Srovnání Bílých Karpat, Pálavy a Podyjí z hlediska alfa a beta diverzity
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Zvláštností Bílých Karpat jsou druhově extrémně bohatá luční společenstva. Aby se fenomén této vysoké lokální (alfa) diverzity zasadil do kontextu, je potřeba zodpovědět tyto otázky: Je v tomto území celkově velké množství druhů, nebo je jich hodně jen v určitých biotopech (na loukách), zatímco v jiných biotopech je druhů málo? Je beta diverzita také vysoká? Jak moc přispívají k diverzitě tohoto území lesy a které vegetační typy nejvíce způsobují nízkou nebo vysokou alfa nebo beta diverzitu? K odpovězení těchto otázek byly Bílé Karpaty srovnány s podobně velkými územími (CHKO Pálava včetně oblasti Soutoku a NP Podyjí) pomocí tzv. rarefakčních křívek (rarefaction curves). Tyto křivky byly spočítány na základě fytocenologických snímků i floristických soupisů ze čtverců síťového mapování, a to jak pro celé území, tak pro jednotlivé šíře pojaté vegetační typy (rákosiny, lesy, trávníky, ruderální a plevelovou vegetaci) v rámci těchto území. Předběžné výsledky ukazují, že lokální diverzita (na úrovni fytocenologických snímků) i diverzita na úrovni kvadrátů síťového mapování (cca 8 km2) je v Bílých Karpatech opravdu nejvyšší ve srovnání s ostatními územími. Velký počet druhů se vyskytuje především v travní vegetaci (vlhkých loukách i suchých trávnících) a vegetaci ruderální společně s plevelovou. Lesní vegetace přispívá k alfa diverzitě méně významně než na Pálavě a v Podyjí. Naopak, beta diverzita snímků i kvadrátů je v Bílých Karpatech nejnižší, což znamená, že toto území je z hlediska druhového složení velmi homogenní. |
| Související projekty: |