Raketové sporty (badminton, squash) ve školní TV. A proč ne?

Základy techniky

Abychom se mohli naučit základním badmintonovým úderům, je potřeba se nejprve naučit správnému držení rakety. V dnešní době závodní hráči užívají různých držení. Je to hodně individuální. Pro naše potřeby si vysvětlíme tři základní držení (forhendové, bekhendové, plácačkové). Dále je zapotřebí umět zahájit výměnu, takže po nácviku držení rakety je důležité věnovat se výuce podání (krátké bekhendové, dlouhé forhendové). Následně žáky seznámíme se základními údery (kraťas, drajv, klír), které se lze relativně jednoduše naučit. Mezi další údery patří lob, drop, smeč, sklepnutí na síti a obrana.

 

Držení rakety

 

 

Forhendové (univerzální) držení

Forhendové držení nazýváme někdy univerzálním. Je to dáno tím, že tímto způsobem můžeme raketu držet u většiny zahrávaných úderů. Nejprve žákům správné držení ukážeme a pak si ho mohou sami vyzkoušet. Hráčům pro zjednodušení vysvětlíme, že raketu držíme tak, jako bychom někomu podávali ruku nebo chtěli kladívkem zatlouci hřebík.

Závodní hráči používají toto držení při dlouhém forhendovém podání, při zahrávání klíru, dropu, smeče a kraťasu na síti z forhendové strany (viz dále).

 

Bekhendové držení

Dalším často užívaným držením rakety je tzv. bekhendové držení, kdy palec ruky je na širší plošce oproti ostatním prstům. Bekhendové držení používáme při krátkém bekhendovém podání, kraťasu na síti z bekhendové strany, drajvu z bekhendu a obraně.

 

Plácačkové držení rakety

Plácačkové držení se užívá při drajvech a sklepávání na síti. Raketu máme před sebou, výplet směřuje vpřed.

 

Pro pokročilé

Při odehrávání různých úderů neměníme pouze držení rakety, jak je zmiňováno výše, ale měníme také držení ve smyslu vzdálenosti na rukojeti. Čím blíže u sítě hráč hraje, tím blíže k její hřídelce drží raketu. Čím je hráč dále od sítě, tím dále na konci rukojeti (gripu) raketu drží.

 

Jak učit nové údery

 Pokud chceme žáky naučit nový úder, měli bychom se držet následujícího postupu:

• učitel ukáže úder a vysvětlí žákům jak úder zahrát,
• žáci si zkouší úder na místě bez míčku, učitel opravuje,
• multifeeding (nahazování míčků) - žáci si zkouší úder na místě s míčkem,
• multifeeding (nahazování míčků) - žáci si zkouší úder v pohybu s míčkem,
• nácvik úderu ve dvojici,
• jednoduchá kombinace – nácvik úderu v pohybu,
• složitější kombinace – nácvik úderu v pohybu,
• zápas, bonus (2-5 bodů) za ukončení výměny nově naučeným úderem.

 

Pamatuj

Ve školní výuce nemusíme projít všemi fázemi nácviku nového úderu. Hlavně je důležité co nejvíce hrát i za cenu, že technika nebude úplně ideální. V hodině TV bychom se hlavně měli snažit o to, aby měli žáci z badmintonu potěšení a chtěli se k němu vracet.

Zahrávání badmintonových úderů by mělo být co nejvíce přirozené, bez křečovitého držení rakety, trhaných pohybů, zalamování zápěstí apod.

 

Podání

Míček uvádíme do hry podáním, závodní hráči používají nejčastěji krátké bekhendové podání, ve čtyřhře pak pro překvapení soupeře zařazují dlouhé bekhendové podání. To je již náročnější, proto se seznámíme s dlouhým forhendovým podáním, které je užíváno obvykle častěji ve dvouhrách.

 

 

Krátké bekhendové podání

Nejjednodušší podání k naučení je krátké bekhendové podání, při kterém je hráč schopen zrakem kontrolovat míček v okamžiku zásahu raketou. Na podání se postavíme za podávací čáru (blíže středové čáře), nohy jsou vedle sebe nebo jedna mírně předsunutá před druhou. Míček držíme za pérka (sukénku), raketu držíme bekhendovým držením, výplet je u břicha. Bekhendové podání se zahajuje plynulým pohybem výpletu vpřed. Jak už vyplývá z pravidel, je potřeba míček zasáhnout pod úrovní pasu. Důležité je udržet loket nahoře. Krátké podání směřuje těsně za podávací čáru soupeře.

 

Dlouhé forhendové podání

Forhendové podání zvolíme, pokud chceme míček zahrát do zadní části kurtu soupeře. Na podání se postavíme za podávací čáru (blíže středové čáře), nohy jsou za sebou (u praváka levá vepředu). Míček držíme za korkovou hlavičku před sebou (viz foto), raketu držíme forhendovým držením. Nápřah zahajujeme za tělem nataženou paží. Pohyb vpřed je plynulý, podobný kyvadlu. Míček vypouštíme z ruky zhruba v okamžiku, kdy raketa je u zadní dolní končetiny. V okamžiku zásahu míčku je potřeba mít propnutý loket. Odehraný míček směřuje k zadní čáře soupeřova hřiště. Toto podání je už o něco složitější na koordinaci a správné načasování.

