Inovace SEBS a ASEBS

III. DOPOMOC INDISPONOVANÉMU PLAVCI

Plavce, který je unaven mohu pustit za sebe, chytí se dopomáhajícího za ramena a mírnými pohyby prsařskýma nebo kraulovýma nohama mu pomáhá v plavání ke břehu. Paže má nataženy, „nesápe“ se na dopomáhajícího.

V případě, že pomáhají 2 plavci, je možno použít dvě varianty.

Varianta „vláček“ je pro unaveného plavce výhodnější, lze ho tak dopravit na značnou vzdálenost.

ZÁCHRANA TONOUCÍHO

Záchrana tonoucího z vody je velmi náročná činnost, předpokládající vysokou od­bornou i fyzickou připravenost zachraňujícího. Má-li být jakákoli záchranná akce úspěšná, musí zachránce dokonale znát techniky vodní záchrany a být fyzicky i psychicky připraven na všechny možné obtíže a ne­bezpečí, které mohou vzniknout. Při záchraně z vody je prvořadým úkolem zachránce zajistit bezpečnost tonoucího i svoji, přerušit působení faktorů, které byly příčinou krize, minimalizovat možná následná postižení se sou­časným úsilím vytvořit podmínky pro poskytnutí první pomoci. Snáze se řeší situace, je-li obdobně jako zachránce připraven i zachraňovaný.

Tonutí postiženého můžeme rozdělit do následujících fází A PODLE ZAŘAZENÍ KONÁME.

Aktivní tonoucí

- zkráceně dýchá, neefektivně

- pohybují se jen paže, nohy bez pohybu, pohyby paží jsou rychlé a nedrží plavce na hladině, nejsou tzv. „sebezáchovné“

- poloha vertikální

- nekomunikuje

- PRO ZACHRÁNCE POTENCIONÁLNĚ VELMI NEBEZPEČNÝ

ŘEŠENÍ SUITUACE – NEPŘIBLIŽUJI SE, NENECHÁM SE UCHOPIT, ČEKÁM NA DALŠÍ FÁZI TONUTÍ

Pasivní tonoucí

- nedýchá

- neprovádí žádné pohyby

- poloha těla vertikální, část trupu na hladině

- PRO ZACHRÁNCE NENÍ NEBEZPEČNÝ

ŘEŠENÍ SUITUACE – ZAHAJUJI OSOBNÍ ZÁSAH – NAROVNÁNÍ, TAŽENÍ A VYTAŽENÍ Z VODY, PRVNÍ POMOC

máme max. 1 minutu, potom se ponoří na dno

V rámci výuky záchrany tonoucího se většinou nacvičuje tzv. AMERICKÝ ZPŮSOB NAROVNÁNÍ A TAŽENÍ.

Je vhodný pro bazény, kdy předpokládáme, že postižený bude za několik okamžiků vytažen z vody a bude zahájena resuscitace

Videa najdete na stránkách E-learningu

http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/bazen/rozpoznani.php

SHRNUTÍ

Při osobním zásahu postupujeme dle těchto dílčích fází

- UPOZORNĚNÍ OKOLÍ – křičíme, že se někdo topí, voláme záchranku

- VÝBĚR POMŮCEK – pokud máme možnost, vezmeme si k zásahu dostupné pomůcky, záchranářský pás, podkovu, kolo….cokoliv, co plave a mohu přistrčit postiženému k uchopení

- SKOK DO NEZNÁMÉ VODY – S ROZUMEM, MŮŽE TAM BÝT TRAVERZA

- PŘIBLÍŽENÍ – dle situace s odpovídajícím nasazením, MYSLÍM NA TO, ŽE S POSTIŽENÝM BUDU PLAVAT ZPĚT !

- NAROVNÁNÍ – tzv. Americký způsob narovnání

- TAŽENÍ A VYTAŽENÍ NA BŘEH - tzv. Americký způsob tažení

- NEODKLADNÁ RESUSCITACE

Záchranné pomůcky

Záchranné a nadlehčovací prostředky slouží pro záchranu tonoucího ze břehu nebo z plavidla.

