Inovace SEBS a ASEBS

PLAVECKÝ ZPŮSOB PRSA

Plavecký způsob prsa, nazývaný také klasický je jedním z nejstarších plaveckých způsobů. Je také zřejmě nejpoužívanějším plaveckým způsobem v rekreačním plavání. Jeho obliba je dána tím, že ho lze plavat i bez dovednosti dýchání do vody, což u kraulu a motýlka nejde, resp. velmi špatně a omezenou dobu.

Plavecký způsob prsa je nejpomalejší ze závodních plaveckých způsobů. Je charakteristickýnejvětším kolísáním rychlosti v jednom plaveckém cyklu, podle rychlosti plavání a podle úrovně plavecké techniky od 0 m/s až po 3,5 m/s. to znamená, že při plavání prsa máme největší spotřebu energie, neboť se neustále zastavujeme a zase dostáváme do pohybu. Zastaralá technika byla efektivnější, ne však tak rychlá.

!! Toto kolísání rychlosti v jednom plaveckém cyklu má minimálně tři hlavní příčiny

1. při každém nádechu je prsař nucen vystrčit obličej z vody proti směru pohybu, což vede k nevýhodnému postavení hrudníku vzhledem ke směru plavání a nastává prudká ztráta rychlosti

Obr. 10. Trup plavce při nádechu (OBR. PRSA_TRUP_UHEL)

2. fáze přenosu paží po záběru do fáze před započetím záběru prováděna vodou proti směru pohybu. Zde vznikají velké brzdivé síly, které snižují plaveckou rychlost na minimum

3. kop nohama je specifický a zcela odlišný od ostatních plaveckých způsobů, přičemž při fázi krčení nohou nastává výrazné zpomalení tlakem vody na stehna.

Z uvedeného vyplývá, že každá i malá pozitivní změna techniky plavce může ovlivnit celkovou průměrnou rychlost plavce

PRSA – PRÁCE NOHOU

Technika práce nohou

· fáze přípravná – skrčování - nohy se ohýbají v kolenou až do ostrého úhlu v koleni, chodidla se dostávají k hladině, paty se blíží k hýždím. Na konci této fáze má prsař ostrý úhel v kolenních kloubech a tupý v kyčelních kloubech. V této poloze je připraven na následný kop.

· fáze záběrová - dochází k vytočení špiček a celých chodidel do stran, kop směřuje do stran vzad, mírně dolů, končí snožením s natažením chodidel. Pohyb má charakter rovnoměrně zrychleného pohybu, nejvyšší rychlost chodidel je zhruba ve ¾ doby trvání kopu.

· Po kopu následuje fáze splývání, doba této fáze se řídí intenzitou plavání. V této fázi jsou nohy nataženy, chodidla napnuta tak, aby plavec vytvářel co nejnižší odpor.

· pohyby dolních končetin jsou současné, symetrické, prováděné ve stejné výši (hloubce)

• kop nohou (dráha chodidel) je relativně úzký,
• kolena jsou od sebe maximálně na šířku boků
• chodidla jsou vytočená do stran, záběrovou plochou jsou chodidla

OBĚ tyto fáze na sebe plynule navazují.

!! Výsledkem musí být správná poloha plavce na konci kopu, na hladině, trup, pánev i celé nohy jsou u vodní hladiny.

Chyby v plaveckém způsobu prsa – nohy

• nesouměrný záběr nohou (křivý střih)
• kolena se krčí v přípravné fázi pod tělo
• kolena jsou ve fázi krčení od sebe a paty směřují k sobě (žába)
• kolena jsou příliš vzdálená od sebe při správném nastavení chodidel, kop směřuje příliš do strany – neefektivní
• chodidla jsou vytočena palci dovnitř – plavec propichuje vodu
• záběr nohou nekončí snožením
• špatný rytmus při záběru nohama
• příliš rychlé pokrčení nohou – velký odpor vody
• příliš razantní kop – „prokopnutí vody“
• pomalý kop – neefektivní záběr „voda uteče“
• kop končí příliš v hloubce
• kop končí příliš na hladině

PRSA – PRÁCE PAŽÍ

Technika paží

Technika záběru paží se postupně vyvíjela. Současnou techniku paží v následujícím textu krátce popsíšeme. Pro ilustraci je doplněna obrázky, nejlepší představu si utvoříte z videa.

