Každá nemoc má svůj průběh v čase, ale je ovlivněna i funkčním stavem jedince, jeho biologickým věkem, genetickou podmíněností, pohlavím, agresivitou zevního prostředí apod.
Rozeznáváme jednotlivá stádia nemoci. Počáteční fáze onemocnění může mít průběh bez zjevných projevů, pak hovoříme o latentním stádiu, nebo naopak s nespecifickými příznaky, kdy se jedná o fázi prodromální. Manifestní fáze nemoci je vyjadřována buď symptomy, nebo i syndromy. Ukončení nemoci může přejít v uzdravení bez následků, někdy onemocnění přechází v chronické poškození anebo smrt. (Obr. 3)
Nemoci dělíme i podle časového průběhu na:
- akutní;
- chronické.
Zhoršení projevů chronické nemoci nazýváme exacerbace, přechodný ústup potíží je remise, opětné projevy onemocnění se označují jako relaps.
Některé nemoci se vážou k určitému věku, pak hovoříme o dětských chorobách, onemocnění dospělých či stáří.
Z pohledu posuzování patologických stavů organismu mluvíme často o kompenzaci či dekompenzaci onemocnění (vyčerpání funkční rezervy a adaptačních mechanismů jedince), což je důležité za jiných než bazálních podmínek.
V závislosti na biorytmech, cyklickém opakování vyšší a nižší výkonnosti jednotlivých orgánů, může mít onemocnění vlnovitý průběh. Z toho vyplývá, že biorytmy mohou výrazně ovlivňovat projevy onemocnění, zachycené diagnostické hodnoty, mají i vliv na podávání léčiv v určitém čase (kolísání glykemie, tělesné teploty apod.).
Obr. 3 Stádia onemocnění
