03

Význam výuky případových studií při studiu sportovního managementu

2.1 Úvod

Výuka případových studií znamená popis problémových situací, které vznikají v každodenní praxi sportovních organizací. Studenti mají za úkol hodnotit vhodnost a přesnost řešení, která byla přijata managementem sportovních organizací nebo na základě informací navrhnout nejvhodnější řešení či rozhodnutí za využití konceptů z teorie managementu. V této kapitole se proto zabýváme důležitostí výuky případových studií, jež jsou součástí současného studia sportovního managementu a popisujeme různá pojetí jejich vývoje v kontextu místního sportu. Zdůrazňujeme význam tohoto vzdělávacího prostředku také z pohledu studijních výstupů Evropského rámce kvalifikací a odborných norem a nabízíme rámec pro vypracování případových studií, který respektuje také koncept generační teorie, která ovlivňuje režim přijímání a zpracovávání informací ve vyučovacím procesu současných studentů.

Případové studie a jejich vhodnost pro vzdělávací účely ve sportovním managementu jsou nyní aktuálním tématem (Sanchis, 2007; Apostolopoulou, 2011; Dixon & McEvoy & McDonald, 2012). Poprvé byla představena na Harvardské podnikatelské škole a tradičně byla nedílnou součástí studia podnikatelského managementu. Výuka případových studií znamená popis problémových situací, které vznikají v každodenní praxi sportovních organizací. Studenti mají za úkol hodnotit vhodnost a přesnost řešení, nebo na základě teorií managementu a dostupných informací navrhnout nejvhodnější řešení či rozhodnutí. Diskuze o využití případových studií při výuce sportovního managementu začala v roce 1959, kdy Earle F. Zeigler (2002, s. 29) vytvořil plán harvardských případových metod ve výuce mezilidských vztahů a administrace a začlenil ho do sportovní výchovy a sportu. Rostoucí význam případových studií ve výuce v oblasti sportovního managementu byl zdůrazněn na konferenci Severoamerické asociace pro management sportu v letech 2012 a 2013, kde byly případovým studiím věnovány speciální semináře, jež se týkaly psaní a výuky v oblasti sportovního managementu. Předmětem diskuze byl také nedostatek příležitostí pro učitele a vědce na poli managementu sportu publikovat jejich práce. Další důkaz o významu rozvoje případových studií ve sportovním managementu lze spatřovat v rozhodnutí Human Kinetics představit v roce 2012 nový online odborný časopis s názvem Case Studies in Sport Management (Případové studie v managementu sportu) – (http://www.humankinetics.com/cssm). Tento nový časopis umožňuje učitelům nejen využívat vyhledávání v knihovně, ale také aktivně publikovat své příspěvky.

Případové studie byly také začleněny do časopisu Sport Management Review (Přehled sportovního managementu) a nabízejí pedagogům neocenitelné zdroje k rozvíjení a zlepšování schopností a dovedností studentů prostřednictvím Bloomovy taxonomie (Bloom, 1956) – vědomosti, porozumění, aplikace, analýza, syntéza, hodnocení.

Při studiu související literatury jsme zaznamenali nedostatek relevantních empirických i teoretických prací z oblasti sportovního managementu, týkajících se skutečného či odhadovaného vlivu případových studií na rozvoj dovedností a znalostí ve vztahu k Evropskému rámci kvalifikací a normám, které byly stanoveny pro sportovní manažery. Učitelé na vysokých školách teď navíc čelí situaci, která vznikla na základě faktu, že studentská populace se mění díky existenci tzv. „generaci milénia“. Jak zdůraznili Wilson a Gerber (2008, s. 29), generace Y si s sebou nese rysy ambice, sebedůvěry, optimismu a také velkou možnost spolehnutí se na rodiče. To vyžaduje použití odlišných výukových metod.

