Úvod
Každý jedinec má svou vlastní maximální spotřebu kyslíka. Nejspolehlivějším ukazatelem, který zjišťuje při měření největší množství vydané energie, je maximální spotřeba kyslíku, nebo maximální aeróbní kapacita. VO2max je maximální množství kyslíku, které jsou plíce schopné extrahovat z vdechovaného vzduchu a které se následně krevní cestou dopraví do pracujících svalů. Je to hlavní ukazatel funkční zdatnosti organismu a jeho aerobní kapacity. Vyjadřuje se v l.min-1, případně se přepočítává na kg hmotnosti a pak se vyjadřuje jako ml.min.-1. kg-1.
Hodnoty průměrné populace ve věku 20–29 let je pohybují v rozpětí 40–45 u mužů a 30–35 ml.min.-1. kg-1 u žen (Laczo, 1996). Metabolický ekvivalent (MET) vyjadřuje aerobní kapacitu organismu vzhledem na jeho energetický stav. MET představuje klidovou hodnotu metabolizmu (1 MET = 1,25 kcal/min – muži, 1 kcal/min – ženy), to reprezentuje hodnotu VO2max. v pokoji – 3,5 ml/kg/min. Potom jeho násobky vyjadřují intenzitu aerobního cvičení.
Abychom mohli získanou hodnotu pokládat za maximální, je potřebné zachovat určité podmínky. Spotřeba kyslíku nesmí už dál stoupat, pulsová frekvence má dosáhnout maxima. Z metodologického hlediska je potřebné upozornit, že maximální spotřeba kyslíku nemusí být dosažená při maximálním výkonu a že můžeme výkon dále stupňovat, i když hodnota VO2max sa už nezvyšuje. Toto je způsobeno tím, že se zvýší účast anaerobního metabolizmu.Hodnota VO2max určuje obraz o výkonnosti transportního systému jako celku, o jeho regulačních mechanismech i o neurohumorálním řízení reakce a adaptace na tuto zátěž.
Poznání hodnoty maximální spotřeby kyslíku je důležitým ukazatelem nejen zdatnosti organismu, ale jeho hodnota je vyjádřením aktívního zdraví a schopnosti podstupovat vyšší tělesnou zátěž.
Dané problematice funkční zdatnosti v dlouhodobém sledování se věnovali Buková 2010, Uvaček 2010, Židek 2010.
Cíl
Výzkumné měření mělo zjistit a posoudit stav funkční zdatnosti a tělesného profilu studentů.
Úlohy
-
zjistit a vyhodnotit stav funkčního rozvoje studentů (krevní tlak, srdeční frekvence, VO2max)
-
zjistit a vyhodnotit stav tělesného rozvoje studentů (BMI, % tuku, kg tuku)
Metodika
Předmětem sledování bylo 39 studentů ve věku 22,3±1,6 let bakalářského studia povinné tělesné výchovy na SjF STU. Profil tělesného rozvoje tvořili hodnoty BMI, % tuku a kg tuku. Na zjištění hodnot % tuku a přepočet na kilogram jsme použili digitální přístroj OMRON BF300. Elektronický tukoměr je zařízení, které má dvě elektrody. Po uchopení rukama a po zapnutí spustí přístroj do těla velmi slabý proud (nedoporučuje se používat u lidí s kardiostimulátorem). Výsledky měření potom přístroj vyhodnotí podle vzorců výrobce. Před měřením je potřebné uvést svůj věk, výšku, hmotnost a pohlaví. Výsledné číslo by mělo poměrně přesně ukázat procenta tělesného tuku.
Na hodnocení profilu funkční zdatnosti jsme použili cyklistický ergometr značky TUNTURI. Aplikovali jsme protokol s maximálním zatížením, to znamená, že při testování se intenzita zatížení zvyšovala stupňovitě až do maxima vyšetřovaného. V našem případě jsme zvolili zvyšování zátěže o 20W každých 60s při počáteční hodnotě 50W, bez přestávky. Za projav maxima probanda jsme považovali subjektivní pocit vyčerpání a velké únavy svalstva. Z objektivních ukazovatelů je to zejména dosažení maximální srdeční frekvence (podle věku a pohlaví). V příspěvku jsme se zaměřili na hodnocení tlaku krve a pulsové frekvence v klidovém stavu studentů a hned po skončení zatížení. Během zatížení jsme hodnotili VO2max. Následně jsme v pásmu zotavování měřili tlak krve 5x, každé 3 minuty po ukončení šlapání na ergometru. Na měření uvedených veličin jsme použili digitální přístroj, manžetový tlakoměr OMRON 705IT.
