Úvod

Chůze patří k základní pohybové činnosti člověka, která je pro každého jedince charakteristická. Člověk se ji naučí a vytvoří osobitý stereotyp v dospívání a v dospělosti si jej pak udržuje. Zejména dynamické charakteristiky chůze si člověk stabilně udržuje poměrně dlouho, změny obvykle nastávají se snížením kvality silových a koordinačních schopností ve věku pozdní dospělosti.

Naše pilotní studie se zabývá výzkumem trvání jednooporového a dvouoporového postavení nohy (single and double limb stance) v jednom cyklu přirozené chůze žen středního a vyššího věku, kdy předpokládáme, že se tyto dynamické charakteristiky mohou měnit (viz Obr. 21).

Obr. 21 Názorná ukázka jednooborového a dvouoporového postavení nohy v jednom cyklu chůze (Ayyappa, 1997).

Cyklem chůze rozumíme krokový cyklus (stride), který je tvořen dvěma kroky (step) - tj. časový interval mezi dvěma identickými pohyby jedné nohy (Ayyappa, 1997), (viz Obr. 22).

Obr. 22 Jeden krokový cyklus se skládá ze dvou kroků (Ayyappa, 1997).

Každý krok je možné rozdělit do dvou základních částí. První část tvoří kontakt nohy s podložkou – stoj (stance). Druhou část jednooporové fáze tvoří pohyb nezatížené nohy vpřed (swing). Stoj (stance) představuje dobu, kdy je noha v kontaktu s podložkou, což představuje cca 62 % z cyklu kroku. Pohyb nezatížené nohy vpřed (swing) je vymezený zbývající časem cca 38 % cyklu kroku.

Na kompletní cyklus chůze může nahlížet z hlediska tří funkčních fází, kterými jsou začátek zatížení – tj. první kontakt nohy s podložkou (weight acceptance), jedno-oporové postavení (single-limb support) a pohyb nezatížené nohy vpřed (limb advancement), (viz Obr. 23).

Obr. 23 Vztah mezi jednotlivými fázemi kroku (Ayyappa, 1997).

První funkční fáze kroku je počáteční kontakt nohy s podložkou. Ta zahrnuje úvodní kontakt (initial contact) a následující zatížení (loading response). Druhou fází kroku je jedno-oporové postavení nohy. Třetí funkční fáze je pohyb nezatížené nohy vpřed (limb advancement). Tato fáze zahrnuje čtyři části, příprava pohybu (preswing), začátek pohybu (initial swing), pohyb nohy vpřed (midswing) a zakončení pohybu nohy vpřed (terminal swing).

V příspěvku se zabýváme časovým průběhem pohybu nohy od začátku až po konec jejího kontaktu s podložkou, od fáze „loading response“ (LR) až po fázi „preswing“ (PS), které jsou od sebe odděleny jednooporovým postavení nohy (MSt + TSt). Je to část pohybu mezi prvním (IC) až posledním kontaktem nohy s podložkou (TC), (viz Obr. 24).

Obr. 24 Typická silová křivka normální chůze (Ayyappa, 1997)

Fáze prvního kontaktu (LR) tvoří v krokovém cyklu cca 10 %. Fáze přípravy na jedno-oporové postavení (PS) tvoří posledních cca 12 % dvou-oporové fáze kroku.

Metodika

V předložené studii analyzujeme výše uvedené vybrané fáze kroku v průběhu přirozené chůze u 60 žen běžné pohybové aktivnosti. Probandky byly rozděleny do tří skupin podle věkových decénií (Kovář, 1997). Skupina A 30–39 roků, skupina B 40–49 roků a skupina C nad 50 roků. V každé skupině bylo 20 žen. Průměrný věk ve skupině A byl 33,9 let (± 2,6), ve skupině B 42,6 let (± 3,0) a ve skupině C 57,0 (± 6,4). Průměrné BMI ve skupině A bylo 23,0 (± 2,2), ve skupině B 24.0 (± 3,3) a ve skupině C 25,9 (± 5).

Tab. 10 Charakteristika průměrných hodnot u jednotlivých skupin.

Skupina	Věk	Výška (cm)	Hmotnost (kg)	BMI	Chůze/den (min)
A	33.9	166.0	63.4	23.0	75.9
B	42.6	171.2	71.0	24.0	70.6
C	57.0	166.3	71.4	25.9	81.2

Věk a objem pohybového zatížení chůzí za den jsme zjišťovali dotazníkem. Tělesnou výšku, hmotnost a BMI jsme změřili, resp. vypočítali ze získaných hodnot.

Měření časového trvání vybraných fází chůze jsme realizovali přístrojem Pedar Mobile – Novel, který synchronně měří průběh kolmých tlaků nohy na podložku a časové charakteristiky jednotlivých kroků (Obr. 25 a 26).

