Prospěch řízené ambulantní rehabilitace u nemocných s ischemickou chorobou srdeční byl prokázán mnoha studiemi na základě zlepšení tolerance zátěže, zvýšení vrcholové spotřeby kyslíku. Příznivě ovlivňuje hemodynamické parametry a zvětšuje funkční kapacitu organismu tím, že snižuje TF v klidu i zátěži, snižuje TK, zvyšuje periferní žilní tonus a vede ke zlepšení kontraktility myokardu.
Fyzický trénink se uplatňuje při modifikaci rizikových faktorů ischemické choroby srdeční. Vytrvalostní trénink má pozitivní vliv na pokles triglyceridů a vzestup HDL cholesterolu. Zvyšuje senzitivitu k inzulinu a upravuje glukózový metabolismus, což s redukcí váhy snižuje riziko vzniku diabetes mellitus 2. Typu. Aerobní trénink tak může příznivě ovlivnit všechny komponenty metabolického syndromu.
Ve studii srovnávající řízený a nekontrolovaný aerobní trénink u kardiaků bylo konstatováno zlepšení zátěžových parametrů u skupin trénujících intenzivně a trvale doma a trend ke zhoršení u skupin, které individuálně netrénují. Proto je jedním z dlouhodobých cílů kardiovaskulární rehabilitace dosáhnout pozitivního vztahu nemocného k pohybovým aktivitám s dostatečně silnou motivací pro dlouhodobý, individuální trénink.
Z psychologického hlediska působí kardiovaskulární rehabilitace na pacienta velice pozitivně, navrátí ztracenou sebejistotu, zbaví jej strachu z fyzického zatěžování a dodá správný start do aktivního života s eliminací závažného rizikového faktoru - pohybové inaktivity.