Klasifikace vodních toků
Při hodnocení obtížnosti řek, častěji jednotlivých úseků řeky, vycházíme z mezinárodní stupnice obtížnosti, která má celkem devět stupňů. Zatřídění úseků je provedeno pro optimální stav, kdy je úsek sjízdný celkem snadno. Za nižšího stavu vody bývá zpravidla terén lehčí, naopak za zvýšeného stavu stupeň obtížnosti podstatně stoupá, někdy až na hranici sjízdnost. Hranice sjízdnosti pro otevřenou loď bez nebezpečí zalití je WW II. Stupnice obtížnosti byla sestavena podle prudkých alpských řek, které mají jiný charakter toku než naše řeky s množstvím jezů a propustí, které jsou vodním stavem mnohem více ovlivňovány než vlastní řečiště a jedná se většinou o velmi krátké úseky, které obtížnost toku prakticky neovlivní (Voldřich, 2010).
Při hodnocení obtížnosti toku vycházíme z těchto nejrůznějších faktorů:
- spád řeky (udává se v ‰)
- průtok vody (množství vody za jednotku času v m3/sec)
- charakter koryta řeky
Stupnice obtížnosti
Proudící voda – označení ZW
ZW A |
stojatá voda do rychlosti, rychlost je menší než pěší chůze. |
ZW B |
mírně proudící tok, rychlost proudu 2 – 3 km/hod. Proti proudu lze vypádlovat. |
ZW C |
rychlost proudu dosahuje 3 - 5 km/hod. Proti proudu lze vypádlovat jen s větším úsilím. Netvoří peřeje. |
Divoká řeka – označení WW
WW I |
lehká. Občas malé peřeje s pravidelnými nízkými vlnami. Jízdní dráhu lze snadno určit. |
WW II |
středně těžká. Častěji pravidelné peřeje s pravidelnými víry, lehké protiproudy. Jízdní dráhu lze snadno určit. |
WW III |
těžká. Časté peřeje s vysokými nepravidelnými vlnami, víry a protiproudy. Jízdní dráhu nelze vždy snadno určit. |
WW IV |
velmi těžká. Dlouhé peřejnaté úseky s vysokými nepravidelnými vlnami, těžkými hřebeny a válci. Velké víry a protiproudy. Určit jízdní dráhu je obtížné, doporučuje se prohlédnout si projížděný úsek ze břehu. |
WW V |
mimořádně těžká. Dlouhé nepřetržité peřeje s těžkými nepravidelnými hřebeny, šikmé válce, velmi silné víry a protiproudy. Nutno často předjíždět zalité balvany. Rychlost proudu mimořádně velká. Trať je nutno si předem prohlédnout. |
WW VI |
nesmírně těžká. Stupňování všech těžkostí až na dnešní hranici možnosti překonání – prakticky hranice sjízdnosti. (Doležal, 1983,Korvas a kol. 2007) |
Na toky s označením ZW A – ZW C se mohou vydat úplní začátečníci. Úseky označení WW I – II za předpokladu určitých dovedností v ovládání lodě se mohou sjíždět ještě na otevřených lodích. Úseky zařazené do skupiny WW III nelze již doporučit ke sjíždění na otevřených lodích. Nezbytnou součástí vybavení by měla být přilba a plovací vesta.Úseky zařazené do obtížnosti třídy WW IV – VI jsou pouze pro zdatné vodáky s dokonalou výstrojí a výzbrojí. Jak již bylo uvedeno, začlenění úseků do jednotlivých stupňů obtížnosti je provedeno podle optimálního stavu vody a slouží k informativnímu posouzení obtížnosti toku, není možno je brát jako dogma, protože kolísající stav vody může změnit proudící vodu ve vodu velmi těžkou. (Doležal, 1983, Korvas a kol. 2007)
Kilometráže a jejich použití
„Kilometráž je knižní zpracování údajů o vodním toku. Některé kilometráže nám podávají informace pouze o kilometrových údajích a o tom, co se týká bezprostředně sjížděné řeky. Lepší formou je zpracování kilometráže jako vodáckého průvodce, kde informace jsou mnohem obsažnější a týkají se nejen samotné řeky, ale i ostatních zajímavostí v povodí. Tyto údaje můžeme zahrnout pod pojem kulturně poznávací činnost (historie, kulturní zajímavost, květena, zvířena, geologické zvláštnosti apod.).“ (Doležal, 1983)
Mezi údaje v kilometráži patří:
- prameniště, povodí, směr toku, ústí
- popis řeky: koryto, údolí, peřeje, překážky, okolní terén, tábořiště, místa vhodná pro výcvik, atd.
- vodočty, údaje o minimálním stavu pro sjízdnost
- spády jednotlivých úseků a jejich stupeň obtížnosti
- cestovní rychlost v jednotlivých úsecích, v tomto údaji se uvádí výkon průměrného vodáka
- doprava, přístupy k řece, obvyklá místa začátků a ukončení plavby
- zásobování – zde jsou uváděna jen větší místa
- zdravotní střediska – zde jsou uvedena místa se zdravotnickými středisky ležící na toku, nebo v jeho blízkém okolí
- kulturně poznávací činnost – zde jsou uvedena místa v blízkosti toku, pouze v případě mimořádné důležitosti do 5 km od řeky. (Doležal, 1983)
„Veškeré údaje v každé kilometráži jsou zpracované podle současného stavu, a tím je dáno jejich postupné zastarávání, protože situace na jednotlivých tocích se neustále mění výstavbou nových objektů, rušením starých a řadou dalších vlivů. Tyto skutečnosti je nutno mít na zřeteli při plánování větších vodáckých akcí, kdy je nutná přesnější organizace, než je tomu při uskutečňování menších sjezdů prováděných malými skupinami vodáků.“ (Doležal, 1983)
