Pátá část: Metodika nácviku modelových situací
Profesní sebeobrana zaujímá v úpolech specifické postavení. V případě běžné sebeobranné situace v rámci mezí nutné obrany (dle § 29 nového trestního zákoníku), je veškerá pozornost obránce zaměřena pouze na jediný cíl, a to ubránit svůj život a zdraví, případně životy, nebo zdraví dalších osob, kdy právní hledisko je zde bráno jako věc druhořadá. Příslušníci ozbrojených sil jsou však od samého počátku stavěni před nelehký úkol, vyřešit danou „sebeobrannou situaci“ nejen tak, aby co nejvíce šetřili životy a zdraví osob, proti kterým zákrok směřuje, ale zároveň musí vždy postupovat v souladu se zákonem. Nutnost řešení všech sebeobranných situací vždy podle zákonných ustanovení vyžaduje velmi dobrou znalost právní problematiky (oprávněnost provedení zákroku), dále dostatečně velkou zásobou prostředků, které příslušníkovi usnadňují samotné provedení zákroku (teleskop, tonfa, slzotvorné prostředky, el. paralyzéry...) a v neposlední řadě kvalitní vycvičenost v používání zákonem stanovených donucovacích prostředků (hmaty, chvaty, údery, kopy...).
A právě nácviku správného použití těchto technik a prostředků se budeme dále věnovat.
§ 29
Nutná obrana
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
Jednotlivé video-sekvence prezentují základní sebeobranné techniky, používané ozbrojenými a bezpečnostními složkami ČR (AČR, PČR, Celní správa ČR, VS ČR, Obecní policie, soukromé bezpečnostní složky…) k zajištění kontroly nad osobou, její odvedení, spoutání a následné prohlídky za účelem odebrání případné zbraně. Techniky jsou vedeny proti osobám, které se dopustily protiprávního jednání (přestupek, TČ…) a jsou následně omezeny na svobodě (např. zajištění osoby dle § 26 zák. č. 273/2008 Sb., nebo zadržení osoby podezřelé § 76 zák. č 141/1961 Sb.)
§ 26
Zajištění osoby
(1) Policista je oprávněn zajistit osobu, která
a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život, život nebo zdraví jiných osob anebo majetek,
b) v budově útvaru policie úmyslně znečišťuje nebo poškozuje majetek anebo slovně uráží policistu
nebo jinou osobu,
c) má být předvedena podle jiného právního předpisu,
d) utekla z výkonu trestu odnětí svobody, z výkonu ochranného léčení, ústavní výchovy,
předběžného opatření nebo ochranné výchovy anebo ze zabezpečovací detence,
e) při předvedení kladla odpor nebo se pokusila o útěk,
f) byla přistižena při jednání, které má znaky správního deliktu, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci,
g) není trestně odpovědná a byla přistižena při jednání, které má znaky trestného činu, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci, nebo
h) je nezletilá, je-li to nezbytné pro její navrácení do rodičovské nebo jiné obdobné péče jejímu zákonnému zástupci.
(2) Policista po pominutí důvodu zajištění osobu neprodleně propustí, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li pro to právní důvod, předá osobu příslušnému orgánu nebo zařízení pro výkon ochranného opatření.
(3) Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
(4) Zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen
informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců. 7 Zákonný zástupce nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba nebo její zákonný zástupce povinnost uhradit náklady převozu. Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště.
(5) O zajištění sepíše policista úřední záznam.
§ 76
Zadržení osoby podezřelé
(1) Osobu podezřelou ze spáchání trestného činu může, je-li tu některý z důvodů vazby (§ 67), policejní orgán v naléhavých případech zadržet, i když dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1). K zadržení je třeba předchozího souhlasu státního zástupce. Bez takového souhlasu lze zadržení provést, jen jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu předem nelze dosáhnout, zejména byla-li osoba přistižena při trestném činu nebo zastižena na útěku.
(2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.
(3) Policejní orgán, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o výslechu sepíše protokol, v němž označí místo, čas a bližší okolnosti zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné důvody zadržení.
