Projekt je koncipován jako podpora studentských výzkumných aktivit s cílem identifikovat těsnost vztahu mezi tréninkem maximální síly a různými rychlostními výkony (akcelerační běžecká rychlost na 10 m; běžecká rychlost se změnami směru; hráčská běžecká rychlost). Sekundárním cílem projektu je vyšetřit diference mezi primárně excentrickým a koncentrickým tréninkovým zatížením dolních končetin na výše popsané rychlostní výkony. V odborné literatuře je možné nalézt informace o širokém spektru faktorů, které determinují úroveň rychlostních schopností. Jako stěžejní přitom bývá jmenována schopnost produkovat co možná největší množství síly v konkrétním, krátkém časovém intervalu. Vztahem mezi úrovní maximální síly a úrovní rychlostních schopností se v minulosti zabývala např. studie Wisløff et al. (2004) ze které vyplývá, že jedinci, kteří dosáhli lepších výsledků v testech maximální síly, vykazovali lepší výsledky i v rychlostních testech. K obdobnému závěru dospěli také Arin, Jansson, and Skarphagen (2012), kteří testovali maximální multikloubní sílu jedné dolní končetiny ve vztahu ke startovní, akcelerační a acyklické rychlosti se změnou směru. V žádné námi dostupné studii však nebyl popsán rozdílný vliv dvou odlišných strategií rozvoje maximální síly (excentrická vs koncentrická) na vybrané rychlostní výkony. Stejně tak není v literatuře popsán vliv maximálně silových intervencí na hráčskou rychlost, která zásadně ovlivňuje individuální herní výkon. Odlišný efekt dvou zmíněných strategií na rozvoj rychlostních schopností přitom může mít zásadní vliv pro optimalizaci tréninkového zatížení. Výzkumná šetření vlivu rozvoje maximální síly na rychlostní výkony budou realizována v následujícím designu: třiskupinový experiment - skupina s excentrickým tréninkem, skupina s koncentrickým tréninkem, kontrolní skupina (n = 10 výkonnostních sportovců, mužů/skupina); délka intervence 8 týdnů, frekvence podnětů 2x týdně, stimulace flexorů a extenzorů kolenního kloubu (2 cviky, 3 - 4 série, 3 - 5 opakování, IO 3 - 4 min); vstupní, průběžná a závěrečná diagnostika bude realizována v laboratorních podmínkách na izokinetickém dynamometru (izometrická síla flexorů a extenzorů kolenního kloubu, izokinetická síla při dvou různých úhlových rychlostech) a terénních podmínkách jako test 1RM (dřep, zakopávání na stroji) a testy rychlosti (akcelerační, se změnou směru, hráčské).

Publikace