Pohybový program v rehabilitaci onkologicky nemocných.
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Incidence onkologický onemocnění v ČR neustále narůstá, nicméně výrazný progres v léčbě i procesu záchytu těchto onemocnění vede ke snížení mortality a zvýšení počtu přeživších. Narůstá tak počet pacientů, kterým by správně nastavená pohybová aktivita mohla sloužit, jako prostředek podpůrné léčby v onkologii. Dle dosavadní evidence má pohybová aktivita význam před, v průběhu i po léčbě onkologického onemocnění. Mimo obecně známé benefity pohybové aktivity, je pro onkologické pacienty zásadní pohyb jako prostředek pro mírnění vedlejších účinků a následků léčby. Mezi tyto nepříjemné projevy provázející onemocnění a léčbu patří např. únava, snížení kostní hustoty, deprese a úzkosti, chemoterapií navozená neuropatie, lymfedém nebo snížení svalové hmoty. Pravidelná pohybová aktivita také prodlužuje dobu přežití, prokazatelně zlepšuje kvalitu života onkologických pacientů a usnadňuje jim jejich návrat do pracovního režimu. Je logické, že pohybová aktivita těchto pacientů má svá omezení. Existují obecná doporučení o typu, frekvenci, intenzitě a délce pohybové aktivity, nicméně v závislosti na zdravotním stavu, typu diagnózy a typu léčby musí nebo alespoň by měla být individuálně upravena odborníkem. V kontextu četnosti výskytu onemocnění, nárustu počtu pacientů vnímáme jako zásadní, nebát se nabídnout pacientům pohybovou aktivitu jako součást podpůrné a nefarmakologické léčby. |