Alzheimerova nemoc (AD) je progresivní neurodegenerativní porucha postihující starší populaci na celém světě. Vyskytují se u ní obvykle dva patologické rysy: 1) extracelulární beta-amyloidní plaky (Aβ) a 2) intraneuronální Tau obsahující neurofibrilární spleti (P-Tau). Klinické studie, jejichž cílem bylo zabránit ukládání P-Tau nebo Aβ, však neprokázaly účinnost v léčbě AD. To naznačuje, že agregace proteinů pravděpodobně není příčinou, ale spíše důsledkem neznámých mechanismů, které nakonec vedou k patologii AD. Recentní studie ukazují, že věkem indukovaná senescence, spojená s buněčným stresem a poškozením DNA může vést k indukci senescenčně aktivovaného sekrečního fenotypu (SASP), k chronickému zánětu a degenerativním patologiím. Tento proces by tak mohl být příčinou vzniku AD. Tento projekt si proto klade za cíl studovat molekulární mechnismy vedoucích k nástupu fenotypu Alzheimerovy choroby. Předpokládáme, že poškození DNA a buněčný stres jsou jedním z počátečních spouštěcích faktorů vedoucích k akumulaci Aβ oligomerů. Poté následuje indukce buněčného stárnutí v neuronech a / nebo gliích, které následně, prostřednictvím produkce SASP, vede k zánětu, ztrátě neuronů a demenci. Věřime, že kombinací vzorků od klinicky a biomarkerově dobře definovaných pacientů, vhodných analytických metod, jedinečného modelu mozkových organoidů založeného na kmenových buňkách a silné odborné znalosti v oblasti neurodiferenciace, stárnutí a SASP, budeme schopni identifikovat nové faktory, které přispívají ke vzniku AD.

Publikace