plavkách nebo trenýrkách, nejlépe vzdušných, plátěných, které po namočení rychle uschnou. Nutná je vždy pevná obuv chránící při vstupu do vody před poraněním o ostré kameny, střepy a plechovky, kterých se nachází v našich řekách hodně. Při chladnějším počasí oblékáme lehké plátěné kalhoty, košile nebo trička. Nevhodné jsou silné bavlněné tepláky. V deštivém počasí používáme prádlo z nepromokavého materiálu. V chladném počasí je vhodné vézt s sebou v barelu náhradní suché oblečení(Voldřich, 2010)..
Plovací vesta
Je nutná při plavbě na velkých vodních plochách nebo rychlých peřejnatých tocích i sjíždění náročných propustí. Důležitou součástí výbavy vodáka sjíždějícího prudké, úzké vodní toky, je pevná helma(Voldřich, 2010)..
Krycí zástěry
Zastírají vodotěsně otvory pro jezdce jak v kanoích, tak v kajaku. Mají být vždy upevněny tak, aby umožnily snadné a rychlé opuštění lodě v případném zvrhnutí, na druhé straně musí držet na límci lodě tak pevně, aby umožnily i provedení eskymáckého obratu. Příliš pevně držící zástěry bývají nejčastější příčinou úrazu při vodní turistice. (Doležal, 1983)