Důležitost, která je přikládána osobnostním rysům studentů, se odráží i ve výsledcích tzv. „ladicí iniciativy“ (Tuning initiative), financované Evropskou komisí, která má za cíl identifikovat obecné a pro předměty specifické kompetence pro bakalářské studium v oblasti evropského vysokoškolského studia. Podnikatelská skupina v Ladění 2 (Tuning 2) ve svém dokumentu Poznámky tvorba a realizace studijních programů pro získání akademických titulů v podnikání (Reference Points for the Design and Delivery of Degree Programmes in Business; 2009, s. 82–83) důrazně doporučuje učitelům znát dobře způsob, jakým se studenti učí (proces učení se): především jeho kognitivní oblast (která je spojena se znalostmi, porozuměním, aplikací, analýzou, syntézou a hodnocením) a afektivní oblast (která zahrnuje názory, pocity, hodnoty a přesvědčení). Důležité pro efektivní výuku jsou dále potom oblasti, jako je motivace studentů, míra pozornosti, jak si studenti pamatují (což následně ovlivňuje formy a frekvenci upevnění a opakování), jak je rozpomínání ovlivněno komunikací (např. díky zraku a sluchu), jaký je vliv příkladů nebo jak propagovat dovednosti nezávislého učení.

2.2 Evropský rámec kvalifikací, výstupy učení a odborné normy pro sportovní manažery

S ohledem na zavedení Evropského rámce kvalifikací (ERK) pro jednotlivé stupně studia a zaměstnání jsme se rozhodli použít příkladu z Velké Británie (VB), kde existuje spojitost mezi ERK, výstupy učení a národními normami povolání pro sportovní manažery. V porovnání s Českou republikou a Slovenskou republikou ve VB jsou dokumenty popisující výstupy učení výsledkem vývoje rámců pro vysokoškolské vzdělání v Anglii, Walesu, Severním Irsku a také Skotsku. Tyto dokumenty obsahují deskriptory pro každý cyklus studia (bakalářské, magisterské a doktorské) a jsou známé pod názvem „Dublinské deskriptory“. Ilustrují typické schopnosti a úrovně, kterých je nutno dosáhnout k ukončení daného cyklu. Kromě tohoto vzorce pro předměty vyvinuté Agenturou pro Quality Assurance (zabezpečení kvality) pro vysokoškolské vzdělání (QAA UK) tato agentura také poskytuje prostředky pro akademickou komunitu, kterými popisuje povahu a charakteristiku programů ve specifickém předmětu či oblasti. Představují také všeobecné vysvětlení norem pro udělování titulů na daném stupni na základě vlastností a schopností, které musí studenti po získání daného titulu vykazovat. Vztah mezi souborem těchto norem nastavených vzorem pro předměty (Subject Benchmark) a normami vytvořenými odbornými, statutárními a regulativními orgány pro jednotlivé obory se musí na vysokých školách brát detailně v úvahu.

Standardy pro výkon různých profesí v rámci managementu sportu jsou ve VB obsaženy v Národních standardech pro povolání pro management a vedení (National Occupational Standards for Management and Leadership). Tento dokument budeme používat při naší analýze přínosu, který případové studie mají na rozvoj jednotlivých dovedností a kompetencí vyžadovaných ve sportovním managementu.

2.3 Metody

Analýza dostupnosti případových studií pro výuku sportovního managementu v České republice a Slovenské republice a kritické hodnocení přístupů použitých ke zpracování případových studií v místním kontextu. Na základě generační teorie použití výstupů učení podle ERK a norem pro sportovní manažery (Národní standardy povolání VB) k vyhodnocení vzdělávacího potenciálu případových studií pro současnou populaci studentů sportovního managementu.

2.4 Výsledky a diskuze

Dostupnost relevantních případových studií pro výuku sportovního managementu v literatuře a odborných časopisech je v České republice a Slovenské republice velmi malá. Domníváme se, že to může být výsledkem přetrvávajících neshod a kritiky na téma, jaká je role výuky případových studií (Shugan, 2006). Na druhé straně lze také nicméně pozorovat vzrůstající zájem o využití případových studií pro vzdělávací účely (Sanchis, 2007; Apostolopoulou, 2011; Štrach, 2007; Musilová, 2003).