Při záběru pažemi můžeme rozlišit 3 hlavní fáze – záběrová fáze, přenos a splývání

• Záběrová fáze - začíná ve vzpažení, v první části záběrové fáze jdou natažené paže od sebe do stran, dlaně směřují vně. V druhé části nastává ohnutí paží v loketním kloubu a záběr směřuje šikmo dolů pod trup. Když dosáhnou dlaně úrovně loktů, přitáhne plavec lokty v úrovni ramen pod hrudník, zde se jak lokty, tak i dlaně téměř spojí, aby plavec zaujal relativně malou plochu pro snížení brzdících sil při následném přenosu paží vodou proti směru plavání

Tělo plavce se prohýbá, snažíme se, aby boky zůstaly těsně pod hladinou a nepropadly se do velké hloubky. V této době probíhá nádech plavce, neboť hrudník je po záběru uvolněný, lopatky jsou tlačeny vzad, což přispívá k roztažení hrudního koše.

• Fáze přenosu – ruce pokrčené pod tělem prudce vytrčíme vodou vpřed do vzpažení, snažíme se napnout lokty a dlaně při pohybu vpřed směřují k sobě.
• Fáze spývání - následně zaujímáme splývavou polohu, kdy je celé tělo nataženo ve splývavé poloze pro minimální čelní odpor vody. Dlaně směřují poté většinou ke dnu, aby vznikala vztlaková síla, která umožňuje lepší polohu těla na vodní hladině.

Horní končetiny pracují současně, symetricky.

Chyby při plaveckém způsobu prsa – paže

• na začátku záběru nedostatečně vytočené dlaně vně
• pokleslé lokty při záběru
• záběr končí za osou ramen
• záběr není ukončen přitažením loktů pod trup
• fáze přenosu paží dopředu příliš pomalá
• chybí rotace zápěstí
• nesouměrný záběr pažemi
• chybí vytažení paží z ramen

PRSA – SOUHRA

Technika souhry plaveckého způsobu prsa se vyvíjela a v dnešní době se používá tzv. vlnivá technika. Ta je však pro potřeby výuky příliš náročná, proto se budeme krátce zabývat sice moderním pojetím, avšak bez důrazu na vlnění.

Bude prezentována také starší „klasická“ technika, která je mezi plavci (mimo závodních) nejčastěji používaná.

V 50 až 80 letech se plavala technika plochá. Zde byla snaha o co nejmenší kolísání rychlosti plavce během plaveckého cyklu. Tato technika byla oproti dnešní technice ekonomičtější, ale současná technika je rychlejší. Plochá technika se vyznačovala tím, že fáze hnací a brzdící byly posazeny proti sobě. Tzn., že plavec během kopu nohama natahoval paže a během záběru paží krčil nohy. S vývojem vlnivé techniky se timing těchto fází posouval tak, že v dnešní moderní technice jsou v době nádechu (nevýhodná poloha těla, brzdící efekt)vykonány všechny pohyby, které plavce brzdí. Tzn., že ve fázi nádechuprsař krčí nohy a natáhne paže do vzpažení. Tato technika ztratila na plynulosti, ale naopak plavec využívá dvou hnacích momentů (nohy, paže) za sebou, tím si udržuje relativně vysokou rychlost po delší dobu.

MODERNÍ TECHNIKA

Popis techniky

V našem materiálu popisujeme plavecký cyklus od nejnižší rychlosti plavání, tzn. od fáze nádechu.

V této pozici má plavec hlavu a ramena z vody, paže pokrčené paže pod tělem a provádí nádech. Současně trčí paže vpřed, během tohoto pohybu dokončuje nádech. Pokud plavec tyto fáze zvládne, má ještě před kopem nohama paže natažené ve vzpažení a hlavu pokud možno ponořenou ve vodě. V tomto okamžiku nastává kop nohama, po jeho dokončení zaujímá plavec splývavou polohu s nataženýma nohama.

Doba splývání závisí na intenzitě plavání, při volném plavání je delší, při sprintu je relativně krátká. Na konci splývavé fáze plavec zahajuje záběr pažemi. Na jeho konci dochází k výdechu tak, by při vynoření hlavy z vody výdech jen dokončil a mohl se ihned nadechnout. Paže se pod trupem během nádechu nezastavují a ihned jsou trčeny pod trupem vpřed. Záběr pažemi je oproti minulosti kratší, aby plavec mohl paže ještě v době nádechu trčit vpřed do vzpažení.

