Cvičení s vibračními kruhy zlepšuje pohybové schopnosti pacientů s Parkinsonovou nemocí
Čtyřletý výzkum na fakultě přinesl nové závěry.
Prevalence přetrvávajících primárních reflexů a dyspraxie u dětí na prvním stupni základních škol
Primární reflexy vznikají v rané fázi vývoje dítěte. První reflexy se u dětí objevují již před porodem a jsou to pohybové reakce, které nedokážeme vůlí kontrolovat. Mezi nejznámější primární reflexy patří reflex úchopový, sací, polykací nebo úlekový. Existuje však řada dalších reflexů, které v dětském věku pomáhají budovat pohybové vzory, polohují končetiny při přechodu z lehu do stoje nebo se aktivují při pohybech hlavy za nejrůznějšími stimuly.
Při správné funkci by měly primární reflexy splnit svoji úlohu a následně odeznít nebo být nahrazeny reflexy vyspělými, a to převážně do 4 let věku dítěte. Pokud však včas neodezní, mohou dětem v pozdějších letech způsobovat nejrůznější problémy. Mezi takovou skupinu patří i řada vybraných primárních reflexů, které v případě přetrvání nad obvyklou dobu způsobují dětem potíže při učení, při běžné komunikaci či pohybových aktivitách s kamarády. Často tyto projevy vypadají jako specifické poruchy učení, mezi které patří například dyslexie, dysortografie, ADHD, ADD, dyspraxie a další. Dyspraxie navíc nepatří mezi nejběžněji testované specifické poruchy učení a její projevy jsou často vysvětlovány pouhou nešikovností dítěte. Pokud jsou přetrvávající reflexy přítomny i v dospělosti, mohou zapříčiňovat deprese, bolesti hlavy atd.
V rámci specifického výzkumu Prevalence přetrvávajících primárních reflexů a dyspraxie u dětí na prvním stupni základních škol jsme se zaměřili na screening 6 základních přetrvávajících primárních reflexů, které jsou nejčastěji zmiňovány ve vztahu se specifickými poruchami učení a dalšími problémy vyvstávajícími při vzdělávacím procesu. Měřeno bylo téměř 300 žáků na vybraných školách v Brně a okolí ve 2. až 4. třídách.
Výsledky našeho měření ukazují stále vysoké procento aktivních přetrvávajících primárních reflexů u dětí ve věku, kdy by se již tyto reflexy vyskytovat neměly. Z měřených účastníků vykazovalo 83 % aktivitu alespoň jednoho primárního reflexu. Častěji jsou aktivnější u chlapců, což může korespondovat s pomaleji dozrávající centrální nervovou soustavou. Primární reflexy mohou zůstat aktivní z mnoha důvodů. Na přesné příčině se nemohou shodnout ani odborníci ve vědeckých kruzích, proto zatím neprobádanou oblast primárních reflexů neopouštíme a budeme se nadále snažit přinést nové poznatky. V následujícím výzkumném záměru budeme srovnávat účinky pohybové stimulace u skupiny žáků na základních školách a porovnávat výsledky s kontrolní skupinou.
Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Vaculíková, Ph.D.
