Vývoj aikidó
Aikidó je japonským bojovým uměním, vzniklo v první polovině dvacátého století. Až do této doby je vývoj předchůdců aikidó totožný s vývojem japonských budó. Aikidó je nutné chápat jako výsledek vývoje tzv. nových japonských bojových umění, šin budó. Vývoj a teorie šin budó jsou podrobně popsány v učebnici Bojová umění.
Ačkoli byl název aikidó oficiálně zaregistrován na japonském ministerstvu školství v roce 1942, vychází ze starých japonských válečných umění. Vznik aikidó je spojen se jménem jeho zakladatele. Byl jím Morihei Uešiba (1883 – 1969), aikidisty označován jako Ósensei – velký učitel.
Morihei Uešiba zasvětil svůj život hledání. Studoval několik bojových umění se zbraní i beze zbraně, ve kterých získal učitelskou licenci, zejména se však věnoval Daitó rjú aikidžucu. Do roku 1931 Uešiba vyučoval hlavně Daitó rjú pod učitelem Sókaku Takedou. Uešibova výuka i interpretace technik byly natolik osobité, že se v odborné veřejnosti začalo mluvit o Uešiba rjú, nebo o aikibudó, jako samostatném o bojovém umění, odlišném od všech jiných bojových umění. Uešiba kladl čím dál větší důraz na výchovné aspekty a na duchovní rozvoj prostřednictvím technik aikidó. V roce 1942 byl oficiálně přijat název aikidó, který se užívá dodnes.
Vliv Daitó rjú aikidžucu je na technických prostředcích aikidó patrný. Způsob provádění technik je však jiný a mnohé techniky byly nově vytvořeny zakladatelem aikidó. Charakter aikidó umožňuje a podporuje vznik nových technik i v současnosti. Nemůžeme říct, že existuje nějaké standardní aikidó. Výuka každého učitele je osobitá a originální. Originalita přístupu jednotlivých učitelů (zejména žáků zakladatele aikidó) vedla k tomu, že se od hlavního proudu aikidó vedeného potomky zakladatele (Aikikai) některé školy aikidó oddělili.
Po 2. světové válce se aikidó začalo pozvolna rozšiřovat i mimo Japonsko. Mnozí Uešibovi žáci se rozešli do zámoří, aby zde vyučovali aikidó. Nejdřív se aikidó rozšiřovalo ve Spojených státech amerických, pak i ve Velké Británii, Francii a dalších evropských státech. Dnes se aikidó cvičí prakticky ve všech zemích.
I když je aikidó jedním bojovým uměním, široký obsah a volnost interpretace způsobily, že se dnes setkáváme s různými styly aikidó. Rodina Uešibů vede nejpočetnější skupinu pod názvem nadace Aikikai. Mimoto jsou zde jiné organizace, které kladou větší důraz na různé aspekty aikidó. Kupříkladu škola Jošinkan se zaměřila na sebeobranný charakter technik, tzv. Ki aikidó na práci s energií, Tomiki aikidó dokonce zavedla soutěže.
Zařazení aikidó ve světovém sportovním hnutí
Mezinárodní řízení aikidó je komplikované. Aikidó se snaží respektovat zvyklosti jiných sportovních organizací tak, jak vznikali v procesu sportizace po druhé světové válce, na druhé straně se aikidó řídí některými tradičními principy a pravidly.
Hombu dódžó je soukromé středisko pro cvičení aikidó v Japonsku. Je to dódžó, které vybudoval zakladatel aikidó Morihei Uešiba. Poté jej řídil zakladatelův syn Kisšómaru Uešiba a v současnosti je vedeno zakladatelovým vnukem Moriteru Uešibou. Šihané, učitelé Hombu dódžó jsou vysíláni, aby pomáhali rozšiřovat aikidó po celém světě.
Aikikai je japonská nadace, které cílem je rozšiřovat aikidó a také řídit, udělovat a evidovat stupně dan v aikidó. Některé národní organizace také udělují stupně dan, ale japonské stupně registrované Aikikai jsou uznávány jako mezinárodní standard.
Mezinárodní federace aikidó (International Aikido Federation, IAF) je mezinárodní organizací, která za aikidó vystupuje navenek, v jednání s nadnárodními organizacemi. Jejim cílem je mezinárodně reprezentovat aikidó, nemá však žádný vliv na technický rozvoj aikidó, nebo udělování stupňů.
Aikidó je sice nesoutěžním úpolovým sportem, je ale zařazeno do programu Světových her jako jediný sport, ve kterém probíhají pouze ukázky. Aikidó je také součástí Světových úpolových her SportAccord.
Mezinárodní sdružení světových her (IWGA), http://www.worldgames-iwga.org
Vývoj v České republice
V České republice se některé techniky a zmínky o aikidó ojediněle objevily v různých učebnicích sebeobrany už v sedmdesátých letech 20. století. První oficiální návštěva učitele aikidó se uskutečnila v roce 1986 na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze (Giorgio Veneri, Itálie). Výrazný rozvoj aikidó nastal po roce 1989. Dnes se aikidisté sdružují v několika národních organizacích, z největších jsou to:
Česká asociace aikidó, http://www.aikikai.cz
Česká federace aikidó, http://www.cfai.cz
Bohemia aikikai, http://www.hvezdicka.cz
Každá z organizací podporuje jiný způsob cvičení aikidó, závislý od učitelů, které jednotlivé organizace zvou.
Pro vývoj aikidó v jednotlivých zemích je podstatný vliv učitele, který vede technický rozvoj. Charakter cvičení aikidó je v jednotlivých českých organizacích odlišný. Do České republiky od začátku devadesátých let dvacátého století přijíždějí mnozí učitelé. Za nejvlivnější bychom mohli považovat:
Daniel Vaillant (5. Dan, Francie) – několik let žil v České republice, vděčíme mu za nejdynamičtější rozvoj aikidó v devadesátých letech.
Masatomi Ikeda (7. Dan, Švýcarsko) – v současnosti již ze zdravotních důvodů necvičí, jeho výuku v České asociaci aikidó nadále rozšiřují jeho žáci.
Franck Nöel (7. Dan, Francie) – současný šihan (vedoucí učitel) v České federaci aikidó
Šodži Nišio (8.dan, Japonsko) – zesnulý žák zakladatele aikidó, jeho styl dál rozvíjejí jeho žáci v Bohemia aikikai)
Seiširó Endo (8. Dan, Japonsko) – významný představitel Aikikai
Českou republiku pravidelně i nepravidelně navštěvují i mnozí další učitelé, například Kouiči Tanaka (7. Dan, Japonsko), Stefan Stenudd (6. Dan, Švédsko), Joel Roche (6. Dan, Francie), Ičiró Šišia (7. dan, Japonsko) Philippe Gouttard (6. Dan, Francie) a další.
Po více než dvaceti letech rozvoje aikidó (Aikikai) v České republice dosáhlo několik učitelů působících v České republice vysoké stupně. Zatím nejvyšší, 5. dan dosáhlo (k roku 2011) pět učitelů:
Miroslav Kodym (Česká asociace aikidó, Praha)
Petr Krumphanzl (Česká aikidókai, Praha)
Václav Kubát (Slovenská asociace aikidó, Praha)
Ondřej Malina (Česká federace aikidó, Praha)
Zdenko Reguli (Česká federace aikidó, Brno; je také zakladatelem a významným představitelem Slovenské společnosti přátel aikidó)