Obr. 25 Přístroj Pedar Mobile – Novel.

Obr. 26 Ukázka prostředí softwaru PedarX-online na získávání dat z přístroje Pedar Mobile

V průběhu laboratorního měření každá probandka absolvovala tři pokusy přirozené chůze (individuální rychlost pohybu) v délce 15 metrů. První dva pokusy byly zkušební, poslední byl analyzován. Hodnoceny byly tři kroky obou nohou, vždy mezi 3. a 8. krokem (Obr. 27–29).

Obr. 27 Ukázka průběhu měření a použití Pedaru Mobile.

Obr. 28 Ukázka získávání dat na notebook pomocí PedarX-online.

Sledovali jsme časový průběh jednotlivých fází „stride“, „stance“ a „swing“ a jejich procentuální zastoupení v kroku (Obr. 29). Výsledky jsme zpracovali metodou popisní statistiky ANOVA (Hendl, 2006).

Obr. 29 Příklad analýzy dat z programu Pedar-x online.

Výsledky

Při analýze výsledků časového průběhu jednotlivých fází chůze („stride“, „stance“ a „swing“) nebyly zjištěny mezi pravou a levou nohou žádné významné rozdíly. Konstatujeme laterální vyrovnanost mezi pravým a levým krokem u všech sledovaných skupin. V tabulce 11 proto dále uvádíme pouze průměrné hodnoty obou nohou dohromady.

Tab. 11 Přehled trvání jednotlivých fází kroku.

Skupina	„Stride“ [s]	„Stance“ [s]	„Swing“ [s]
A	1,08	0,66	0,42
B	1,12	0,68	0,44
C	1,12	0,69	0,43

Statisticky významné rozdíly byly zjištěny ve sledovaných fázích kroku mezi jednotlivými skupinami. Zjistili jsme, že s přibývajícím věkem se mírně prodlužuje fáze „stride“ (3,7 %) mezi skupinou A a B a mezi skupinou A a C. Uvedené rozdíly nejsou statisticky významné. U skupiny B se prodloužení fáze „stride“ projevilo rovnoměrným prodloužením fází „stance“ a „swing“. U skupiny C byla prodloužena převážné míře jen fáze „stance“.

Tab. 12 Přehled procentového zastoupení fází „stance“ a „swing“ a procentové zastoupení jedno a dvouoporového postavení.

Skupina	Pravá/Levá	Stance [%]	Swing [%]	LR [%]	MSt + TSt [%]	PS [%]
A	P	61,01	38,99	11,20	39,31	10,50
A	L	60,82	39,18	10,68	39,10	11,04
B	P	60,75	39,25	10,82	39,39	10,54
B	L	60,82	39,18	10,74	39,34	10,74
C	P	61,90	38,10	11,62	38,39	11,89
C	L	61,71	38,29	11,73	38,45	11,53

Časově nejdelší procentuální zastoupení fáze „stance“ bylo zjištěno u nejstarší skupiny C a rozdíly k ženám skupin A a B byly statisticky významné (p=0,049, p=0,007, respective). Logicky nejkratší fáze „swing“ byla nalezena také u skupiny C, rozdíl byl opět statisticky významný ke skupinám A a B. Rozdíly mezi pravou a levou nohou v rámci věkových skupin nebyly statisticky významné.

Z analýzy fáze „stance“ vyplývá, že ve fázi „single limb stance“ (MSt +TSt) se s přibývajícím věkem příliš nemění (pouze malý pokles), ale k zásadnějším změnám dochází až ve fázi „double limb stance“, v průběhu fází „loading response“ a „preswing“. Nejdelší fáze „loading response“ byla zjištěna u nejstarší skupiny C, ve srovnání se skupinou A byl v průměru o 0,74 % delší a se skupinou B o 0,90 %, tyto rozdíly byly statisticky významné (p=0,004, p=0,000, respective). Doba fáze „preswing“ byla významně rozdílná pouze mezi skupinou B a C o 1,07 % (p=0,013).

Shrnutí

U sledovaných skupin žen byla zjištěna tendence prodloužení doby „stance“, což bylo způsobeno převážně prodloužením fáze „double limb stance“. Pravděpodobně to je důsledkem potřeby větší stability při chůzi starších osob.

Příčiny časového prodloužení fáze „stance“ jsme v naší studii nezkoumali. Můžeme však předpokládat, že u žen staršího věku dochází ke zkrácení délky kroku a snížení rychlosti chůze. Na objektivní zjištění důvodů časově delší fáze „stance“ bude potřebné analyzovat další parametry chůze (např.: délku kroku, rychlost chůze, sílu odrazu, atd.) a zjistit také případné ortopedické omezení.