Stres u vysokoškolských studentů a způsoby jeho zvládání během nouzového stavu

Ve své bakalářské práci jsem zkoumala rozdíly ve vnímání stresu během nouzového stavu mezi studenty sportovních a jiných oborů. 

Sběr dat

Pro sběr dat bylo využito dotazníkové šetření, které probíhalo od 23. 11. 2020 do 23. 3. 2021 (tedy období 1. a 2. vlny covid-19). Dotazník se skládal z celkem 51 otázek, jak otevřených, tak uzavřených. První část tvořil standardizovaný dotazník aktuální škály vnímaného stresu (PSS-10, vyvinutý Cohenem a Willimsonem v roce 1988), který jsem v českém překladu převzala od Buršíkové Brabcové a Kohouta (2018). Druhá část byla zaměřena na psychické a fyzické projevy stresu a využívané metody odbourávání stresu před a během nouzového stavu. Celkem dotazník vyplnilo 100 respondentů (27 mužů a 73 žen). Z toho studentů sportovních oborů bylo 32 (13 mužů a 19 žen).  

Výsledky

Výsledky práce ukazují vyšší míru vnímaného stresu (PSS-10) u vysokoškolských studentů v době nouzového stavu v porovnání se studiemi, které proběhly v minulosti. Celkové skóre škály vnímaného stresu se však nelišilo mezi studenty sportovních a jiných oborů. 

Z výsledků práce u otázek na subjektivní projevy stresu před a během nouzového stavu došlo u obou skupin studentů během nouzového stavu k nárůstu náladovosti, úzkosti a pocitů beznaděje. Z výzkumu dále vyplývá, že během nouzového stavu došlo ke změně využívaných metod na odbourání stresu. Studenti sportovních i jiných oborů v období před pandemií nejčastěji využívali sport, nebo konzumaci alkoholu. Během nouzového stavu pak více času trávili sledováním seriálů a se svým partnerem. U otázky, jaké činnosti by vysokoškolští studenti doporučili ostatním na odbourání stresu, studenti sportovních fakult nejčastěji odpovídali sport, pohlavní styk a červené víno. Studenti jiných oborů nejčastěji zmiňovali sport, čas strávený s kamarády a procházky v přírodě. 

Jako největší zdroj stresu v období před pandemií studenti sportovních oborů označovali školu, špatné mezilidské vztahy a zdraví, studenti jiných oborů zmiňovali školu, špatné mezilidské vztahy a finance. Během nouzového stavu byla pro studenty sportovních i jiných oborů největší zdrojem stresu online výuka, samotný nouzový stav a nejistota do budoucna. Studenti sportovních a jiných oborů také shodně uváděli, že 2. vlna covid-19 byla z jejich pohledu mnohem náročnější. Jedním z důvodů bylo to, že trvala déle a měli tak horší vyhlídky do budoucna (ztratili práci, nestýkali se s kamarády, přestali sportovat). 

Nakonec zmíním, co studentům nejvíce chybělo a vadilo během nouzového stavu. Studentům sportovních oborů nejvíce chyběla otevřená sportoviště, setkávání se s přáteli v hospodách a kavárnách, chození na party a zábavu. Nejvíce jim vadilo, že necítili pocit svobody, nevyhovovala jim online výuka a ohromný pocit nejistoty. Studentům jiných oborů nejvíce chybělo setkávání se s přáteli v hospodách a kavárnách, otevřená sportoviště a kultura. Nejvíce jim vadilo omezení pohybu, online výuka a komunikace vlády s občany ČR. 

Vedoucí bakalářské práce byla Mgr. Marta Gimunová, Ph. D.

Zdroje

BURŠÍKOVÁ BRABCOVÁ, Dana a Jiří KOHOUT. Psychometrické ověření české verze škály vnímaného stresu. E-psychologie: ČMPS [online]. USA, 19. 1. 2018, 2016, 52 [cit. 2021-04-09]. Dostupné z: https://www.e-psycholog.eu/pdf/bursikova-brabcova_kohout.pdf