 

Pokud chceme, aby se žáci v podání zdokonalili, je potřeba podání často procvičovat. K nácviku podání můžeme využít různého tělocvičného náčiní a nářadí (žíněnka, obruč, bedna apod.), pro nácvik lze také využít krabice, ve kterých skladujeme ohrané míčky.

 

Příjem podání

Po nácviku podání musíme přejít k další důležité části rozehry badmintonové výměny, tou je příjem podání. Důležité je, aby byl přijímající hráč ve správném postavení s raketou připravenou nahoře. Trochu jiné je postavení hráče na příjem ve dvouhře a trochu jiné ve čtyřhře. Postavení hráčů pro příjem podání (viz foto).

Pokud soupeř zahrává krátké podání, příjem nejčastěji směřuje taktéž do přední části kurtu. Přijímající hráč u sítě pouze nastaví raketu, od které se míček odrazí na soupeřovu stranu. Pokud soupeř zahrává dlouhé podání, příjem nejčastěji směřuje do zadní části kurtu. Přijímající hráč se nejdříve musí rychle dostat za míček, aby byl při odehrání míčku ve správném postavení (viz Pohyb do zadní části kurtu), a míček odehrává klírem na soupeřovu stranu (viz Klír).

 

Rotace předloktí

Mnozí si myslí, že se badminton hraje především zápěstím, ale není tomu tak. Je pravda, že si dříve hráči museli zápěstím hodně pomáhat, protože rakety byly těžké a bez práce zápěstí by bylo obtížné dostat míček na zadní čáru soupeře. Dnešní rakety techniku badmintonu hodně změnily. Badminton se stal rychlejším a údery se zahrávají co nejjednodušeji (přirozeně). Velký význam při odehrávání úderů má rotace předloktí, tzv. supinace (vnější rotace) a pronace (vnitřní rotace), která dává míčku dostatečnou razanci.

 

Kraťas

Nácvik jednotlivých úderů obvykle začínáme údery u sítě, stejně jako u krátkého bekhendového podání, kdy mají hráči lepší vizuální kontakt s míčkem. „Kraťasy“ se odehrávají z přední části kurtu do přední části kurtu soupeře. Míček může letět na naši forhendovou či bekhendovou stranu, proto je důležité od začátku učit hráče zahrávat kraťas jak z forhendu, tak bekhendu.

 

 

Kraťas z forhendové strany

Tento úder využijeme, pokud od soupeře letí míček do předního forhendového rohu. Raketu držíme forhendovým držením. Je důležité, abychom během celého úderu udrželi loket nahoře. Raketa směřuje po co nejkratší dráze směrem k síti, předloktí se vytáčí do supinace (vnější rotace). Výplet je v takové poloze, aby se míček mohl odrazit od rakety na druhou stranu za síť. Při odehrání je u praváka pravá noha vpředu, špička nohy směřuje tam, kam raketa.

 

 

Kraťas z bekhendové stany

Tento úder využijeme, pokud od soupeře letí míček do předního bekhendového rohu. Raketu držíme bekhendovým držením. Je důležité, abychom během celého úderu udrželi loket nahoře. Raketa směřuje po co nejkratší dráze směrem k síti, předloktí se vytáčí do pronace (vnitřní rotace). Výplet je v takové poloze, aby se míček mohl odrazit od rakety na druhou stranu za síť. Druhá ruka vyvažuje pohyb. Při odehrání je u praváka pravá noha vpředu, špička nohy směřuje tam, kam raketa.

 

 

Drajv (drive)

Drajv je relativně jednoduchým úderem, po krátkém nácviku ho celkem dobře zvládají v základní formě i začátečníci. Úder směřuje ze střední části kurtu do střední části kurtu soupeře a patří mezi rychlejší (útočné) údery. Při odehrávání úderu máme nohy vedle sebe, kolena mírně pokrčená, váha je v přední části chodidel. Raketu držíme „plácačkovým“ držením. V přípravné fázi vytáčíme lehce předloktí do supinace, v úderové fázi se předloktí vytáčí do pronace. V okamžiku zásahu míčku výplet směřuje na soupeřovu stranu. Po odehrání míčku raketa zůstává nahoře, nepadá pod úroveň ramen.

