Nukleoproteinové struktury zabezpečující transport dědičné informace do dceřiných buněk – chromosomy – se pohybují pomocí kinetochorů vytvářených v jejich části zvané centromera. Za příčinu obrovské variability ve velikosti centromer u eukaryot je považován tzv. centromerický drajv, spočívající v soupeření mezi chromosomálními homology o to, který z nich se na základě velikosti centromery dostane do vajíčka – jediného přežívajícího ze čtyř produktů samičí meiosy. Protože lze předpokládat, že větší centromery/kinetochory („držadla“) utáhnou větší chromosomy („zavazadla“), můžeme očekávat, že centromerický drajv bude ovlivňovat i velikost chromosomů a tím pádem i celých genomů, což dosud nikdo neprokázal. Metafázní chromosomy budu vizualizovat standardními nukleofilními fluorochromy (DAPI) a jejich kinetochory pomocí fluorescenčně značených protilátek proti základnímu kinetochorovému proteinu CenH3. Mým hlavním cílem bude testovat, zda koreluje velikost chromosomů a kinetochorů uvnitř karyotypu (chromosomové sady) u druhů podčeledi Agavoideae (Yucca, Agave, Hesperaloe, …). Tyto druhy jsou v tomto směru jedinečným modelem, protože na rozdíl od většiny jiných mají v rámci jedné sady velmi malé, střední i obrovské chromosomy. Velikost – plochu a objem – chromosomů a kinetochorů budu analyzovat v programech ImageJ a IMARIS. Hlavní finanční náklady budou spojeny s nákupem chemikálií a s poplatky za přístup k programu IMARIS. Pokud se prokáže kauzální souvislost mezi velikostí chromosomů („zavazadel“) a jejich kinetochorů („držadel“) uvnitř karyotypů, bude to znamenat, že sobecké soupeření chromosomálních homologů v meiose je zodpovědné i za obrovskou divergenci velikosti chromosomů a genomů rostlin, živočichů a ostatních eukaryot.

Publikace