Doba splývání závisí na intenzitě plavání, při volném plavání je delší, při sprintu je relativně krátká. Na konci splývavé fáze plavec zahajuje záběr pažemi. Na jeho konci dochází k výdechu tak, by při vynoření hlavy z vody výdech jen dokončil a mohl se ihned nadechnout. Paže se pod trupem během nádechu nezastavují a ihned jsou trčeny pod trupem vpřed. Záběr pažemi je oproti minulosti kratší, aby plavec mohl paže ještě v době nádechu trčit vpřed do vzpažení.

„KLASICKÁ“ TECHNIKA

Popis techniky

V našem materiálu opět popisujeme plavecký cyklus od nejnižší rychlosti plavání, tzn. od fáze nádechu.

V této pozici má plavec hlavu a ramena z vody, paže pokrčené paže pod tělem a provádí nádech. V době nádechu plavec krčí nohy a chystá se na kop. Jakmile jsou nohy pokrčeny, natahuje paže vpřed do vzpažení, současně s tímto pohybem nastává kop nohama. Na konci kopu zaujímá plavec splývavou polohu s nataženýma nohama.

Doba splývání závisí na intenzitě plavání, při volném plavání je delší, při sprintu je relativně krátká. Na konci splývavé fáze plavec zahajuje záběr pažemi. Na jeho konci dochází k výdechu tak, by při vynoření hlavy z vody výdech jen dokončil a mohl se ihned nadechnout.

Chyby v souhře – obě techniky

• chybná koordinace pohybů končetin - předčasné nebo opožděné skrčování nohou
• špatně načasovaný nádech - navazuje na předcházející chybu
• příliš dlouhé splývání - pokles rychlosti nebo naopak splývání chybí
• příliš krátké splývání, paže ještě nejsou nataženy a už začínají nový záběr
• paže se pod trupem v době nádechu zastaví a nenavazuje plynulý pohyb vpřed do vzpažení
• přerušení návaznosti a plynulého pohybu končetin mezi koncem záběru paží a začátkem záběru nohou.
• Paže zabírají směrem vzad, ne do stran
• Na konci správného záběru ještě pohyb vzad pod břicho

Vrcholná technika plaveckého způsobu prsa je poměrně obtížná.

Základní pravidla plaveckého způsobu prsa

SW 7.1 Po startu a po každé obrátce může plavec provést jeden záběr pažemi až ke stehnům, v průběhu něhož může být plavec ponořen. V průběhu tohoto prvního záběru paží je povolen jeden delfínový kop nohama, po němž následuje prsařský kop.

SW 7.2 Od začátku prvního záběru pažemi, po startu a po každé obrátce musí tělo plavce spočívat na prsou. Není dovoleno se kdykoliv během závodu otočit na záda. Od startu a po celou dobu závodu musí následovat jeden záběr pažemi a jeden kop nohama v tomto pořadí. Všechny pohyby pažemi musí být současné ve vodorovné poloze bez střídavých pohybů.

SW 7.3 Paže musí být vytrčeny současně vpřed od prsou na hladině vody, pod ní nebo nad vodou. Lokty musí být ponořeny pod vodou s výjimkou posledního záběru před obrátkou, v průběhu obrátky a při posledním záběru v cíli. Paže se musí vracet zpět na hladině nebo pod hladinou. Ruce nesmí při záběru překročit úroveň kyčlí, s výjimkou prvního tempa po startu a po každé obrátce.

SW 7.4 V průběhu každého celého cyklu (záběr paží a nohou) musí nějaká část hlavy plavce protínat hladinu vody. Hlava plavce musí protnout hladinu vody před tím, než se ruce plavce vytáčí směrem dovnitř v nejširší části druhého záběru. Všechny pohyby nohama musí být prováděny současně a ve stejné vodorovné rovině bez střídavých pohybů.

SW 7.5 Chodidla musí být v aktivní části kopu otočena směrem ven. Nůžkový pohyb, střídavý kop nebo pohyb nohou směrem dolů jako při delfínu není povolen s výjimkou pravidla SW 7.1. Chodidla plavce mohou protnout hladinu, pokud nenásleduje pohyb směrem dolů jako při delfínu.

SW 7.6 Při každé obrátce a v cíli závodu se plavec musí dotknout stěny bazénu oběma rukama současně na hladině, nad ní nebo pod ní. Hlava může být po posledním záběru paží před dohmatem na stěnu potopena za předpokladu, že protne hladinu vody v některém bodě během posledního úplného nebo neúplného tempa před dotykem.

Pravidla plaveckého způsobu prsa jsou nejvíce obsáhlá.