Případové studie použitelné ve výuce managementu sportu lze nalézt na komerčních webových portálech (www.sportbiz.cz). Tyto studie se většinou týkají marketingu, ale jejich podoba je spíše popisná, proto je jejich využití pro vzdělávací účely značně omezené a je třeba je upravit. Dalším příkladem jsou knihy věnované dějinám českých a slovenských sportovních klubů, ale jedná se poměrně komplexní popis různých aspektů praktické stránky klubů, takže využití těchto knih pro vzdělávací účely je rovněž omezené. V disponibilních výukových materiálech v České republice existuje tedy velká mezera, pokud jde o případové studie relevantní pro výuku managementu ve sportu. Tato mezera by měla být vyplněna vytvořením metodologie pro tvorbu v oblasti případových studií, aby tyto mohly být využívány pro vzdělávací potřeby v managementu sportu. Jejich obsah by měl být navíc v souladu s charakteristickými rysy generace milénia (generace Y)

V akademickém roce 2013/2014 se Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně rozhodla zavést v rámci studijního programu Sportovní management nový předmět – Případové studie ve sportovním managementu. Rozhodnutí se ukázalo jako velká akademická výzva pro učitele tohoto předmětu. Na samém počátku jsme čelili dvěma problémům. Nejprve jsme si museli ujasnit obsah předmětu případové studie protože jsme zjistili, že relevantních případových studií pro sportovní management v českém nebo slovenském jazyce je kritický nedostatek. S ohledem na uvedené jsme pak postupovali podle konceptu využití případových studií v ekonomice a managementu, kde jsou případové studie považovány za důležitý vzdělávací nástroj pro rozvoj takzvaného vyššího stupně dovedností, jako je analýza, syntéza a hodnocení, které jsou vyžadovány pro získání magisterského titulu (Volpe, 2002, s. 5).

Nedostatek relevantních případových studií v českém a slovenském jazyce jsme se rozhodli vyřešit postupem podle následujících bodů:

  1. Pozvání externích přednášejících z různých sportovních organizací, aby odpřednášeli a prezentovali svoje vlastní případové studie. Toto bylo studenty velmi dobře přijato, jelikož měli takto možnost získat detailně vhled do různých tematických oblastí.

  2. Studenti byli požádáni o vytvoření případových studií na základně jejich vlastních zkušeností a zájmů.

  3. Akademičtí zaměstnanci ve studijním programu Sportovní management byli požádáni, aby vytvořili případové studie na základě jejich výzkumu a zaměření.

  4. Do přednášek byly zapracovány ukázky z denního tisku a webových zdrojů, tematické reportáže, zprávy a osmotické reportáže.

  5. Obecně byly také použity případové studie dostupné v anglickém jazyce, jako například případové studie online časopisu Human Kinetic (dostupné na Sport England/www.streetgames.org) a případové studie dostupné v časopise Sport Management Review.

Výše uvedené materiály a postupy nám poskytly a poskytují cenné zdroje pro tvorbu naší vlastní databáze případových studií pro různá témata v rámci sportovního managementu. Využití zdrojů dostupných v anglickém jazyce navíc zlepšuje jazykovou úroveň našich studentů. Případové studie z uznávaných zahraničních zdrojů jsou také považovány za hodnotné metodologické vzory při tvorbě případových studií v kontextu českého a slovenského sportovního prostředí.

Co se týče obsahu a metodologického přístupu k tvorbě našich vlastních případových studií, chtěli bychom postupovat podle logiky vzájemné závislosti ERK (výstupy učení), standardů pro povolání a rysů našich studentů (generace Y). Pro tyto účely jsme zpracovali tabulku s tímto postupem.

