Alkoholické nápoje a sport
Až do roku 2018 byl alkohol světovou antidopingovou agenturou považován za zakázanou látku a nebylo možné jej použít během soutěže u 4 sportovních disciplín. Alkohol však není považován za látku zvyšující výkonnost. Naopak, díky svému diuretickému účinku prohlubuje dehydrataci, dále ovlivňuje rovnováhové schopnosti, reakční dobu, jemnou a hrubou motoriku anebo aerobní výkonnost.
Alkohol významně zhoršuje regenerační schopnosti. Příjem alkoholu zhoršuje maximální míru syntézy svalových bílkovin po tréninku a obnovu glykogenu, a to navzdory příjmu dostatečného množství plnohodnotných bílkovin a sacharidů. Tím oslabuje anabolickou reakci organismu a zhoršuje adaptaci na silový i vytrvalostní trénink.
Alkohol má minimální nutriční hodnotu. Energie z alkoholu není, na rozdíl od sacharidů nebo tuků, využitelná našimi svaly. Alkohol je po příjmu přednostně metabolizován a nepřímo přispívá k tvorbě zásobního tuku ze sacharidů, tuků anebo bílkovin, které by jinak upřednostnil jako zdroje energie. Alkohol navíc omezuje vstřebávání důležitých živin, jako jsou thiamin, vitamín B12, kyselina listová nebo zinek.
Typickým reprezentantem alkoholického nápoje je pivo. Zaměříme-li se na doplnění tekutin po tréninku, pak pivo bohužel na své sportovní „soupeře“ ztrácí a nelze jej považovat za efektivní rehydratační nápoj. Klíčovou vlastností sportovních nápojů, která optimalizuje rehydrataci je zastoupení sodíku. Pivo přirozeně obsahuje minimum sodíku. I když…dle výsledků odborné práce z r. 2013 Beer as a sports drink? Manipulating beer's ingredients to replace lost fluid bychom mohli říci, že pokud si po sportovním výkonu dáme k pivu „něco“ slaného, rehydrataci to významně pomůže.
Účinky alkoholu na regeneraci, sportovní výkon se liší především v závislosti na přijatém množství a parametrech zatížení (délka trvání, intenzita, míra dehydratace, atd…). Zodpovědně doporučovat pivo jako optimální regenerační a rehydratační prostředek vrcholovému sportovci se nejspíš žádný odborník neodváží.
Na základě novějších publikací ovšem v případě příjmu nízkoalkoholického piva ve srovnání s běžným sportovním nápojem nejsou v hydratačním účinku (v případě obvyklého množství) rozdíly významné. Nejlepším kompromisem mezi sportovním výkonem a chutí ale zůstává pivo nealkoholické. Např. u maratonců, kteří po dobu 3 týdnů před maratonským závodem a 2 týdny po něm konzumovali denně 1-1,5 l nealkoholického piva (navíc se zvýšeným obsahem polyfenolů) se prokazatelně zlepšily ukazatele zánětu po závodě a snížil výskyt onemocnění dýchacích cest.
