Cílem videa je seznámit studenty s hlavními metodami stanovování anaerobního prahu (cirkulační, ventilační, laktátový).
Cirkulační práh, který se blíží "anaerobnímu prahu" se dá relativně snadno určit pomocí Conconiho testu. Test je založen na kladném vztahu mezi vzestupem intenzity zatížení a růstem srdeční frekvence. Křivka zhruba od 120 tepů má lineární průběh. V laboratoři se test nejčastěji provádí na běhátku, tento test lze relativně jednoduše provést také v terénu. Samotnému testu předchází zahřívací fáze. Zátěžový protokol vypadá následovně. Určí se první stupeň dle trénovanosti jedince, např. rychlost 10km za hod. Každých 200m se pak zvyšuje rychlost běhu obvykle o 1 km/hod.
Cirkulační práh se stanovuje tam, kde dochází k odklonu od lineárního průběhu, tzv. deflexi křivky. Tímto testem kromě hodnoty srdeční frekvence na úrovni prahu, lze také zjistit tzv. "prahovou rychlost".