VÝUKA LEZENÍ NA ZŠ A SŠ – UMĚLÉ HOROLEZECKÉ STĚNY
Lezení s lanem
Nejprve začínáme lézt s horním lanem a až po získání základních návyků jištění a vlastního lezeckého pohybu začneme lézt se spodním jištěním.
Výhodou lezení s horním lanem (Top Rope – TR) je vysoké snížení rizika za předpokladu dodržení základních bezpečnostních pravidel, protože eliminujeme možný pád na pouhé odsednutí do lana. Horní jištění je dvojího typu. Buď jistič sedí na vrcholu a přes jistící pomůcku dobírá lezce, nebo je lano na vrcholu vedeno přes vratný bod a jistič zajišťuje lezce ze země (používáno na umělých stěnách). Na umělé stěně využíváme převážně TR jištění ze země přes vratný bod.
Lano by při horním jištění přes vratný bod mělo být vždy v bodě o minimální nosnosti 22 kN a mělo by být vedeno přes ocelové oko nebo ve dvou nezávislých karabinách tak, aby při spouštění docházelo k co nejmenšímu tření lana a stěny.
Při lezení na prvním, neboli při lezení se spodním jištěním, lezec propíná lano do jistících bodů pomocí expresek. V případě pádu nad jištěním padá vždy vzdálenost od jištění x 2, plus dotažení volného lana a jeho průtah v jistícím řetězci.
Oblečení úvazku a navázání
První činností související s jistící technikou, s níž je potřeba se seznámit, je správné oblečení sedacího úvazu a navázání.
Sedací úvaz sestává z bederního pásu, nohaviček a centrálního oka. Bederní pás je pak doplněn o nepevnostní poutka na materiál.
Pro výuku jsou ideální plně nastavitelné úvazky se sponami na bederním pásu i nohavičkách. Z různých typů spon jsou nejvhodnější samosvorné spony. Bederní pás je umístěn vždy v pase a je dotažen tak, že mezi tělo a pas lze vsunout prsty, ale nikoli dlaň, centrální oko se nepřekrucuje a rovně spojuje nohavičky a bederní pás. Nohavičky jdou mírně dotaženy, tak aby se mezi nohu a nohavičku vešly dva až tři prsty.
Na úvaz se navazujeme pomocí dvojitého osmičkového uzlu. Přibližně tři čtvrtě metru od konce lana uvážeme jednoduchý osmičkový uzel, v úvazku volný konec protáhneme přes poutka bederního pásu a nohaviček kolem centrálního oka a v protisměru okopírujeme volným koncem osmičkový uzel. Prameny lana v uzlu vždy srovnáme a dotáhneme. Volný konec by měl mít vždy minimálně 10 cm. Pokud je delší, můžeme uzel zajistit pojistkou.
Založení jistící pomůcky a partnerská kontrola
Dalším krokem je založení jistící pomůcky, správné jištění a hlavně přesná a důsledná komunikace.
Zakládání jistících pomůcek
ATC - Jištění pomocí kyblíku – ATC je nejsnazší jistící technikou. Pramen lana zohneme, prostrčíme otvorem v jistící pomůcce, propneme do karabiny umístěné v centrálním oku úvazu a zajistíme pojistku karabiny.
HMS – Jištění pomocí HMS je jednou ze základních a nezbytných dovedností pro provozování horolezectví. Jedná se o jeden z nejúčinnějších způsobů jištění. Nevýhodou je větší náročnost zakládání a práce s jistící pomůckou.
Jištění pomocí poloautomatických pomůcek je u sportovního lezení velmi oblíbené, bohužel však řada lidí přistupuje k těmto pomůckám jako ke zcela automatickým, což na umělých stěnách i u sportovního lezení vedlo již k řadě nehod.
Partnerská kontrola a komunikace
Před začátkem lezení bychom měli vždy provést partnerskou kontrolu, tedy zkontrolovat zapnutí všech přezek na spolulezcově sedacím úvazu, navázání i založení jištění. U jistící pomůcky nás vždy zajímá správnost vedení lana jistící pomůckou odpovídající pokynům výrobce, umístění karabiny s pojistkou zámku spojující pomůcku a sedací úvaz výhradně do centrálního oka úvazu a zajištění pojistky zámku karabiny.
Pro úspěšný a bezpečný výstup je zapotřebí odpovídající komunikace. Měla by být vždy srozumitelná a stručná. Příklad komunikace při lezení na umělé stěně.
Obr. 18: komunikace při TR
Obr. 19: komunikace prvolezec
Lezení Top rope
Lezení s horním lanem, nazývané „Top rope“, je při dodržení zodpovědného jištění nejbezpečnější formou lezení s lanem.
Lezec není vystaven při lezení s horním lanem a správném jištění riziku pádu, ale pouze odsednutí do jističem dobraného lana.
Důležité je dodržení partnerské kontroly a správné komunikace.
