Sportovec jako odborník na výživu?

Zdá se, že základní výživová témata se vztahem ke sportovnímu zatížení např. důsledky nevyrovnané energetické bilance na zdraví sportovce, přínos sacharidů jako energetického substrátu během zatížení, role bílkovin jako prostředek nárůstu svalové hmoty nebo dostatečná hydratace podporující sportovní výkon, jsou dostatečně prozkoumaná a jen stěží se objeví něco nového. Uvedené vztahy jsou zdánlivě natolik jasné, že v otázkách aplikace výživových doporučení do praxe sportovců budeme jen stěží chybovat. Opak je pravdou. Sportovní výživa se dynamicky vyvíjí. V r. 2017 byl představen vůbec první validovaný nástroj hodnotící úroveň specifických znalostí v oblasti sportovní výživy (NSKQ – The nutrition for Sport Knowledge Questionnaire). Z výsledků dosud publikovaných studií vyplývá, že objektivní znalosti sportovní výživy u sportovců jsou průměrné až podprůměrné.

Fenomén známý jako Dunning-Kruger efekt, popsaný v r. 1999 hovoří o tom, že osoby s nízkými znalostmi mají tendenci své výsledky nadhodnocovat. Jinými slovy, sportovci si nepřipouští chybu v oblasti, o které jsou přesvědčení, že se v ní dobře orientují. Ve svém důsledku se takoví sportovci dále nevzdělávají.

Každý, kdo jí, je odborníkem na výživu?

Nedostatečné znalosti v oblasti sportovní výživy jsou např. jednou z příčin rozvoje Syndromu relativní energetické nedostatečnosti ve sportu. 

Na Fakultě sportovních studií MU byl v roce 2022 v rámci diplomové práce Mgr. Veroniky Jelínkové publikován pilotní výzkum s cílem zmapovat znalosti sportovců v oblasti sportovní výživy. Díky využití validovaného dotazníkového nástroje NSKQ se jedná o první výzkum mapující znalosti v oblasti sportovní výživy v ČR, který umožňuje objektivně posoudit úroveň znalostí a dovoluje srovnání se zahraničními daty. Dotazník obsahoval celkem 35 otázek rozdělených do dvou podsekcí. Podsekce 1 se věnovala obecným znalostem o výživě (11 otázek), podsekce 2 posuzovala znalosti o sportovní výživě (24 otázek). Dotazník škáluje výsledné znalosti z obou sekcí dle standardizovaného skóre jako: „podprůměrné/špatné (skóre 0–49), průměrné (50–65), nadprůměrné/dobré (66–75) a vynikající (76–100).“ Výzkumu se zúčastnilo 206 sportovců ve věku 15-64 let (průměrný věk ~ 31,1). Mezi účastníky byli sportovci s průměrnou délkou tréninku ~8 let.

Výsledné znalosti sportovců z obou podsekcí byly průměrné (skóre 51). Pouze 21,8 % sportovců dosáhlo nadprůměrného skóre. Naopak téměř u poloviny (47 %) respondentů byla úroveň znalostí podprůměrná (<49). V případě obecných znalostí o výživě, byla úspěšnost lepší (skóre 60,5). Úroveň specifických znalostí sportovní výživy byla podprůměrná (47,2).

Přesto, že výsledky nejsou dobré, ve znalostech o sportovní výživě naši sportovci za světem nezaostávají. Ve srovnání se zahraničními výzkumy využívající stejnou metodiku jsou naše výsledky srovnatelné.

Rozhoduje vzdělání!

Ukázalo se, že věk ani pohlaví nehrálo ve výsledcích významnou roli. Statistický významně lepší výsledky měli absolventi vysokých škol ve srovnání s absolventy středních škol. Dílčí analýza prokázala, že jedinci se vzděláním v univerzitním oboru přímo souvisejícím s výživou dosáhli nadprůměrných výsledků ve znalostech obecné výživy, ale jejich znalosti sportovní výživy byly významně horší a výsledky byly „pouze“ průměrné (skóre 64). Sportovní výživa je aplikována nauka o výživě založena na specifickými kinantropologických poznatcích. Obecné principy výživy a vyplývající doporučení směřují především k prevenci civilizačních chorob, zatímco sportovní výživa cílí na podporu sportovního výkonu, regenerace anebo specifických adaptací na zatížení.