(4) Policejní orgán, který zadržení provedl nebo kterému byla podle odstavce 2 odevzdána osoba přistižená při trestném činu, ji propustí bezodkladně na svobodu v případě, že bude podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou. Nepropustí-li zadrženou osobu na svobodu, předá státnímu zástupci protokol o jejím výslechu s vyhotovením usnesení o zahájení trestního stíhání a další důkazní materiál tak, aby státní zástupce popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí policejní orgán podat bez odkladu, aby osoba zadržená podle tohoto zákona mohla být odevzdána soudu nejpozději do 48 hodin od tohoto zadržení; jinak musí být propuštěna na svobodu.
(5) Ustanovení § 33 odst. 1, § 91, 92, 93 a 95 je třeba přiměřeně dbát i tehdy, jestliže je zadržená osoba vyslýchána v době, kdy ještě proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160).
(6) Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce, hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby a radit se s ním již v průběhu zadržení; má též právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jejím výslechu podle odstavce 3, ledaže je obhájce ve lhůtě uvedené v odstavci 4 nedosažitelný. O těchto právech je třeba podezřelého poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění.
Jak již bylo výše uvedeno, nejedná se zde o využití technik v rámci standartní sebeobranné situace - nutná obrana, ale o jejich specifické profesní použití, kde po svedení osoby na zem následují verbální povely – „překřížit nohy“, „ruce na záda“ a osobě se přikládají pouta (§ 54 zák. č. 273/2008 Sb.). Po nasazení pout se dále provádí prohlídka osoby za účelem zjištění, zda je osoba ozbrojena následovaná případným odebráním zbraně (§ 29 zák. č. 273/2008 Sb.). Z tohoto důvodu zde namísto obvyklého termínu „sebeobranná situace“, který se používá v úpolových sportech, budeme uvádět termín „zákrok“, který lépe vystihuje danou situaci.
§ 29
Odebrání zbraně
(1) Před umístěním osoby do cely je policista oprávněn přesvědčit se, zda tato osoba u sebe
nemá zbraň nebo jinou věc způsobilou ohrozit život anebo zdraví a takovou věc odebrat. Za tímto účelem je oprávněn provést prohlídku osoby. Je-li věcí podle věty první zdravotní pomůcka, jejíž odnětí způsobuje psychickou nebo fyzickou újmu, musí být pro odebrání zvláštní důvod.
(2) Policista sepíše seznam odebraných věcí a kopii seznamu předá osobě. Při propuštění osoby z cely jí vrátí odebrané věci proti podpisu.
§ 54
Použití pout a prostředků k zamezení prostorové orientace Policista je oprávněn použít pouta a prostředek k zamezení prostorové orientace také ke spoutání osoby je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk. Policista je oprávněn použít pouta ke vzájemnému připoutání dvou nebo více osob. Prostředek k zamezení prostorové orientace je policista oprávněn použít pouze, nelze-li účelu úkonu dosáhnout jinak.
a) zajištěné,
b) zadržené,
c) zatčené,
d) dodávané do výkonu trestu odnětí svobody, nebo
e) převzaté policistou k provedení procesních úkonů z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk. Policista je oprávněn použít pouta ke vzájemnému připoutání dvou nebo více osob. Prostředek k zamezení prostorové orientace je policista oprávněn použít pouze, nelze-li účelu úkonu dosáhnout jinak.
Služební metodika rozděluje techniky na zákroky proti dvěma základním typům osob.
Pasivní - neozbrojená a stojící osoba (pachatel, který se v předchozím jednání prokazatelně dopustil spáchání trestného činu, nebo přestupku, nebo osoba podezřelá ze spáchání protiprávního skutku).
/Pouze po zvládnutí správného provádění technik proti pasivní osobě, mohou být nácviky technik modifikovány a lze postupně přejít na vyšší stupeň obtížnosti/
Aktivní- osoba pachatele/podezřelého klade aktivní fyzický odpor při zajišťování, nebo odmítá opustit předem stanovený prostor.
