Inovace SEBS a ASEBS

2. Taktická příprava

Taktická příprava se ve sportovním tréninku zabývá způsobem vedení sportovního boje. Jejím úkolem je naučit sportovce vést promyšlený a účinný sportovní boj v konkrétních podmínkách soutěže. Úkolem taktické přípravy je osvojení a zdokonalování taktických dovedností a schopností, které sportovci umožní vybírat v každé soutěžní situaci optimální řešení a s nejvyšší účinností jej v praxi realizovat v rámci dané strategie.

Ve sportu má taktická příprava různý význam, nejmenší má v typech výkonu, jako je gymnastika či střelba, naopak v úpolových sportech má na vrcholné úrovni zásadní vliv na výkon v utkání. Tato skutečnost je dána především proměnlivostí sportovního boje a z ní vyplývající nutností sledovat dynamické změny v různých situacích utkání, rychle vybírat optimální řešení a realizovat jej často ve velmi krátkém časovém úseku. Současně je však nutné si uvědomit, že plné uplatnění taktiky je možné až tehdy, když sportovci dosáhnou jisté úrovně kondiční a technické připravenosti. Proto se také taktická příprava a v ní nabyté taktické dovednosti uplatňují v plné míře až na vrcholové úrovni.

Zápas je sport charakterizovaný maximálním uplatněním pohybových schopností při provádění technických činností. K úspěšnému uplatnění technických činností v utkání je nezbytná dobrá úroveň myšlení, při čemž hraje významnou roli i taktická vyspělost zápasníka.

Ve sportovním tréninku v zápasu je v současné době taktická složka jedním z rozhodujících faktorů, které určují výsledek střetnutí. To je způsobeno zejména dnešní výkonnostní úrovní, která zaznamenala významný posun. Jde v podstatě o přípravu zápasníka na vedení boje na žíněnce rozličnými způsoby a metodami. Zápasník musí v samotném střetnutí počítat s reálným taktickým plánem soupeře, měl by ho umět odkrýt a podle toho si utvořit vlastní taktický plán. Při správně provedené taktické přípravě bychom se měli zaměřit zejména na tyto cíle:

• odvedení soupeřovy pozornosti a jeho dezorientace (předstíráním, předstíráním útoku přípravným klamáním)
• vyprovokování soupeře k určité pro něj nevýhodné akci (vyprovokování soupeře silnějšího v obraně k výraznému útoku; v podstatě jde o vmanévrování soupeře do situace, ve které je slabý)
• vnucování vlastního pojetí boje soupeři (převzetí iniciativy do vlastních rukou – důležité zejména v prvních minutách boje, a to důrazně utiskováním, naléháním, skličováním a doléháním)
• připravení momentu překvapení pro soupeře (pravý útok přichází až po sérii fint, má to nejen taktický, ale i psychický důsledek)
• ohrožování soupeře neustálými útoky a hrozbami (i kombinacemi)
• tlak na fyzickou, psychickou i morální stránku soupeře (vzbuzením zmatku pod tlakem fint, vyvedením z klidu útočícího soupeře dobrou obranou, vzbuzením pocitu nejistoty střídáním tempa, stylu i škály chvatů)

K uvedenému přehledu je možno dodat, že k taktickým cílům tohoto druhu lze ještě počítat slovní výroky před zápasem, gesta a jiné neverbální projevy naznačující klid, jistotu a sebevědomí. Mohou vzbudit v soupeři pocity strachu a dokonce i pocity méněcennosti v utkání, které se pro něj již od počátku vyvíjí nepříznivě. Podlomení sebedůvěry je velice důležitým výsledkem taktických manévrů. Navenek se projevují nervózními pohyby, ztvrdnutím či odevzdáním.

Účinné jsou také razantní chvaty, které soupeři navozují pocity bolesti. Zvláštní roli má také některý z účinných chvatů, se kterými si soupeř neví rady. Každý chvat má totiž nejen hodnotu bodovou, ale i hodnotu „morální“, často takový chvat ovlivní průběh celého utkání.

V přehledu taktických cílů si však nevšímáme jen akcí, které jsou zaměřeny na soupeře, ale také akcí jednajícího. Ten plní řadu činností, které mu jsou stanoveny taktickým cílem:

• poznávání situace a partnera
• zvažování rizika
• nutnost předcházet v myšlení to, co se momentálně děje, tzv. „myšlení o krok vpřed“
• těžení ze soupeřových těžkostí
• maskování vlastních záměrů
• uchopení iniciativy do vlastních rukou a zajišťování variability
• udržení klidu

Prostředkem k dosažení taktických cílů jsou taktické akce neboli způsoby plnění taktických cílů:

• obrana
• útok v první intenci – přímý útok
• protiútok
• finty – předstírané útoky
• lsti, výzvy a pasti

Taktika je úspěšná tehdy, když zápasník použije v soutěžních střetnutích ty vědomosti, které získal v tréninkovém procesu. Často je možné kladně využít i momentální psychický stav. Sebeuspokojení, jistota ve vítězství a s tím související i podceňování soupeře snižuje často pozornost útočníka a je příznivým faktorem pro soupeře, který může i ztracené utkání rozhodnout ve svůj prospěch.

