Proč by měla být zelenina víc cool?

Zelenina je ve stravě pro mnohé spíše povinností, a ne všichni ji považují za příliš lákavou. Zelenina jako kategorie potravin však lidskému tělu poskytuje celou řadu živin, které není schopno samo produkovat. Jak asi většinu lidí napadne, řeč je o vitaminech a minerálních látkách případně rostlinných barvivech (označovaných jako fytochemické látky). Ty se podílí na fyziologickém fungování řady orgánových systémů. Protože je pro nás většina z nich esenciálních, bez jejich pravidelného zastoupení ve stravě se neobejdeme a dlouhodobější absence se může negativně projevit na našem zdraví. O zelenině jako zdroji vlákniny potřebné pro správnou činnost našeho trávícího traktu už slyšel asi úplně každý, a teď proto trochu víc o tom, proč by zelenina měla být vnímána jako cool potravina. Mnoho druhů zeleniny totiž obsahuje látky nazývané nitráty (NO₃^-), které z povahy přísunu potravinami označujeme jako dietní nitráty. Ty byly ještě několik desetiletí zpět označovány za škodlivé, ale dnes již víme, že se jedná o klíčové látky potřebné v produkci oxidu dusnatého (NO). Tato signální molekula se podílí na celé řadě fyziologických mechanismů a je tak klíčovým parametrem lidského zdraví. Zároveň je její adekvátní produkce důležitá i pro svalovou práci a fyzický výkon.

Dosavadní výzkumy

Výzkumu v oblasti dietních nitrátů a fyzického výkonu se věnujeme na fakultě už několik let a u jeho zrodu stál pan doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc. Aktuální výzkumy, které na jeho práci navázaly se věnovaly dynamice krevních ukazatelů spojených s konzumací dietních nitrátů a samotnému vlivu na fyzický výkon po konzumaci koncentrovaného zdroje dietních nitrátů. V roce 2020 se podařilo publikovat systematické review, ve kterém se věnujeme vztahu dietních nitrátů a fyzického výkonu.

Význam zeleniny z pohledu příjmu dietních nitrátů

NO má pro člověka zásadní význam a podílí se na fungování většiny tkání lidského organismu. Z toho důvodu bývá v anglických textech označován jako všudypřítomná molekula (viz Obrázek 1). Význam této molekuly se promítá nejen do běžného fungování člověka, kde například v centrální nervové soustavě plní funkci neurotransmiteru, ale schopnost adekvátně produkovat NO například v buňkách cévní výstelky (cévní endotel) je jedním z klíčových parametrů v udržování kvality a zdraví kardiovaskulárního systému. NO se dále podílí na imunitních a antioxidačních funkcích, je tedy zároveň nedílnou součástí naší obranyschopnosti, která je důležitá v každé době.

Proč by měla být červená řepa víc cool?

Obsah dietních nitrátů je vysoký nejčastěji v kořenové a listové zelenině. Pokud bychom však měli vypíchnout konkrétní druhy zeleniny, které jsou svým obsahem dietních nitrátů opravdové „nadplodiny“, pak by to byla listová zelenina (saláty, špenát, rukola aj.), petržel, celer a červená řepa. Právě červená řepa a šťáva z ní se nejčastěji používá i v experimentálních výzkumech. Jedná se zároveň o potravinu poměrně levnou a dostupnou v podstatě celoročně díky své trvanlivosti při správném uskladnění. Obsah nitrátů v potravině je zároveň poměrně stabilní i při uskladnění, jelikož se jedná o biologicky poměrně stabilní látku. Tyto důvody činí z červené řepy „velmi cool“ druh zeleniny. Obecně bychom se měli snažit sníst cca 400 mg dietních nitrátů denně, což zhruba odpovídá následujícím porcím okolo 150-200 g zeleniny. V Tabulce 1 uvádíme druhy zeleniny s vysokým obsahem nitrátů.

Proč je zelenina tak cool z pohledu zdraví?

Experimentální pozorování trvající několik desetiletí a velmi intenzivně posledních zhruba 40 let potvrdila velmi úzký vztah mezi příjmem dietních nitrátů, produkcí NO a zdravím člověka. Například zdraví kardiovaskulárního systému, které mimo jiné souvisí se správnou funkcí cévní výstelky, je přímo ovlivněno životním stylem člověka. S opačným případem se můžeme setkat u tzv. endoteliální dysfunkce (mezi možné faktory příčiny vzniku můžeme řadit například kouření, stres, alkohol aj. faktory související se špatným životním stylem). A protože cévní endotel produkuje NO tato dysfunkce se projevuje sníženou schopností organismu NO produkovat, problém se tak dále prohlubuje. Endoteliální dysfunkce nezahrnuje pouze onemocnění kardiovaskulárního systému (ateroskleróza, infarkt myokardu, angina pectoris aj.), ale jedná se například o zásadní faktor v závažnosti průběhu onemocnění COVID-19. Dříve zmíněný podíl na imunitních a antioxidačních funkcích celý význam NO v organismu jen podporuje, jelikož právě tyto systémy pomáhají snižovat stres vyvíjený na cévy a jejich výstelku.

Proč je zelenina tak cool z pohledu sportu?