Vrcholem těchto modelových situací může být např. provádění zákroku ve více-členém týmu s výstrojí a výzbrojí (protiúderový komplet, balistická vesta, přilba, rukavice, zbraň...), proti více osobám (ozbrojeným i neozbrojeným).
Prezentované techniky jsou zde pro lepší didaktickou názornost systematicky rozděleny na útoky na jednotlivé části těla. Zákroky začínají od hlavy a krku, pokračují dále přes trup a horní končetiny a směřují k dolním končetinám.
Techniky ve video-sekvencích 1a–12a, jsou prováděny na stojící pasivní osobu (pachatel), jednou osobou (příslušník ozbrojených sil), která provádí zákrok. Sekvence 13a-15a, jsou prováděny dvěma zakročujícími osobami (např. dvoučlenná hlídka), opět na osobu pasivně stojící.
Videa 16a-19a, jsou modifikace technik 1a-12a proti aktivnímu útočníkovi, který útočí údery a kopy.
Pro lepší názornost při popisu jednotlivých technik bude zakročující osoba označena termínem – „zakročující“ a osoba, proti které je veden zákrok, jako „pachatel“.
Popis technik:
Termínem bližší ruka, bude označena horní končetina, kterou je zakročující blíže směrem k pachateli.
Termínem vzdálenější ruka, bude označena horní končetina, kterou je zakročující dále směrem od pachatele.
jeden zakročující
1a) svedení za hlavu – Zakročující přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou chytá pachatele v oblasti zátylku a vzdálenější rukou ze spodu pod bradou a pod úhlem cca. 45° provádí záklon hlavy pachatele směrem vzad. Tím dojde k vychýlení těla a následné destabilizaci osoby. Poté svádí pachatele kontrolovaně na zem tak, aby minimalizoval riziko zranění při pádu vzad. Po svedení pachatele na zem, provádí tlakem v oblasti brady a týlu rotační pohyb na krční páteř, přičemž je důležitý neustálý kontakt s hlavou pachatele a plynulý nepřetržitý pohyb (nikoliv prudké pohyby). Tak dojde u protivníka k otočení do lehu na břiše a nehrozí tak zároveň poškození jeho krční páteře. Současně s dokleknutím vedle hlavy pachatele, následují verbální výzvy „překřížit nohy“ a „ruce na záda“.
2a) svedení za hlavu do strany – Zakročující přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou chytá pachatele v oblasti týlu a vzdálenější rukou ze strany pod bradou a tlakem v oblasti brady a týlu, provádí rotační pohyb na krční páteř, čímž dochází k vychýlení šikmo vzad a následné destabilizaci. Po té, svádí pachatele kontrolovaně na zem, tak aby minimalizoval riziko zranění při pádu. Po svedení pachatele na zem, pokračuje v plynulém tlaku v oblasti brady a týlu tak, aby se protivník otočil do lehu na břiše a nedošlo zároveň k poškození krční páteře. Současně s dokleknutím vedle hlavy pachatele, následují verbální výzvy „překřížit nohy“ a „ruce na záda“.
3a) svedení za ramena do strany (transport) – Zakročující přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou chytá pachatele za ramenem a vzdálenější rukou před ramenem. Současně provádí bližší rukou prudké trhnutí směrem vpřed a vzdálenější rukou zatlačení směrem vzad. Tím dochází k rotačnímu pohybu v oblasti hrudní páteře a následné destabilizaci. Poté dostává zakročující své ohbí lokte pod pachatelovu bradu a zároveň se otáčí zády k pachateli. Přitažením ruky k tělu a následným sevřením, vzniká účinné škrcení v oblasti krkavic, které může být dle potřeby zesíleno, či naopak uvolněno. V pozici na zádech je dále proveden transport pachatele.