Znalosti v oblasti sportovní výživy u části souboru bez vzdělání v oblasti výživy bylo klasifikováno jako podprůměrné (skóre 37).

Vedle VŠ studijních programů je možné se vzdělávat např. prostřednictvím různých seminářů o výživě pro veřejnost anebo akreditovaných kursů výživového poradenství. Mezi absolventy těchto kursů nebyly výsledky příznivé (skóre 40, resp. 52).

Sportovní minulost a zkušenosti jen stěží vynahradí vzdělání!

Nezaznamenali jsme významné rozdíly ve znalostech sportovců v závislosti na tréninkové historii ani v závislosti na výkonnostní úrovní.

V současné době existuje velmi málo výzkumů zabývajících se systematickým vzděláváním sportovců v oblasti výživy. Vedle studia vysokoškolských studijních programů (např. Regenerace a výživa ve sportu na Fakultě sportovních studií MU) zůstávají nejčastější formou vzdělávání různé semináře a individuální poradenství. Bohužel nutriční poradenství je v rámci sportovních klubů jen omezeně poskytováno. Čtyřicet procent respondentů uvedlo, že je součástí některého sportovního klubu nebo sportovní organizace, z nichž téměř 70 % uvedlo, že nemá žádné zkušenosti s poradenstvím sportovní výživy. V anketě, zda si sportovci myslí, že by sportovní organizace či klub měla svým členům poskytovat přístup k informacím o výživě nebo odbornou pomoc se 80 % všech respondentů shodlo na odpovědi: „Informace i odborná pomoc", 17 % respondentů si myslí, že by měl klub poskytovat alespoň informace o výživě a jen 4 % si myslí, že zprostředkovat vzdělávání v oblasti sportovní výživy není v kompetencích klubů.

Sportovci, kteří uvedli, že využili individuální nutriční poradenství kvalifikovaného odborníka, aby získali lepší podvědomí o výživě, dosáhli vyššího skóre než ti jedinci, kteří tuto zkušenost neměli.

Hlavními třemi zdroji informací o výživě, které respondenti považují za nejspolehlivější, byli diplomovaní specialisté ve výživě (59,2 %), odborné časopisy nebo články (53,4 %) a sociální sítě či influenceři (33,0 %). Alarmující je, že právě ti jedinci, kteří označili za nejspolehlivější zdroje informací hromadné vzdělávací prostředky/masmédia, sociální sítě/influencery či kamarády dosáhli v oblasti sportovní výživy nejhoršího skóre.

Přesto, že za nejspolehlivější jsou považovány odborné zdroje, v praxi jsou nejčastějším zdrojem informací trenéři. Jejích vzdělávání v oblasti sportovní výživy je proto klíčem k výchově našich mladých sportovců.

Při porovnání výsledného skóre (objektivní hodnota) a subjektivního vnímání znalostí se ukázalo, že dosažené skóre subjektivní škále odpovídá. Bližší rozbor ale ukazuje, že přesto že 90 % sportovců se domnívá, že jejich znalosti v oblasti výživy jsou průměrné, nadprůměrné anebo vynikající, z výsledků vyplývá, že dle dotazníku NSKQ jsou jejich objektivní znalosti v oblasti sportovní výživy pouze průměrné.

Omezený přístup ke kvalitním informacím od odborníků na výživu a nedostatečný čas věnovaný oblasti nutričního vzdělávání jsou jedním z důvodů přispívající k nízké úrovni znalostí o sportovní výživě. Věnujme proto vzdělávání sportovců dostatek prostoru.

Zdroje

Trakman, G. L., Forsyth, A., Hoye, R., & Belski, R. (2018). Development and validation of a brief general and sports nutrition knowledge questionnaire and assessment of athletes' nutrition knowledge. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 15, 17. https://doi.org/10.1186/s12970-018-0223-1

Trakman, G. L., Forsyth, A., Hoye, R., & Belski, R. (2017). The nutrition for sport knowledge questionnaire (NSKQ): development and validation using classical test theory and Rasch analysis. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 14, 26. https://doi.org/10.1186/s12970-017-0182-y