Cvičení s vibračními kruhy zlepšuje pohybové schopnosti pacientů s Parkinsonovou nemocí
Čtyřletý výzkum na fakultě přinesl nové závěry.
Monitorování pohybového zatížení dívek a žen v elitních fotbalových soutěžích ČR
Zájem o ženský fotbal u nás i ve světe neustále roste. V posledních deseti letech počet aktivních hráček stoupl zhruba o třetinu. FIFA se do roku 2026 zavázala zvýšit počet hráček fotbalu ze současných cca 15 milionů na 60 milionů napříč celým světem. Finanční podpora od světových, kontinentálních, ale i národních fotbalových asociací se tak neustále zvyšuje a ženskému fotbalu se dostává více a více pozornosti.
Vzhledem k rostoucímu zájmu žen a dívek o sport je žádoucí, aby tento trend dokázala následovat i odborná veřejnost v podobě studií, které dokážou zatížení žen objektivně zhodnotit, a následně získané poznatky aplikovat do tréninkového procesu. Zatímco v mužském sportu je dat popisujících pohybové nároky v průběhu fotbalového utkání značné množství, odborné publikace zabývající se ženským fotbalem mnohdy cílí spíše na oblasti medicíny, kondičního tréninku či sociologie.
Náš projekt je proto zaměřen na sledování pohybového zatížení dívek a žen v elitních fotbalových soutěžích v České republice prostřednictvím GPS vest, které dokážou s velkou přesností monitorovat pohyb hráček po hřišti. Celková překonaná vzdálenost, vzdálenost naběhaná ve vysokých intenzitách, počet akcelerací a decelerací, a další parametry, které lze pomocí GPS technologií získat, patří mezi zásadní ukazatele externího zatížení. Monitorování pohybové zátěže pomocí GPS systémů může sportovcům poskytnout důležité ukazatele fyzické připravenosti. Dokáže-li pak trenér správně interpretovat získaná data a identifikovat jejich vztah s klíčovými aspekty herního výkonu hráče, nabízí mu GPS systémy skvělý nástroj zpětné vazby o fyzické zatížení sportovce. Kvantifikace zatížení v ženském fotbalu umožní identifikovat pohybové nároky dané kompetitivní aktivity. Stanovení pohybových nároků ženského a dívčího fotbalu je rovněž nezbytné pro optimalizaci individuálního vývoje hráček i pro aplikaci specifického tréninkového zatížení u jednotlivých věkových kategorií.
Předběžné výsledky našeho výzkumu naznačují, že dospělé hráčky v průběhu utkání průměrně překonají vzdálenost okolo 10,5 km, což je podobná hodnota, které dosahují muži. Rozdíly mezi úspěšnějšími a méně úspěšnými týmy pak činí především vzdálenost, kterou hráčky překonají ve vysokých rychlostech a počet sprintů, které jsou schopny či ochotny v průběhu utkání absolvovat. Získaná data poukazují také na relativně vysoké rozdíly vzhledem k herní pozici hráček.