Sportovce možná osloví, že NO se přímo podílí na svalové práci v procesech produkce energie mitochondriemi, svalové kontrakci a zásobení svalů krví (tedy i klíčovými živinami). Zvýšený příjem dietních nitrátů se tak může pozitivně podepsat na fyzických výkonech vysoké intenzity ve vytrvalostních či silově-rychlostních sportech, a to jak individuálních, tak kolektivních. Klíčovou je však intenzita, jelikož produkce NO z nitrátů je realizována výhradně ve svalových vláknech II. typu, jejichž aktivní zapojení do svalové práce je charakteristické spíše pro intenzivní pohybové činnosti. Studie a odborné články posledních let však poukazují na pozitivní působení zvýšeného příjmu dietních nitrátů na vytrvalostní fyzický výkon častěji u méně trénované populace. Elitní sportovci a výkonnostně trénovaná populace orientovaná na vytrvalostní sport profituje ze zvýšené konzumace nitrátů z pohledu podpory fyzických výkonů spíše minimálně nebo vůbec. Tato tvrzení jsme taktéž potvrdili publikováním systematického review v roce 2020. Zároveň se objevují zajímavé perspektivy využití těchto látek v silově-rychlostních či kolektivních sportech. Zde je možné pozorovat podporu výkonu i u trénované populace. V kontextu podpory fyzického výkonu je také možné se na trhu setkat s celou řadou doplňků stravy, jejichž cílem je navýšení produkce NO. Nárůst jejich nabídky bylo možné pozorovat před zhruba 10 lety. Ten podpořily letní olympijské hry v Londýně v roce 2012, kde byl zvýšený příjem nitrátů doslova hitem.

Kdy je možné zeleninu využít v podpoře sportovních výkonů?

V případě, že uvažujete o podpoře svých sportovních výkonů s využitím dietních nitrátů, pak bychom Vás odkázali na stránky Australského institutu sportu, kde jsou formou přehledných infografik zpracovány informace nejen o nich, ale i celé řadě dalších podpůrných látek. Navyšování příjmu nitrátů z pohledu dávkování načasování či jejich formy (tedy i doplňky stravy) je zde popsáno opravdu důkladně a přehledně.

Proč by měla být zelenina víc cool?

Jednoduše proto, že podporuje naše zdraví. Jedná se o jeden z faktorů prevence rozvoje kardiovaskulárních, metabolických či neurodegenerativních nebo nádorových onemocnění. Výzkumy poslední doby zdůrazňují vztah endoteliální dysfunkce a těžkého průběhu onemocnění COVID-19. Optimální produkce NO v cévách je tím pádem velmi důležitým předpokladem pro zdravý život. Benefitem může být i podpora sportovních výkonů a obecně svalové práce, tedy i práceschopnosti. Dle výživových doporučení Společnosti pro výživu pro obyvatelstvo ČR je pro zeleninu uváděno, že za den bychom měli sníst alespoň 600 gramů zeleniny a ovoce. Pro někoho se to může zdát jako vysoké číslo, co je ale jedna červená řepa, miska salátu a kořenová zelenina v polévce společně se dvěma kusy ovoce denně proti pevnému zdraví, prodloužené kvalitě života a dost možná i lepší fyzické zdatnosti? Pojďme proto udělat zeleninu cool potravinou!

Fakultní projekty realizované v rámci disertačního výzkumu:

1. MUNI/A/0977/2017 (GAMU A) - Dynamika změn krevních nitrátů a nitritů po požití šťávy z červené řepy
2. MUNI/A/1201/2018 (GAMU A) - Vliv dietních nitrátů na pohybovou výkonnost (Vliv dietních nitrátů na fyziologické ukazatele)

Reference:

Bahadoran, Z., Mirmiran, P., Jeddi, S., Azizi, F., Ghasemi, A., & Hadaegh, F. (2016). Nitrate and nitrite content of vegetables, fruits, grains, legumes, dairy products, meats and processed meats. Journal of Food Composition and Analysis, 51, 93–105. https://doi.org/10.1016/j.jfca.2016.06.006

Hlinský, T., Kumstát, M., & Vajda, P. (2020). Effects of Dietary Nitrates on Time Trial Performance in Athletes with Different Training Status: Systematic Review. Nutrients, 12(9), 2734. https://doi.org/10.3390/nu12092734

Hlinský, T. & Kumstát M. (2020). Dietary Nitrates in Sports Nutrition. Encyclopedia. https://encyclopedia.pub/2709

Hord, N. G., Tang, Y., & Bryan, N. S. (2009). Food sources of nitrates and nitrites: The physiologic context for potential health benefits. The American Journal of Clinical Nutrition, 90(1), 1–10. https://doi.org/10.3945/ajcn.2008.27131

Jones, A. M., Thompson, C., Wylie, L. J., & Vanhatalo, A. (2018). Dietary nitrate and physical performance. Annual Review of Nutrition, 38(1), 303–328. https://doi.org/10.1146/annurev-nutr-082117-051622

Nicholls, M. (2019). Nitric oxide discovery Nobel Prize winners: Robert F. Furchgott, Louis J. Ignarro, and Ferid Murad shared the Noble Prize in 1998 for their discoveries concerning nitric oxide as a signalling molecule in the cardiovascular system. European Heart Journal, 40(22), 1747–1749. https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehz361

Senefeld, J. W., Wiggins, C. C., Regimbal, R. J., Dominelli, P. B., Baker, S. E., & Joyner, M. J. (2020). Ergogenic Effect of Nitrate Supplementation: A Systematic Review and Meta-analysis. Medicine & Science in Sports & Exercise, 52(10), 2250–2261. https://doi.org/10.1249/MSS.0000000000002363

---

Více článků

Přehled všech článků