4a) bederní poraz – Zakročující přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou chytá pachatele za ramenem a vzdálenější rukou před ramenem. Současně provádí bližší rukou prudké trhnutí směrem vpřed a vzdálenější rukou zatlačení směrem vzad, tím dochází k rotačnímu pohybu v oblasti hrudní páteře a následné destabilizaci. Po té, provádí zakročující tlakem ruky (prsty vytočeny směrem dolů) v oblasti soupeřových beder vychýlení a následné svedení pachatele směrem na zem. Po svedení pachatele na zem, provádí tlakem v oblasti brady a týlu rotační pohyb na krční páteř, přičemž je důležitý neustálý kontakt s hlavou pachatele a plynulý nepřetržitý pohyb (nikoliv prudké pohyby), tak aby se protivník otočil do lehu na břiše a nedošlo zároveň k poškození krční páteře. Současně s dokleknutím vedle hlavy pachatele, následují verbální výzvy „překřížit nohy“ a „ruce na záda“.
5a) páka na zápěstí s vnější rotací – Zakročující přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou (pravá) chytá pachatele za zápěstí a rotačním pohybem směrem ven (supinace) vzniká páka v oblasti kloubu zápěstí a přiložením dlaně vzdálenější ruky (levá), také páka na radiální kost předloktí. Vlivem této páky, dochází k vychýlení pachatele a následnému svedení na zem. Po svedení pachatele na zem, Současně s dokleknutím vedle hlavy pachatele, následují verbální výzvy „překřížit nohy“ a „ruce na záda“.
6a) vyváděcí páka na rameno s vnitřní rotací - Zakročující přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou (pravá) se dostává pod (levé) předloktí pachatele a současně vede kop kolenem proti pachatelovu břichu, čímž dochází k jeho předklonu a přitažením (pravé) ruky k tělu vzniká páka na ramenní kloub. Následuje verbální pokyn „ruce na záda“ a transport pachatele v mírném předklonu.
7a) páka na rameno se svedením na zem - Zakročující přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Vzdálenější rukou (levá), chytá pachatele křižmo za zápěstí a bližší rukou (pravá), pod jeho (levým) loktem. Tlakem ze spodu na pachatelův loket, zvedá jeho paži směrem vzhůru, čímž následně dochází k páce na loketní a ramenní kloub. Vlivem této páky, dochází k destabilizaci protivníka, který je kontrolovaně sveden na zem. Následuje verbální pokyn „překřížit nohy“ a „ruce na záda“.
8a) poraz za nohu s pákou - Zakročující přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Současně se snížením těžiště, chytá bližší (pravou) rukou soupeře v oblasti zátylku a vzdálenější (levou) rukou, pod jeho levým kolenem. Následným přitažením (levé) ruky směrem nahoru a k sobě, dochází k vychýlení pachatele směrem vzad. Protivník je kontrolovaně sveden na zem. Za použití páky na kotník (plynulá rotace v oblasti kotníku a nártu), zakročující provádí otočení pachatele do poutací polohy v leže na břiše. Po té, položí zakročující protivníkovu (levou) nohu do podkolenní jamky jeho (pravé) nohy a dále zaklekává (levou) nohu v oblasti nártu, čímž dochází ke znehybněni pachatele. Následuje verbální pokyn „ruce na záda“ a „hlavu na stranu“.
9a) poraz za obě nohy s pákou - Zakročující přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Současně se snížením těžiště, chytá pachatele oběma rukama za nohy v oblasti podkolenní jamky. Následným přitažením obou rukou směrem nahoru a k sobě a současným tlakem ramene do oblasti protivníkova podbřišku, dochází k vychýlení pachatele směrem vzad. Za použití páky na kotník (plynulá rotace v oblasti kotníku a nártu), zakročující provádí otočení pachatele do poutací polohy v leže na břiše. Po té, položí zakročující protivníkovu (levou) nohu do podkolenní jamky jeho (pravé) nohy a dále zaklekává (levou) nohu v oblasti nártu, čímž dochází ke znehybněni pachatele. Následuje verbální pokyn „ruce na záda“ a „hlavu na stranu“.