 

 

Klír (clear)

Klír je základním úderem, který je odehráván ze zadní části kurtu do zadní části kurtu soupeře. Úder se učíme z místa, kdy jsou obě nohy vedle sebe nebo u praváka je levá noha před odehráním vepředu a během úderu do míčku jde pravá vpřed. Raketu držíme forhendovým držením. V přípravné fázi směřuje ruka s raketou vzad, loket je nahoře. Hráč zaujímá pozici střelce (podobné jako napnutí tětivy luku). Druhá ruka směřuje vzhůru směrem k míčku. Před úderem se loket dostává vpřed (nesmí spadnout dolů), předloktí se dostává do supinace, raketa je za hlavou. Úder pokračuje tak, že loket směřuje dále vpřed a směrem vzhůru, předloktí jde do pronace. V okamžiku zahrání míčku výplet směřuje na druhou stranu kurtu. Je potřeba úder protažením dokončit. Celý pohyb raketou by měl být proveden plynule.

 

 

 

Stejně jako klír se odehrávají i další údery. Drop odehráváme ze zadní čáry za síť na stranu soupeře, s menší razancí. A stejně odehráváme i smeč, tentokrát však s největší razancí.

 

 

 

 

 

Lob

Lob vychází z „kraťasů“, odehrává se z přední části kurtu do zadní části kurtu soupeře. Míček může letět na naši forhendovou či bekhendovou stranu, proto je důležité od začátku učit hráče zahrávat lob jak z forhendu, tak z bekhendu.

Nejprve učíme úder odehrávat po lajně, pak i křížem.

 

Lob z forhendové strany

Tento úder užijeme, pokud od soupeře letí míček do předního forhendového rohu. Raketu držíme forhendovým držením. Raketa směřuje po co nejkratší dráze směrem k síti, předloktí se vytáčí do supinace (vnější rotace). Nápřah na úder provedeme tak, že loket směřuje vzad a hlava rakety jde dolů. Po nápřahu loket směřuje vpřed k síti a hlava rakety se pohybuje proti míčku. V okamžiku odehrání míčku je loket téměř propnutý, předloktí rotuje do mírné pronace. Při odehrávání je výplet v takové poloze, aby se míček mohl odrazit od rakety na druhou stranu sítě. Při odehrání je u praváka pravá noha vpředu, špička nohy směřuje tam, kam raketa.

 

 

 

Lob z bekhendové strany

Tento úder užijeme, pokud od soupeře letí míček do předního bekhendového rohu. Raketu držíme bekhendovým držením. Raketa směřuje po co nejkratší dráze směrem k síti, předloktí se vytáčí do pronace (vnitřní rotace). Nápřah na úder provedeme tak, že loket směřuje vzad, pokrčíme loket a hlava rakety jde dolů. Po nápřahu loket směřuje vpřed k síti a hlava rakety se pohybuje proti míčku. V okamžiku odehrání míčku je loket propnutý, předloktí rotuje do mírné supinace. Při odehrávání je výplet v takové poloze, aby se míček mohl odrazit od rakety na druhou stranu sítě. Při odehrání je u praváka pravá noha vpředu, špička nohy směřuje tam, kam raketa.

 

 

 

Sklepnutí na síti

Sklepnutí míčku na síti se nejvíce podobá drajvům. Úder směřuje z přední části kurtu do střední části kurtu soupeře a patří mezi útočné údery. Při odehrávání úderu máme nohy vedle sebe, kolena mírně pokrčená, váha je v přední části chodidel. Raketu držíme „plácačkovým“ držením. V přípravné fázi vytáčíme lehce předloktí do supinace a loket směřuje lehce vzad. V úderové fázi se předloktí vytáčí do pronace a loket se vrací vpřed. Rukojeť držíme uvolněně, v okamžiku odehrání míčku rukojeť pevně stiskneme v prstech a pak opět uvolníme. V okamžiku zásahu míčku výplet směřuje na soupeřovu stranu. Po odehrání míčku raketa zůstává nahoře, nepadá pod úroveň hráčovy hlavy. Křivka míčku směřuje výrazně shora dolů.

 

Obrana

Obraným úderem soupeři vracíme útočné údery, jako je smeč a sklepnutí na síti. Úder směřuje obvykle ze střední části kurtu do přední či zadní části kurtu soupeře. Při odehrávání úderu máme nohy vedle sebe, kolena mírně pokrčená, váha je v přední části chodidel. Raketu držíme bekhendovým držením. V přípravné fázi je loket nahoře, vytáčíme lehce předloktí do pronace, hlava rakety je mezi koleny. V úderové fázi se předloktí vytáčí do supinace a loket směřuje vpřed a vzhůru. Po odehrání míčku raketu zvedáme nahoru. Křivka míčku směřuje zespodu nahoru.

 

 

 

Kromě základních úderů, máme i další údery, které můžeme postupně žáky ve školní TV učit. Tento výčet úderů není kompletní, závodní hráči užívají daleko větší škály úderů, které vychází ze základních, a používají je v různých obměnách. Např. překvapivé: zadržené, řezané, sekané. Dále v obraně výjimečně využívají bekhendového klíru, který patří obvykle mezi nejobtížnější údery na zahrání.