Každé onemocnění nemusí mít stejný průběh, stejné průvodní příznaky, záleží na individualitě jedince. Je nutné si uvědomit šíři možností projevů patologických stavů.
Rozlišujeme kvalitativní a kvantitativní příznaky onemocnění. Některé z nich jsou metricky měřitelné (počet krvinek, teplota, krevní tlak aj.), jiné pouze obecné, přiřaditelné k určitým nozologickým jednotkám (bolest, nauzea, oční skotom aj.).
Vycházíme z anamnestických údajů a potíží nemocného přes fyzikální vyšetřovací metody (pozorování, poklep, palpaci, poslech), orientujeme se podle biochemických a bakteriologických hodnot z moči a krve, používáme zobrazovacích a endoskopických metod (rtg, CT, MR, endoskopie). Teprve soubor těchto znaků nám určí příslušnou poruchu zdraví a umožní účinnou léčbu. Někdy jsou nutná i imunologická a alergologická nebo genetická vyšetření. Potvrzení hledané diagnózy často doplňujeme histologickým hodnocením získaných tkání a buněk.
Vždy však musíme mít na paměti individuální variabilitu každého jedince danou geneticky, což předurčuje nositele genetické informace k dobrému nebo horšímu typu zdraví.