Některé lze využít i při osobním zásahu zachránce ve vodě. Druh a způsob použití záchranných prostředků se liší podle kon­krétních podmínek, ve kterých výcvik a samotná záchranná akce probíhá. Efektivnost jejich využití je dána soustavným tréninkem jejich používání. Tento trénink je výrazným, pozitivním prvkem, který urychluje i racionál­ní rozhodování nutné pro správný zásah. Pro záchranu tonoucího použije zachránce veškeré dostupné prostředky, buď typizované, nebo provizorní (prkna, kanystry, duše atd.).

Postupem času a získáváním zkušeností v oboru záchranných prací včetně vodní záchranné služby se vedle uvedených improvizovaných prostředků k záchraně tonoucího vyvinuly typizované a komerčně vyráběné záchranné prostředky a pomůcky:

- házecí pytlík – používá se při záchraně na tekoucí vodě. Lano délky 10 – 25m je smotáno v pytlíku, pytlík je vyroben z plovoucího materiálu. Pytlík házíme za postiženého, aby se mohl zachytit lana, jehož konec držíme.

záchranný pás – umožňuje různé varianty záchrany, lze ho tonou­címu podat nebo hodit narovnaný nebo sepnutý do kruhu, použít k nadlehčení zachránce nebo zachraňovaného a jeho přepravě, pro resuscitaci ve vodě nebo i k posílení vlastní bezpečnosti při skoku z výšky.

- záchranná bóje – využití je podobné jako u záchranného pásu, k nadlehčení zachránce nebo zachraňovaného a jeho přepravě

- záchranná deska – pokud je k dispozici, používá se v případě podezření na poranění pá­teře

- záchranný kruh – používá se zásadně upoutaný k lanu, záchranu hozením kruhu tonoucímu volíme pouze v případě, že je při vědomí a je schopen se sám chytit. V proudící vodě házíme kruh asi 2 m nad tonoucího proti proudu, ve stojaté 1 až 2 m před tonoucího (techniky házení. Je možné ho využít při osobním zásahu k záchraně tonoucího při vědomí i bezvědomí;

- záchranná podkova – využití je podobné jako u záchranného kruhu, házíme ji spodním obloukem

- záchranná tyč – slouží k přitažení tonoucího ke břehu nebo plavi­dlu, avšak pouze na krátkou vzdálenost

- záchranná vesta – je preventivním prostředkem, oblékaným přede­vším při výcviku a jízdě na plavidlech, jako nadlehčovací prostředek ji lze použít i při překonávání vodní překážky, je-li k dispozici i při této činnosti

- záchranné plavidlo – je výrazným bezpečnostním prvkem výcviku, který však současně musí být sám bezpečný, tj. stabilní, s potřebnou nosností, rychlý, dobře ovladatelný apod. Svými vlastnostmi posiluje i psychiku cvičených vojáků, zejména začátečníků

- záchranný míč – využití je podobné jako u záchranného kruhu, há­zíme spodním nebo vrchním obloukem, popř. s otočkou

Kromě výše uvedených záchranných prostředků se v případě, že se jedná o záchrannou akci v terénu, na divoké vodě, při nácviku většího množství cvičenců, používají k záchraně další pomůcky, jako je horolezecké lano, úvazky, karabiny, kladky, nože, ochranné přilby atd.

Postup při předpokládaném úrazu páteře

Pokud předpokládáme úraz páteře, snažíme se postiženého nadnášet na hladině, fixujeme hlavu, v optimálním případě vyčkáme na páteřovou desku a s pomocí dalších zachránců šetrně upevníme postiženého a potom ho vynášíme z vody.

Postup je zřejmý dle následujících fotografií.

Obr. 43-50 Postup při úrazu páteře v bazénu. Zdroj http://www.lifeguardskills.co.uk/library.php