Tab. 15 Hodnoty metabolického ekvivalentu MET podle systému TUNTURI E5 (Schvarts, E., Reibold, R. 1990)
MUŽI
|
Výborný |
18 - > |
7 |
|
Veľmi dobrý |
16,3 - 18 |
6 |
|
Dobrý |
14,6 - 16,3 |
5 |
|
Priemerný |
12,8 - 14,6 |
4 |
|
Slušný |
10,9 - 12,8 |
3 |
|
Nízky |
9,1 - 10,9 |
2 |
|
Veľminízky |
< - 9,1 |
1 |
Výsledky
Tab. 16 Tělesný rozvoj
Priemerný vek sledovaných študentov bol 22,3 rokov. U väčšiny dospelých je BMI užitočným ukazovateľom rizika ohrozenia ich zdravotného stavu. Určenie BMI je rýchly a užitočný spôsob prvotného posúdenia a monitorovania zmien hmotnosti. Zámerná strata hmotnosti u tých, ktorých ohrozujú choroby súvisiace s obezitou, vedie k poklesu celkovej úmrtnosti, redukcii úmrtnosti na rakovinu a redukcii výskytu cukrovky súvisiacej s úmrtiami. Zníženie hmotnosti vedie k zlepšeniu stavu fyzických, metabolických a endokrinologických komplikácií, depresie, úzkosti, psychosociálneho fungovania, nálady a kvality života. Podľa zistených hodnôt BMI študenti nepatria do rizikovej skupiny kardiovaskulárnych ochorení. Priemerná hodnota BMI bola 24,4 patrí do kategórie ideálna a zdravá váha, to znamená, že u tejto skupiny nedochádza k ochoreniam spojených s váhou. Výpočet BMI ale nie je úplne objektívny, pretože nerozlišuje z čoho nadváha pochádza. U ľudí, ktorí majú málo tuku v tele a rozvinuté svaly (športovci, kulturisti) sa môže ukázať BMI ako nadváha (a v istom zmysle to aj nadváha je), pričom, ale človek je zdravý.
Rovnako priemerná hodnota % tuku, ktorá v danej experimentálnej skupine dosiahla 11,0%, v prepočte je to 10,0kg tuku z celkovej hmotnosti, nám poukazuje, že študenti patria do skupiny s normálnymi hodnotami tuku, tj. od 11 - < 20 % tuku. Nadhmotnosť je od 30 – < 35 % a obezita od 35 % a viac. Uvedenú hodnotiacu škálu používa pri meraní tuku nami používaný prístroj OMRON.
Tab. 17 Hodnoty KT a SF – muži
Pri vyhodnocovaní parciálnychvýsledkov profilu funkčnéhorozvojaštudentovsmesazamerali na osobitnéhodnoteniekrvného tlaku systolického (KTsys.) alebo tzv. horného tlaku, ktorýzodpovedá tlaku krvi v tepnách počas systoly, sťahukomôr. Priemerné hodnoty KTsys. u študentovSjF v pokoji dosiahli 122,2 mmHg. Optimálny tlak je do 120mmg, normálny tlak krvi je do 130mmHg. Môžemekonštatovať, že priemerné hodnoty KT u študentovnespadajú do hraničnejhypertenzie, ktorá je v rozpätí od 130 do 139mmHg, kde jedinci vyžadujúdôkladnejšiesledovanie. Ale niektoríštudentidosiahli aj vyšší krvný tlak a bolo imbezprostredne po jeho zistení odporučené odborné vyšetrenie a po konzultácii s lekárom, bol zaradený, alebovyradený z merania.
Krvný tlak diastolický (KTdias.) alebo tzv. spodný tlak krvi, zodpovedá tlaku v tepnách počas diastoly, naplneniukomôrkrvou. Priemerné hodnoty tejto veličiny boli 73,8 mmHg a táto nameraná hodnota patrí do kategórieoptimálnehoaleboideálneho tlaku, ktorý je do 80mmHg.
Meraniesrdcovejfrekvencie je z praktického hľadiskanajvýhodnejšímzisťovanímvnútornéhoprejavu intenzity svalovej činnosti. Priemerná hodnota srdcovejfrekvencie (SF) v pokoji bola 76,7 pulzov za minútu. S narastajúcimvekom táto hodnota klesá rýchlejšie u žienakomužov. Maximálna srdcová frekvencia (SF) vypočítaná podľavzorca220-vek, dosahovala u našich probandov hodnotu 216 pulzov za minútu. SF hneď po skončení testovania, po submaximálnom až maximálnomzaťažení, dosahovala hodnoty 155,1 pulzov za minútu (tabuľka 3). Priemerný čas zaťaženia na bicyklovomergometri bol len 10 minút.
Tab. 18 Hodnoty TK a SF po zátěži
Lze konstatovat, že už po 10 minutách došlo k poklesu KTsys. na úroveň vstupního měření v pokoji. Po 15 minutách zotavování v sedě dosahovali studenti průměrnou hodnotu KTsys. 131,6 mmHg, tedy přibližně stejnou, jak byla vstupní hodnota (tabuľka 5a, b).
