Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D.
Cílem videa je seznámit studenty s měřením variability srdeční frekvence.
Variabilita srdeční frekvence
- Variabilita srdeční frekvence je kolísání srdeční frekvence. Zjišťuje se měřením času mezi dvěma sousedními R kmity EKG záznamu. K jejímu hodnocení se provádí spektrální neboli frekvenční a časová analýza. Především spektrální analýza dovoluje posoudit aktuální stav autonomního nervového řízení a srdce.
- Jde tedy o citlivou nespecifickou diagnostickou metodu vnitřního lékařství, tělovýchovného lékařství, kardiologie a neurologie.
- V klinické praxi analýza umožňuje posoudit např. míru difúzního poškození myokardu, rizika srdeční smrti při ischemické chorobě srdeční, toleranci transplantovaného srdce příjemcem.
- Ve sportovní medicíně bývá využita v diagnostice přetrénování, které prochází fázemi s různým vlivem sympatiku a parasympatiku.
- U nás máme k dispozici systém VARIA Cardio TF4 pro analýzu 300-600 pulzů.
- Vlastní vyšetření je velmi citlivé na stav organizmu i zevní podmínky prostředí při vyšetření (psychický a tělesný klid, hluk, přítomnost další osoby, teplota). Provádí se po 10 minutovém zklidnění na lehátku: 5 minut vleže a 5 minut vstoje.
- V tabulce výsledků nebo v grafu se hodnotí 3 komponenty výkonnostního spektra:
- Velmi nízká frekvence (10-15 mHz) má vztah především sympatikové aktivitě a je ovlivněna např. cirkulujícími katecholaminy, renin-angiotenzinovým systémem, stavem vnitřního prostředí
- Nízká frekvence (50-150 mHz) je značně ovlivněna barioreflexní sympatikovou aktivitou, koresponduje s pomalými oscilacemi arteriálního tlaku.
- Vysoká frekvence (150-500 mHz) je ovlivněna především vagovou aktivitou, především při exspiraci. Proto koresponduje s periodicitou dýchání.