Tab. 1 Případové studie a jejich příspěvek k rozvoji dovedností potřebných pro výkon povolání ve sportovním managementu

Výstupy učení

Deskriptory VB pro sportovní programy

Národní standardy povolání VB pro sportovní manažery (normy pro vedení a management)

Rysy Y

Generační teorie

Příspěvek metody případových studií k rozvoji dovedností

Efektivně využívá znalostí a porozumění disciplínám, které podporují lidskou strukturu a funkci

Umožnit kolegům a akcionářům přispívat k jasnému stanovení směru

Podporovat zaměření na společné cíle a úkoly v rámci existujících omezení

Zaměřen na tým

Pod tlakem

Práce ve skupině

Praktické dovednosti

Time management

Hodnotí vliv sportu a cvičení na účastníka

Stanovit aktuální a budoucí potřeby svých zákazníků a jejich očekávání a předpokládanou úroveň dalších požadavků.

Mající sebedůvěru/ akceptuje hodnoty

Kritické vyhodnocení/posouzení hodnoty materiálu při daném účelu

Prokazuje dovednosti vyžadované k monitorování a vyhodnocení lidských reakcí na sport a cvičení

Stanovit důvody proč zákazníci používají produkty nebo služby vaší organizace spíše než vašich konkurence

Stanovit a vyhodnotit aktuální a budoucí vývoj ve vašem sektoru včetně činností konkurence

Konvenční/ akceptuje hodnoty

Rozložit komplexní informace, určit vztahy a stanovit témata

Poskytuje kritické ocenění vztahu mezi sportem a cvičením a intervenci v různých skupinách účastníků. To může zahrnovat specializované skupiny jako např. seniory, postižené nebo děti.

Využít různé vhodné metody při komunikaci s kolegy a akcionáři

Stanovit a vyhodnotit příležitosti pro vstup na nové trhy a pro inovace na uspokojení potřeb zákazníků

Mající sebedůvěru

Vyhledává kreativní výzvy

Prezentační dovednosti různých formátů

Vyhodnocení alternativních postupů a strategií

Monitoruje, analyzuje, diagnostikuje a stanovuje činnosti ke zlepšení učení a výkonnosti jednotlivých složek sportu

Vést oblast svojí zodpovědnosti k dosažení cílů a překonávat při tom překážky, vytvářet řešení a kapitalizovat příležitosti

Zaměřen na dosažení cílů

Schopnost rozložit materiál na jednotlivé složky pro lepší porozumění struktuře

Podává důkazy dovedností vyžadovaných k monitorování a vyhodnocení sportovní výkonnosti v laboratořích či v terénních podmínkách

Určit a vyhodnotit hrozby a slabé stránky produktu či služby vaší organizace

Účelný

Sběr informací a průzkum analýz a zdrojů

Vykazuje kritický přístup k integraci proměnných obsažených v realizaci (výuka, instruktáž, trénování) vyšší sportovní výkonnosti

Umožnit kolegům vytvářet svůj vlastní způsob práce a přijmout jejich vlastní rozhodnutí v rámci dohodnutých hranic v prostředí důvěry a respektu

Uskutečňovat styl vedení, který je vhodný vzhledem k lidem a situaci

Kreativní

Schopný zvládat více úkolů

Rozvoj jednotlivých studijních dovedností, provádění nezávislého výzkumu

Zdroj: vlastní tvorba

2.5 Závěr kapitoly

V této kapitole jsme se zabývali jedním ze vzdělávacích nástrojů – případovou studií a vysvětlením jejího významu v procesu rozvoje dovedností studentů. Určili jsme dovednosti, u nichž se očekává, že jich bude dosaženo po úspěšném splnění studijních programů ve sportovním managementu, a ukázali jsme spojitost mezi výstupy učení a standardy povolání pro sportovní manažery. Požadované dovednosti jsme zkombinovali s osobnostními rysy současné studentské populace – jako jejich predispozice pro proces učení se. Na závěr jsme popsali, jak by případové studie mohly přispět k rozvoji požadovaných dovedností s ohledem na rysy tzv. generace Y. Lze doporučit mít toto na paměti při přípravě případových studií pro vzdělávání budoucích sportovních manažerů.