10a) zášlap nohou - Zakročující přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou (pravá), chytá pachatele za jeho (levým) ramene a vzdálenější (levou) rukou, před jeho (pravým) ramenem. Současně provádí úkrok (pravou) nohou, vedle protivníka na spojnici jeho chodidel. Po té provádí zášlap (levou) nohou mezi pachatelova chodidla, čímž dochází k jeho vychýlení a následnému pádu vzad. Přechycením protivníkovi bližší paže v oblasti předloktí a tlakem kolene na jeho loket, dochází k přetočení pachatele na břicho. Následuje zakleknutí protivníka, jeho znehybnění a verbální pokyn „ruce na záda“ a „hlavu na stranu“.
11a) zášlap nohou vpřed - Zakročující přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou (pravá), chytá pachatele pod rukou za jeho (levým) ramenem a vzdálenější rukou z vrchu v týlové oblasti. Současně se vytáčí (pravým) bokem k pachateli a provádí zášlap nohou před tělem mezi jeho chodidla. Tím dochází k vychýlení protivníka a následnému pádu vpřed na břicho. Zakročující po té zaklekává pachatele, čímž provede jeho znehybnění a následují výzvy „překřížit nohy“ a „ruce na záda“.
12a) páka na rameno s vnitřní rotací a svedení na zem - Zakročující přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou (pravá) se dostává pod (levé) předloktí pachatele a současně vede kop kolenem proti pachatelovu břichu, čímž dochází k jeho předklonu a přitažením (pravé) ruky k tělu vzniká páka na ramenní kloub.. Po té svírá pachatelův krk (levým) předloktím a postupně ho svádí do poutací polohy v leže na břiše. Následuje verbální pokyn „ruce na záda“ a transport pachatele v mírném předklonu.
dva zakročující
Při nácviku technik ve dvojici, dbáme především na perfektní spolupráci a synchronicitu při zajišťování. Z taktického hlediska výběr techniky a směr samotného zákroku určuje vždy ten zakročující, který má jako první kontakt s osobou pachatele. Lze si také před zákrokem dopředu domluvit, kdo kterou techniku bude provádět. V praxi osvědčenou metodou však bývá spíše varianta první.
Úspěšné provádění společného zákroku, je přímo úměrné době strávené společným výcvikem!
Přínosem zákroku ve dvojici, kromě znásobení počtu sil a většího bezpečí, je také výhoda taktická. Dva zakročující mohou lépe obsáhnout celý perimetr (360°), aniž by museli měnit svou pozici, či ztrácet kontrolu nad osobou pachatele. Oba zakročující příslušníci, jsou zodpovědni za svoji část perimetru cca. 180° (bráno z jejich pohledu).
Minimální jednotkou pro provedení bezpečného a kvalitního profesního zákroku je dvojice!
Zakročující č.1 – tímto označením bude popisován zakročující, který je blíže k nám z pohledu kamery.
Zakročující č.2 – tímto označením bude popisován zakročující, který je dále od nás z pohledu kamery.
13a) svedení za hlavu a rameno s obratem - Zakročující č.1 přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou (levá), chytá protivníka za jeho (pravé) předloktí a vzdálenější ruku pokládá na jeho (pravé) rameno. Zatažením za jeho (pravou) paži směrem šikmo vzad a současným tlakem do ramene, provádí vychýlení a následné kontrolované svedení protivníka na zem. Po té tlakem (levé) ruky v oblasti lokte provádí páku a zároveň překračuje přes pachatele, čímž ho obrací do lehu na břiše. Následuje zakleknutí pachatelova (pravého) ramene ve směru od hlavy k nohám.
Zakročující č.2 přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou (pravá), chytá protivníka za jeho (levé) předloktí a vzdálenější rukou (levá), chytá pachatele ze spodu pod bradou. Současně tlakem na bradu protivníka, provádí jeho vychýlení směrem šikmo vzad. Následuje kontrolované svedení na zem, přičemž se (levá) ruka zakročujícího přesouvá do oblasti týla pachatele. Tlakem ruky do týla a přizvednutím pachatelovi levé paže, provádí jeho obrat do lehu na břiše. Následuje zakleknutí pachatelova (levého) ramene ve směru od nohou k hlavě.