Lezení zahajuje jistič povelem „JISTÍM“ a následuje odpověď lezce „LEZU“. Pro zkrácení jistícího lana používá lezec povel „DOBER“ a pro uvolnění „POVOL“.
Při zakončení lezení lezec oznamuje konec lezení povelem „DOBER, SEDÁM“, odpovědí jističe je „SEDEJ“ a pokud chce lezec spustit zpět na zem, použije povel „SPOUŠTĚJ“.
Dobírané jistící lano udržujeme při lezení mezi tělem a stěnou, tak aby v případě odsednutí nemohlo k vzájemnému propletení.
Horní vratný bod nikdy nenadlézáme a s karabinami ve vratném bodě zbytečně nemanipulujeme.
Při jištění stojíme vždy v bezprostřední blízkosti stěny, tak aby při zatížení lana nedošlo ke stržení jističe.
Jistící lano dobíráme tak, aby délka případného pádu byla zcela minimální.
Velmi důležitá je správná práce s jistící pomůckou. Při dobírání lana podává horní ruka lano do jistící pomůcky a spodní protahuje volný konec směrem vzhůru před tělo.
U spouštění přesouváme obě ruce na volný konec lana a spouštíme povolováním sevření lana a jeho proklouzáváním přes ruce a jistící pomůcku.
Dobře jistit neznamená lano celou dobu křečovitě svírat, ale stále mít volný konec lana pod kontrolou a být připraven jej zachytit.
Při zahájení výuky je dobré jističe posílit o záložní jištění vyučujícím nebo dalším žákem. V případě zmatkování jističe jsme tak schopni pád bezpečně zadržet.
Lezení prvolezce
Lezení prvolezce je klasickou lezeckou činností, kdy lezec odspodu řeší jednotlivé lezecké problémy cesty, propíná jednotlivé jistící body a v případě pádu je jističem zachycen do jistícího bodu, který se nachází pod ním. U sportovního lezení na stěně se zpravidla jedná o velmi krátké pády, ale i ty vyžadují maximální bdělost jističe a zvládnutí dobré jistící techniky jak ze strany jističe, tak i lezce.
Lezení zahajujeme až po provedení partnerské kontroly a vzájemné komunikaci.
Jistící body propínáme tak, abychom neměli více nabraného lana než je nezbytně nutné. Pokud si pro propínání jištění nabere příliš mnoho lana, zbytečně prodlužujeme možný pád, který může být u prvních jistících bodů i přes dobrou práci jističe až na zem.
U lezení si hlídáme vzájemnou pozici těla lezce a lana, tak aby lano bylo vždy mezi lezcem a stěnou, nikoli například za nohou, což by v případě pádu vedlo k otočení lezce hlavou dolů a nekontrolovanému pádu.
V případě pádu se lezec vždy snaží od stěny odskočit, tak aby byl schopen kontrolovat pozici těla. Při zachycení pádu pak stabilizujeme horní část trupu chycením lana rukou a náraz do stěny tlumíme do pokrčených nohou.
Činnost jističe
Volný konec lana by měl být vždy zajištěn uzlem.
Před propnutím prvního jistícího bodu poskytujeme lezci záchranu obdobnou boulderingu.
Při jištění je nezbytné stát v bezprostřední blízkosti stěny, tak aby případné zatížení lana pádem lezce jističe nekontrolovatelně nestrhlo proti stěně.
V případě pádu lezce se snažíme pád zachytit dynamicky tak, aby nebyl pro lezce náraz do lana příliš tvrdý. Dynamického jištění dosahujeme prokluzem lana v jistící pomůcce a nakročením nebo mírným nadskočením ve směru tahu lana.
Pokud propínáme druhé a třetí jištění příliš brzy dochází ke zbytečnému prodloužení případného pádu. Zejména u druhého jistícího bodu pak není v silách jističe pád bezpečně zachytit.
Většina nehod na umělé stěně vyplývá z nesoustředěnosti a nepozornosti.
Jedním z typických příkladů je rozptýlení u zahájení lezení, neprovedení partnerské kontroly, kdy až příliš pozdě zjistíte, že se lezec špatně navázal.
Činnost prvolezce
Lezení zahajujeme až po provedení partnerské kontroly a vzájemné komunikaci.
Jistící body propínáme tak, abychom neměli více nabraného lana, než je nezbytně nutné. Pokud si pro propínání jištění nabere příliš mnoho lana, zbytečně prodlužujeme možný pád, který může být u prvních jistících bodů i přes dobrou práci jističe až na zem.
U lezení si hlídáme vzájemnou pozici těla lezce a lana, tak aby lano bylo vždy mezi lezcem a stěnou, nikoli například za nohou, což by v případě pádu vedlo k otočení lezce hlavou dolů a nekontrolovanému pádu.
V případě pádu se lezec vždy snaží od stěny odskočit, tak aby byl schopen kontrolovat pozici těla. Při zachycení pádu pak stabilizujeme horní část trupu chycením lana rukou a náraz do stěny tlumíme do pokrčených nohou.