KTdias. Měl rychlejší návrat do klidových hodnot. Už po 3 minutách došlo k poklesu na úroveň klidové hodnoty 69,3 mmHg. Během celé doby rekonvalescence nedošlo k výrazné změně hodnot KTdias (tab. 18).
Návrat srdeční frekvence do klidových hodnot už nebyl tak výrazný jako přikrevním tlaku. K najvýraznějšímu poklesu srdeční frekvencie došlo po 3 minutách v sedě, a to ze 155,1 pulsů za min. na 115,4 pulsů za min. Následně došlo k minimálnímu poklesu SF. Po 15 minutách rekonvalescence studenti dosahovali 102,9 pulsů za minutu, přičemž vstupní hodnota byla 76,7 pulsů za minutu (tab. 3).
Tab. 19 Hodnoty a úroveň VO2max muži
|
Muži |
Čas šlapání |
VO2 max |
Max. výkon |
Aerobní kapacita |
|||||
|
n=39 |
Min |
Met’s |
ml/kg/min |
l/min |
kcal/min |
kj/min |
W |
W/kg |
|
|
prům |
10.0 |
11.7 |
40.9 |
3.3 |
15.7 |
65.8 |
243.9 |
3.0 |
3.0 |
|
Min |
6.5 |
5.0 |
17.0 |
2.0 |
9.5 |
40.0 |
144.0 |
1.1 |
1.0 |
|
max |
13.5 |
19.3 |
68.0 |
6.1 |
28.9 |
121.0 |
467.0 |
5.2 |
7.0 |
|
sm.odch |
1.7 |
2.7 |
9.7 |
0.8 |
3.8 |
15.9 |
63.4 |
0.8 |
1.3 |
V tab. 19 uvádíme komplexní vyhodocení VO2max systémem TUNTURI E5, kde je zaznamenaný čas šlapání na ergometru. Studenti dosáhli čas 10,0±1,7 min., hodnota METs je 11,7±2,7. To odpovídá VO2max 40,9±9,7 ml/kg/min, 3,3±0,8 l/min., 15,7±3,8 kJ/min, maximální výkon 243,9±63,4 W, maximální výkon na kilogram hmotnosti 3,0±0,8 W/kg. Těmto zjištěným hodnotám odpovídá podle stupnice 1. – 7. úroveň aerobní kapacity 3,0±1,3, což je hodnoceno jako „slušné“ (Schvarts, E., Reibold, R. 1990).
Graf 1 Průběh průměrných hodnot SF a KT v průběhu testování
Shrnutí
Výsledky nám potvrdili podle stupnice TUNTURI u mužů „slušnou“ funkční zdatnost.Čas šlapání byl v obou skupinách poměrně krátký a SF po zátěži nedosahovali SF MAX. Pravděpodobně je to v důsledku vyšších otáček, které v našem případě byly stanovené na 60/min, čož si vyžadovalo větší zatížení svalů, které bylo nepřiměřené studentům, kteří se nevěnují pravidelné sportovní činnosti. Naše výsledky sa však shodovali se zjištěními jiných autorů (Žiška, 2010 a iní) a potvrdili průměrnost funkční zdatnosti našich edukantů.
I přes naše zjištění, která odpovídají průměrným hodnotám aerobní kapacity populace věku 20–29 let (Laczo, 1996), s odstupom času pozorujeme klesající trend v úrovni funkční zdatnosti. Objem a intenzita pohybového zatížení sa snižuje (Honz 2010, Palovičová 2003). Tělesná zdatnost, pohybová aktivita je v celospoločenském pojímání nepodstatná, to se odráží i v nedoceněném postoji k vlastnímu zdraví. Je důležité zprostředkovat studentům základní teoretické poznatky z oblasti tělesné výchovy a sportu, poznatky o významu pohybu pro zdraví člověka. Pro zvýšení přitažlivosti by bylo vhodné zaradit nové, netradiční sporty do osnov tělesné výchovy na vysokých školách.
Přípěvek autorů L. Štulrajterové a J. Školoudíka má charakter syntézy poznatků k problematice vlivu několikadenní dietní suplementace nitrátem sodným na účinnost svalového oxidativního metabolismu. V rozsáhlé literární rešerši k řešené problematice jsou využity jak české, tak i četné zahraniční zdroje, prokazující aktuálnost problematiky. Studie popisuje metody zjišťování efektivity suplementace a jejího účinku na svalovou práci, uvádí výsledky jednotlivých výzkumů, které prokazují možnosti využití suplementace jak u osob sportujících, tak u osob se zdravotním oslabením. Příspěvek vytváří zdařilý teoretický základ pro další šetření u různých výzkumných souborů.