Vzhledem k tomu, že při běžných denních aktivitách jsou zastoupeny silové prvky, je standardem zařazení silového tréninku do ambulantních rehabilitačních programů pro kardiaky.
U kardiaků a starších pacientů jednoznačně přispívá ke zlepšení pohybové ekonomiky a metabolické adaptaci. Mnoha studiemi byla prokázána bezpečnost a vhodnost tohoto typu tréninku především u nemocných s nízkým kardiovaskulárním rizikem a dobrou funkcí levé komory srdeční. Před vlastním zahájením silového tréninku otestujeme oběhovou reakci na izometrickou zátěž Handgrip testem. Intenzita zátěže je stanovena pomocí One repetition maximum testu.
U pacientů s tlakovou hyperreakcí na Handgrip test test zařazujeme zátěž nižší intenzity (5 až 10 kg).
Při dobré toleranci zátěže a hodnotách TK nižších než 180/120 můžeme zvýšit intenzitu cvičení přidáním zátěže, prodloužením doby cvičení či opakováním základního cyklu.
Pro efektivitu silového tréninku je nutné respektovat zásady biomechaniky. Nesprávná nebo nedostatečná fixace jednotlivých segmentů při ST může být zdrojem nocicepce, lokálního přetížení dané oblasti, v horším případě může prohloubit stávající pohybovou patologii.
Rovněž respektujeme zásady správného dýchání pro efektivní výstup terapie. Častou chybou bývá nádech či zadržování dechu při silovém cvičení a hrozí tak nebezpečí Valsalvova manévru.