14a) svedení za hlavu a nohu s obratem - Zakročující č.1 přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Současně se snížením těžiště, chytá bližší (levou) rukou soupeře v oblasti zátylku a vzdálenější (pravou) rukou, pod jeho (pravým) kolenem. Následným přitažením (pravé) ruky směrem nahoru a k sobě, dochází k vychýlení pachatele směrem vzad. Protivník je kontrolovaně sveden na zem. Za použití páky na kotník (plynulá rotace v oblasti kotníku a nártu), zakročující provádí otočení pachatele do poutací polohy v leže na břiše. Po té, položí zakročující protivníkovu (lpravou) nohu do podkolenní jamky jeho (levé) nohy a dále zaklekává (pravou) nohu v oblasti nártu, čímž dochází ke znehybněni pachatele.
Zakročující č.2 přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou (pravá), chytá protivníka za jeho (levé) předloktí a vzdálenější rukou (levá), chytá pachatele ze spodu pod bradou. Současně tlakem na bradu protivníka, provádí jeho vychýlení směrem šikmo vzad. Následuje kontrolované svedení na zem, přičemž se (levá) ruka zakročujícího přesouvá do oblasti týla pachatele. Tlakem ruky do týla a přizvednutím pachatelovi levé paže, provádí jeho obrat do lehu na břiše. Následuje zakleknutí pachatelova (levého) ramene ve směru od nohou k hlavě.
15a) vyváděcí páka na ramena s vnitřní rotací - Zakročující č.1 přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou (levá) se dostává pod (pravé) předloktí pachatele a současně vede kop kolenem proti pachatelovu břichu, čímž dochází k jeho předklonu a přitažením (pravé) ruky k tělu vzniká páka na ramenní kloub. Následuje transport pachatele v mírném předklonu.
Zakročující č.2 přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany, aby minimalizoval riziko zásahu případného protiútoku. Bližší rukou (pravá) se dostává pod (levé) předloktí pachatele a současně vede kop kolenem proti pachatelovu břichu, čímž dochází k jeho předklonu. Následuje transport pachatele v mírném předklonu.
agresivní pachatel
Nácvik obranných technik proti agresivnímu útočníkovi se provádí po úspěšném zvládnutí technik proti pasivní osobě. Techniky zde uvedené, jsou modifikacemi technik 1a) – 12a) proti pachateli, útočímu údery a kopy.
16a) obrana proti dvěma přímým úderům – Zakročující současně s mírným vytočením do strany, sráží vzdálenější rukou (pravou), přímý úder, vedený protivníkovou (levou) rukou na jeho bradu. Dále sráží bližší rukou (levou), druhý přímý úder, vedený protivníkovou (pravou) rukou na jeho bradu. Následně bližší rukou chytá pachatele v oblasti zátylku a vzdálenější rukou ze spodu pod bradou a pod úhlem cca. 45° provádí záklon hlavy pachatele směrem vzad. Tím dojde k vychýlení těla a následné destabilizaci osoby. Poté svádí pachatele kontrolovaně na zem tak, aby minimalizoval riziko zranění při pádu vzad. Po svedení pachatele na zem, provádí tlakem v oblasti brady a týlu rotační pohyb na krční páteř, přičemž je důležitý neustálý kontakt s hlavou pachatele a plynulý nepřetržitý pohyb (nikoliv prudké pohyby). Tak dojde u protivníka k otočení do lehu na břiše a nehrozí tak zároveň poškození jeho krční páteře. Současně s dokleknutím vedle hlavy pachatele, následují verbální výzvy „překřížit nohy“ a „ruce na záda“.
17a) obrana proti obloukovému úderu ze strany – Pachatel provádí obloukový úder zadní rukou (pravá) na hlavu zakročujícího. Zakročující provádí blok bližší (levou) rukou, zároveň přistupuje k pachateli a mírně se vytáčí do strany (levým) bokem, aby minimalizoval riziko zásahu případného dalšího protiútoku. (pravou) rukou se dostává pod (levé) předloktí pachatele a současně vede kop kolenem proti pachatelovu břichu, čímž dochází k jeho předklonu. Následuje verbální pokyn „ruce na záda“ a transport pachatele v mírném předklonu.
