Úvod

Předložená kolektivní monografie shrnuje příspěvky z různých oblastí výzkumu ve sportu, které mají – s výjimkou úvodního – charakter kvantitativního výzkumu. Příspěvky autorů převážně z Fakulty sportovních studií v Brně (autorka jednoho příspěvku je ze Strojnické fakulty STU v Bratislavě) poskytuje zajímavý vhled do výzkumných aktivit v různých oblastech širokého vědního pole kinantropologie.

Úvodní příspěvek nastoluje otázku možností filosofické reflexe kinantropologie, vychází přitom z pojetí antických filosofů, chápajících pohyb jako nejdůležitější atribut a způsob existence hmoty (Hérakleitos). Další autoři se zabývají využitím výzkumné metody biomechanické analýzy ke zjištění významu kinematických charakteristiky v jednotlivých fází bikrosového startu. Kinematická analýza byla použita také při dlouhodobém výzkumu zaměřeném na změny kinematických parametrů při běhu maximální a supramaximální běžeckou rychlostí. Výsledky výzkumu umožnily formulaci metodických pokynů pro praxi. Metoda měření plantárního tlaku pomocí systému Pedar umožnila autorům posuzování variability chůze a vytvoření metodiky pro posouzení znaků chůze na základě biomechanických a kinematických charakteristik. Problematika často frekventovaného výzkumu funkční zdatnosti a tělesného stavu vysokoškolských studentů byla řešena pomocí výsledků funkčního testu na bicykloergometru a hodnot krevního tlaku zjišťovaných tlakoměrem OMRON. Závěrečná stať monografie má charakter syntézy poznatků a je věnována zajímavé problematice vlivu několikadenní dietní suplementace nitrátem sodným na zvýšení účinnosti svalového oxidativního metabolismu a možnostem jeho získávání z přírodních surovin.

Vstupní příspěvek E. Hurycha přináší v kinantropologických textech málo obvyklý, avšak v kontextu úvodu do kolektivní monografie zajímavý a potřebný filosofický pohled (a nadhled), vyvolávající nové otázky vztahující se k problematice výzkumu sportu v kinantropologii. V kontextu názorů renomovaných zahraničních autorů jsou zmíněny problémy, jež jsou spojeny se zaváděním měřitelnosti vědeckých výstupů a jejich vazby na přidělování finančních prostředků. V této souvislosti autor textu poukazuje na aktuální problém, a to hrubé narušení původní smyslu procesu objektivizace hodnocení vědeckých výstupů. Vyjadřuje názor, že právě filosofická reflexe může být nápomocna při řešení těchto problémů vědního oboru kinantropologie.