Při použití příslušné taktiky hrají značnou roli i určité ověřené informace o soupeři. Např. protivník byl nemocný, nemohl delší dobu trénovat a snižoval velkou hmotnost atd. Důležitým prvkem taktiky je také překvapení. Zápasník, který překvapí technickou akcí, zpravidla získá výhodu, neboť strana neočekávaně napadená se obvykle nedovede rychle přizpůsobit vzniklé situaci. Překvapený soupeř reaguje jen reflexivně. Překvapení ve vhodném okamžiku může usnadnit útočníkovi vítězství s minimálním výdajem sil.

Dnešní zápas nedává šanci na vítězství pasivně zápasícím borcům. Je nutné, aby zápasník neustále atakoval soupeře, dostal ho do určitého presu a donutil ho udělat nějakou chybu. Pak je třeba tuto chybu využít ve svůj prospěch a maximálně z ní těžit.

Zápasník nemůže provádět chvaty jen ze statické situace a vyčkávat. Musí aktivně bojovat, přecházet z chvatu do chvatu, používat v plné míře taktickou přípravu na chvat nebo kombinace několika chvatů. S tímto souvisí i příprava trenérů a vzdělávání ve speciálních oblastech zápasu týkající se taktické stránky zápasu. V praxi bylo zjištěno, že je vhodné provádět a také nacvičovat chvaty buď s taktickou přípravou, nebo ve vhodných kombinacích.

Každý zápasník se musí v taktické přípravě věnovat rozvoji schopností, které uplatňuje při vypracování a realizaci taktického plánu v závislosti na měnících se podmínkách vlastního utkání. Předpokladem je dobrá teoretická příprava, schopnost pozorovat a analyzovat činnost na žíněnce, jakož i schopnost kriticky posoudit svoje sportovní výsledky.

Do plánu přípravy by měly být zahrnuty i informace o silných a slabých stránkách budoucích soupeřů, a to již ve fyzické, technické, taktické nebo morálněvolní přípravě. Dobře je, když zápasník ví, jaké přednosti mají jednotliví soupeři v tělesné přípravě, jestli dávají přednost síle nebo některé jiné schopnosti a podobně. Na základě takovýchto zjištění je možné sestavit taktický plán. Zápasník se zajímá o rozsah ovládání technických činností soupeřů, zejména o jejich oblíbené chvaty, obrany i protichvaty a následně i o složení kombinací. Stejně tak by měl vědět, ve které etapě střetnutí využívá soupeř svých předností, osobitosti a podobně. Ne na posledním místě stojí již zmiňovaný psychický stav soupeře, jeho reakce v průběhu střetnutí atd.

Z časového hlediska probíhá rozhodující část taktické přípravy ve velmi krátkém čase, zpravidla několik desetin sekundy. Zápasník tedy musí velmi rychle přemýšlet a kombinovat. Stále je ještě mnoho zápasníků, kteří jsou velmi dobře fyzicky i technicky připraveni, ale mají velmi nízkou úroveň taktických dovedností. Tento nedostatek se projevuje při utkání, kdy nedovedou využít svých předností a dokonce, zápasí-li s takticky vyspělejším soupeřem, dostávají se do nevýhody.

Dalším charakteristickým rysem taktiky je časový pres. Časová tíseň, bezprostřední kontakt se soupeřem, který neustále mění záběr, klade úspěšné vedení boje na zápasníka veliké nároky. Důležitou součástí taktiky je tak již také zmiňovaná schopnost předvídat akce soupeře a s určitým časovým předstihem reagovat na jeho snahy.

Na závěr kapitoly o taktické přípravě v zápasu uvádíme její možné rozdělení:

• taktika realizace konkrétního chvatu v utkání
• realizace chvatu taktickou přípravou (vyvedení z rovnováhy, poutání, hrozba, výzva, opakovaný útok, manévrování)
• realizace chvatu využitím kombinací chvatů
• taktika vedení utkání
• taktika útočná – taktika nepřetržitých útoků, taktika spurtů epizodických útoků
• taktika protichvatů
• taktika obranná
• taktika účasti na soutěži