18a) obrana proti přímému kopu – Pachatel provádí přímý kop ze zadní nohy (levá), proti břichu zakročujícího. Zakročující vyráží vpřed, proti útočníkově noze a zároveň se vytáčí (levým) bokem do strany tak, aby se vyhnul střetu s jeho nohou. Současně se snížením těžiště, chytá bližší (pravou) rukou soupeře v oblasti zátylku a vzdálenější (levou) rukou, pod jeho levým kolenem. Následným podmetem útočníkovi stojné (pravé) nohy směrem k sobě, dochází k vychýlení pachatele směrem vzad. Protivník je kontrolovaně sveden na zem a za použití páky na loket, zakročující provádí otočení pachatele do poutací polohy v leže na břiše. Následuje verbální pokyn „ruce na záda“ a „překřížit nohy“.
19a) obrana proti přímému kopu /páka na nohu/ – Pachatel provádí přímý kop ze zadní nohy (levá), proti břichu zakročujícího. Zakročující vyráží vpřed, proti útočníkově noze a zároveň se vytáčí (levým) bokem do strany tak, aby se vyhnul střetu s jeho nohou. Současně se snížením těžiště, chytá bližší (pravou) rukou soupeře v oblasti zátylku a vzdálenější (levou) rukou, pod jeho levým kolenem. Následným podmetem útočníkovi stojné (pravé) nohy směrem k sobě, dochází k vychýlení pachatele směrem vzad. Za použití páky na kotník (plynulá rotace v oblasti kotníku a nártu), zakročující provádí otočení pachatele do poutací polohy v leže na břiše. Po té, položí zakročující protivníkovu (levou) nohu do podkolenní jamky jeho (pravé) nohy a dále zaklekává (levou) nohu v oblasti nártu, čímž dochází ke znehybněni pachatele. Následuje verbální pokyn „ruce na záda“ a „hlavu na stranu“.
Seznam použité a doporučené literatury pro tuto kapitolu
Drahovzal, J., za kolektiv. DIDAKTIKA ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ, Brno: Paido, 1997. 156 s ISBN 80-85931-35-4
Clausewitz, C.V. O VÁLCE, Brno: Bonus A 1996 Vydání druhé. 756 s.
First, R., Blahut, A., SEOBRANNÉ MODELOVÉ SITUACE, Praha: Vydavatelství PA ČR. 1998. 78 s. ISBN 80-85981-88-2
Hroník, F. Rozvoj a vzdělávání pracovníku. Praha: Grada Publishing, 2007. 240 s. ISBN: 978 - 80-247-1457-8.
Hladílek, M. ÚVOD DO DIDAKTIKY, Praha:Vysoká škola J.A.Komenského,2004, 88 s. učební text
Kolektiv OMIV. Využití modelových situacích v přípravě policistů. Policista č. 6 z roku 2007, příloha I – VIII
Maňák, J. a kol. Alternativní metody a postupy, Brno:Masarykova univerzita v Brně, 1997, ISBN: 80-210-1549-7
Melaugh E, - Small Circel Jujitsu - osobní sdělení
Mužík, J. Androdidaktika. Praha: ASPI Publishing, 2004. 148 s. ISBN 80-7357-045-9.
Murray, K.F. Trainnig at the Speed of Life Volume One – The Defensive Textbook fro Military and Low Enforcement Reality Based Training, Gotha FL USA: Armiger Publications, Inc., 2004. 350s.
Novák, M., JUJUTSU nejen sebeobrana. Praha: Grada Publishing 2007. 115 s. ISBN 978-80-247-1884-2
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. 87 s. ISBN 80-7178-029-4.
Siddle, B.K., Sharpennig The Warrior’s Edge, Belleville IL USA: PPCT Research publications, Inc., 2006 . Ninth Printing., 148s.
Rozsudek 7 Tdo227/2006 Nejvyššího soudu České republiky
Zákona č 273/2008 Sb. o Policii České republiky
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
