INOVACE ZIMNÍCH VÝCVIKOVÝCH KURZŮ
Příčiny poranění a mechanismus vzniku úrazu
Úrazovost při lyžování je poměrně vysoká (podle statistiky Národního registru dětských úrazů bylo loni hospitalizováno 83 mladistvých s úrazem, jež se stal při školní či mimoškolní výuce lyžování). Lyžování patří mezi 10 nejrizikovějších pohybových aktivit.
Typickým poraněním jsou distorze kolenního kloubu (20-36% ze všech poranění při lyžování), které vznikají pří nekoordinovaných pádech lyžaře, obvykle při natažené dolní končetině (často rotační pohyb). Při jízdě vysokou rychlostí, kdy lyžař ztrácí kontrolu nad lyžemi, může snadno dojít k pádu či ke kolizi s jiným lyžařem. Při tomto mechanismu úrazu se můžeme setkat se zlomeninami, ale i s vážnými poraněními hlavy či páteře (7%). Dalšími poraněními vznikajícími při pádech jsou dle Jorgensena (2003) luxace ramenního kloubu a tzv. „lyžařský palec“ (ruptura šlachy palce).
Na vznik poranění při lyžování má vliv řada faktorů. Některé z nich může lyžař ovlivnit, jiné ne. Nejčastější příčinou vzniku úrazu zaviněného samotným lyžařem je rychlá jízda, přecenění vlastních sil (výběr obtížné sjezdovky), případně ztráta koncentrace při jízdě. Ke konci dne pak častou příčinou poranění bývá únava. Mezi faktory, které lyžař nemůže ovlivnit, patří stav sjezdovky, počasí a jízda ostatních lyžařů a snowboardistů na sjezdovce.
Mechanismy vzniku úrazu
Hlavním mechanismem úrazu bývá pád, jehož příčinou může být:
- nerovný terén (boule na sjezdovce, hluboký sníh),
- nekontrolovatelná jízda vysokou rychlostí a pád,
- kolize s jiným lyžařem, snowboardistou,
- náraz do stromu, sloupu apod.
